|
|
Použití elektronického nosu pro identifikaci těkavých látek z odpadních produktů aromatických rostlin
Malina, Miloň ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce bylo vyvinout jednoduchou a levnou metodu pro hodnocení obsahu hodnotných těkavých látek v odpadních produktech aromatických rostlin za využití prototypu elektronického nosu sestrojeného na České zemědělské univerzitě. Literární rešerše se zabývá současnou problematikou využívání silic, možností jejich produkce a shrnuje poznatky o v současné době využívaných elektronických nosech. V metodice byla popsána funkce a konstrukce využitého prototypu elektronického nosu. Testování prototypu elektronického nosu probíhalo měřením standardů obsahových látek silic (anizol, karvakrol, B-pinen, B-citronelol, karvon) a modelových odpadních materiálů (oregano, meduňka, anýz, kmín, jehličí borovice kleč). Naměřené hodnoty byly využity pro vypracování kvantitativní a kvalitativní analýzy, které sloužily k posouzení funkčnosti elektronického nosu. Hypotézou pro tuto práci bylo tvrzení, že elektronický nos, který byl vyvinut na České zemědělské univerzitě, je možné využít k hodnocení obsahu a rozpoznání hodnotných těkavých látek obsažených v odpadních produktech aromatických rostlin. Kvantitativní analýza ukázala, že některé senzory jsou schopné dobře reagovat na změnu v koncentraci měřené látky. Kvalitativní analýza dokázala, že elektronický nos je schopen odlišit různé látky a dovede rozpoznat již dříve naměřenou látku mezi ostatními. Elektronický nos i přes nižší kvalitu použitých součástek a celkově nízké náklady na jeho vytvoření prokázal velký potenciál pro posuzování obsahu a identifikaci těkavých látek. Do budoucna je ovšem nutné provést několik změn a vylepšení, především co se týká programu na zpracování naměřených dat.
|
|
|
Využití biologicky aktivních látek z rostlin pro prodloužení úchovy bezinkového sirupu
Grosmanová, Anna ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Fraňková, Adéla (oponent)
Cílem této práce bylo najít biologicky aktivní látky s antimikrobiální aktivitou
vhodné pro použití jako přírodních konzervantů u bylinných sirupů. Jelikož silice jsou
mezi přírodními látkami známé pro svou anitimikrobiální aktivitu, byly vybrány silice
tymiánu, voňatky citronové a hřebíčku. Testovány byly na bezinkovém sirupu.
Jedním z důvodů výběru tohoto tématu bylo i potenciální praktické využití v soukromé
malovýrobě a tedy inovace technologického postupu.
Do vyrobeného sirupu byla vmíchána emulgovaná silice. Po dobu 14 dnů byl sledován
vliv silice na počet mikroorganismů, jejichž počet byl stanovován kapkovou metodou.
Kultivace mikroorganismů byla prováděna při teplotě 22 °C, vzhledem k běžně
očekávaným skladovacím podmínkám pro tyto produkty, vždy po sedmi a následně
čtrnácti dnech. Následně byl vypočítán celkový počet narostlých kolonií a ten přepočítán
na logaritmus všech kolonie tvořících jednotek.
U hřebíčkové silice byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi kontrolním vzorkem
a aplikací silice ve všech koncentracích a zároveň byla pro tuto silici zjištěna i statisticky
významná závislost na výši koncentrace. Stejně tak byl významný rozdíl mezi kontrolním
vzorkem a sirupem ošetřeným silicí prokázán u voňatky citronové a tymiánu, ovšem
u tymiánu se neprokázala závislost na výši koncentrace. Silice je v sirupech možné využít
jako přírodní konzervanty, protože vynikají nejen svojí anitimikrobiální schopností, ale
také jejich cenovou dostupností a snadnou technologií aplikace.
