|
|
Divergentní trendy v zemědělství a v sektoru bioplynových stanic v České Republice: příležitost nebo hrozba?
Dvořák, Petr ; Martinát, Stanislav ; Klusáček, Petr ; Van der Horst, D. ; Navrátil, J. ; Kulla, M.
Obnovitelné zdroje energie a jejich podpora je v České republice široce diskutovaným tématem, které budí emoce na škále od souhlasu až po naprosté odmítání. Nicméně právě podpora z národních i evropských zdrojů je faktorem, který nejvýznamněji ovlivnil dyn amický rozvoj tohoto sektoru v poslední dekádě. Bioplynové stanice jsou jednou z variant zařízení na výrobu obnovitelných zdrojů energie, která vedle solárních elektráren zaznamenala v posledních letech nejvýznamnější růst svých kapacit. Předkládaný příspě vek si klade za cíl nejprve analyzovat samotný fenomén bioplynových stanic, jeho legislativní, strategickou podporu, podpůrné finanční nástroje, jednotlivé typy stanic a dále analyzovat na základě dostupných statistických dat prostorové rozmístění jednoho z jejich typů, a to zemědělských bioplynových stanic . Na základě srovnání dat o bioplynu a dat o zemědělské výrobě jsou vyvozovány základní konsekvence mezi propady zemědělské výroby v regionech České republiky a nárůsty počtů a instalovaných výko nů zemědělských bioplynových stanic.
|
|
|
Využití brownfields pro rozvoj solární energetiky na úzení České republiky (aktuální stav z pohledu investorů)
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav ; Dvořák, Petr
Příspěvek se zabývá hlavními problémy a překážkami, které byli nuceni v rámci České republiky řešit investoři, kteří v našich podmínkách v minulosti realizovali projekty výstavby solárních elektráren na brownfields. Výzkumné aktivity byly realizovány v roce 2012 prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci společností, které v minulosti úspěšně realizovaly tento typ projektů na území České republiky. Šetření ukázalo, že aktivita investorů v této oblasti nebyla prakticky žádným způsobem ze strany státu podporována a byly jí kladeny často administrativní překážky ze strany úřadů, které nerozlišovaly mezi výstavbou solárních elektráren na brownfields a greenfields. Reprezentanti firem tak byli motivováni individuální vhodností jednotlivých pozemků pro daný typ výstavby a v některých případech i snahou firmy o budování image šetrného k ochraně životního prostředí. V závěru příspěvku jsou formulována doporučení, jak zlepšit situaci ve zkoumané oblasti.
Plný tet: UGN_0399383 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
|
Problematika malých obcí v České republice s ohledem na chod a efektivitu správy
Klusáček, Petr
Příspěvek se zabývá několika vybranými otázkami souvisejícími s třetí fází současné reformy veřejné správy v České republice. Pozornost je věnována zejména funkčním aspektům zmíněné reformy. Z hierarchického hlediska je příspěvek zaměřen na municipální úroveň, na níž existují nejvýznamnější disparity, které jsou způsobené velkým zastoupením malých obcí (definovaných jako obce do 1 000 obyvatel). Hlavním cílem je nalézt vhodné nástroje a opatření, jejichž implementace by mohla napomoci ke zlepšení funkčnosti a efektivnosti systému veřejné správy v rámci České republiky.
|
|
|
Vliv globalizace na socio-demografické proměny vnitřních struktur Ostrava po roce 1989
Martinát, Stanislav ; Klusáček, Petr ; Nováková, Eva
Cílem příspěvku je na základě analýzy socio-demografických znaků sledovat populační změny na příkladě Ostravy v mezidobí let 1991-2001 (období mezi cenzy). Zvláštní pozornost je věnována demografickému vývoji ostravského vnitřního města, které bylo vymezeno geografickými bariérami tohoto prostoru v rámci městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V České republice evidujeme proces druhého demografického přechodu od poloviny 80. let 20. století. Socio-demografické souvislosti jsou analyzovány v podmínkách post-industriálního města Ostravy. Proces druhého demografického přechodu považujeme za součást globalizačních vlivů na populační chování obyvatelstva.
|
|
|
Populační prostorové změny měst Brna a Ostravy
Klusáček, Petr ; Krejčí, T.