|
|
|
Význam značení potravin v České republice
Průšová, Monika ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Klouček, Pavel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na značení potravin na českém trhu a zjištění jejich významu pro studenty 3. ročníku oboru Veřejná správa a regionální rozvoj, na Provozně ekonomické fakultě, České zemědělské univerzity. Cílem teoretické části práce je prostudovat problematiku týkající se regionálního rozvoje, jídla, jeho sociálního a společenského významu a představit legislativní zdroje, týkající se dané problematiky, tvořící základ navazující empirické části práce. Cílem sekundární analýzy dat o značení potravin v ČR je zjistit, zda
a jak je problematika značení potravin ukotvena v dokumentech o regionálním rozvoji v ČR
a příslušných legislativních normách ČR. Výsledky uvedené analýzy ukazují, že dokumenty regionálního rozvoje se značením potravin příliš nezabývají, zatímco sledované legislativní normy ČR (především zákon 441/2003 Sb. O ochranných známkách a zákon č. 110/1997 Sb. O potravinách a tabákových výrobcích) do té míry, že vymezují povinnosti výrobců pro poskytování značek, označování produktů i veškeré povinnosti pro výrobu nezávadných potravin a bezpečných potravin. Další zákony je možné označit spíše za podpůrné, neboť vymezují především prostor, v němž se ti, kdo sledovaným značením potraviny označují, pohybují. Například povinnost podávat informace na obale výrobků, nebo zakazují klamavé chování výrobců. Sekundární analýza dat o značení potravin v ČR identifikovala užívané systémy značení potravin na Českém trhu, a to konkrétně Evropský systém značení potravin, celorepublikový systém značení potravin a regionální systémy značení potravin. Cílem polostandardizovných rozhovorů se studenty VSRR PEF ČZU bylo zjistit, jaké mají dotazovaní povědomí o systémech značení potravin v ČR, jak se v nich orientují a zda se nechávají značením potravin ovlivňovat při nákupu potravin. Celkem bylo osloveno třicet náhodně vybraných studentů. Analyzovaná data z realizovaných rozhovorů ukazují, že 70 % dotazovaných vnímá značení potravin jako označování kvality potravin. Třetina studentů se domnívá, že značení žádný přínos spotřebitelům nepřináší, a slouží spíše výrobcům. Ze sledovaného značení potravin, byla dotazovaným známá jedna pětina značení, převážně z celorepublikového systému značení. Značení potravin při nákupu neovlivňuje více než dvě třetiny dotázaných především z důvodu neznalosti informací o značení potravin v ČR. Ze srovnání dat získaných pomocí polostandardizovaných rozhovorů se studenty VSRR PEF ČZU je možné usoudit, že nedostatečnost systému značení potravin v ČR směřuje pravděpodobně k neúplné či nedostatečné informovanosti spotřebitelů o systémech značení potravin v ČR.
|
|
|
Využití biologicky aktivních látek z rostlin pro prodloužení úchovy vybrané kořenové zeleniny
Krondlová, Marie ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
V současné době je kladen důraz na vysokou úroveň zpracování zemědělských produktů, speciálně na jejich lepší uchování. Zároveň je zde snaha o jejich ošetřování bez umělých chemických látek. Mezi často konzumovanou zeleninu patří kořenová, která díky různým rizikovým faktorům, jako je například poměrně dlouhé vegetační období, čelí mnoha možnostem poškození a znehodnocení. Zde tak vzniká příležitost využít vlastnosti přírodních látek, konkrétně silic. Jejich účinky se využívají v různých oborech, protože jsou považovány za bezpečné jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví či v rámci ošetřování potravinářských komodit. Tato práce se zaměřuje na testování antibakteriální aktivity několika z nich. Práce se věnovala především silici saturejkové, skořicové, hřebíčkové, tymiánové a silici z dobromyslu obecného. Jako zástupci kořenové zeleniny byly do práce vybrány petržel zahradní kořenová, mrkev obecná a celer miřík. Antibakteriální aktivita silic byla měřena pomocí bujonové mikrodiluční metody. Zelenina byla naočkována patogenními bakteriemi, hniloba se však nerozvinula na daných místech. Proto byl následně odebrán izolát z petržele a celeru, ze kterých bylo identifikováno pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI TOF několik dalších mikroorganismů. Vůči kterým byla opět testována v podmínkách in vitro minimální inhibiční koncentrace daných silic.
Prokazatelným pozitivním výsledkem bylo nalezení nejčastější minimální inhibiční koncentrace, a to 0,128 mg/ml, u skořicové silice. Silice se takto osvědčila proti osmi ze sedmnácti testovaných mikroorganismů. Ostatní testované silice prokázaly určitou inhibiční aktivitu proti alespoň jedné bakterii v in vitro podmínkách.
|
host ::
RSS.