Příspěvek se zabývá problematikou populačních změn na území dvou vybraných „sekundárních měst“ (města s více než 200 000 obyvateli) České republiky (Brna a Ostravy) v období po roce 1989. Pozornost je obzvláště věnována analýze některých základních demografických indikátorů (např. změnám populace mezi censy 1991 a 2001, přirozenému přírůstku, migračnímu saldu, indexu stáří), které bývají spojovány s procesy tzv. druhého demografického přechodu. Příspěvek se rovněž zaměřuje na některé metodologické problémy – obzvláště na hodnocení dostupnosti a spolehlivosti statistických dat pro různé hierarchické úrovně zkoumání (městské části a obvody, základní sídelní jednotky).
|
|
|
Problematika malých obcí z pohledu geografa
Klusáček, Petr
Příspěvek zaměřuje svoji pozornost na analýzu vybraných problematik, které úzce souvisí s fungováním veřejné správy na úrovni malých municipalit na území České republiky. Studovaná skupina byla definována jako obce do 1 000 obyvatel – jedná se tedy o municipality, které by již v současnosti - dle aktuálního zákona o obcích č. 128/2000 Sb. - nemohly být vytvořeny. Největší pozornost je přitom věnována obzvláště otázkám souvisejícím s rozdělením kompetencí a s některými vybranými aspekty problematiky fungování malých tuzemských municipalit. V rámci příspěvku jsou rovněž představeny i některé nejdůležitější poznatky a závěry vyplývající z již realizovaného výzkumu.
|
|
|
Prostředí malých obcí z hlediska jejich kompetencí
Klusáček, Petr
Příspěvek se zabývá problematikou malých obcí a jejich působností na území České republiky. Geografická analýza obsahuje teoretický a metodologický úvod (zahrnující mimo jiné i definici malých obcí), hodnocení disparit mezi jednotlivými regiony a dále podrobnější rozbor situace ve třech vybraných regionech (jedná se o Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a kraj Královehradecký), v rámci kterých bylo realizováno v průběhu srpna a září 2007 dotazníkové šetření s některými představiteli malých obcí.
|
|
|
Proměny vnitřních struktur Brna pod vlivem demografických změn v období po roce 1989
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav
Příspěvek se zabývá zkoumáním sociálních a prostorových důsledků demografických změna na příkladu města Brna. Prostorově je pozornost zejména zaměřena na oblast vnitřního města s převahou starší předválečné výstavby, přičemž vnitřní město bylo vymezeno za pomoci agregace vybraných základních sídelních jednotek. Komparace využívá některé demografické charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Proces stárnutí populace je intensivnější ve vnitřním městě než v ostatních částech Brna. Rozdílné zastoupení obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním na území různých okrsků vnitřního města vypovídá především o odlišných podmínkách bydlení.
|
|
|
138 let vývoje urbanizace ve střední Evropě – dlouhodobé srovnání městských regionů v Rakousku a České republice
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav ; Matznetter, W. ; Wisbauer, A.
Příspěvek je založen na tzv. modelu CURB (Van Den Berg et al. 1982), který zkoumá vývoj městských regionů. Využívá velmi jednoduchou a přesnou typologii populačních změn v rámci jader a prstenců funkčních městských regionů (FUR). Empiricky se náš příspěvek pokouší rozšířit původní studii jak v čase tak v prostoru. Co se týče času, aktualizovali jsme vývoj až k posledním dostupným údajům o počtu obyvatel (2007), postupovali jsme ale i zpět do historie až k prvnímu modernímu cenzu prováděnému na území Habsburské monarchie (1869). Co se týče geografického rozložení, pracujeme s daty 3 největších jednojaderných městských regionů v České republice (Praha, Brno, Plzeň), a 3 největších městských regionů v Rakousku (Vídeň, Graz, Linec – tato města byla součástí původní studie CURB).
|
host ::
RSS.