|
| |
|
|
Vývoj konceptuálních ošetřovatelských modelů
KLÍMOVÁ, Martina
Bakalářská práce "Vývoj konceptuálních ošetřovatelských modelů" má teoretický charakter a cílem analyzovat pojetí konceptuálních modelů od jejich samotného počátku do současnosti. Práce je koncipována jako analytická studie s následným vypracováním interpretativního textu. Pro analýzu textu a následnou interpretaci byla využita metoda textové hermeneutiky. Získané dokumenty byly nejprve shromážděny, poté analyzovány a následně interpretovány. V souvislosti s analýzou textu byla položena otázka: Jak docházelo v průběhu času k vývoji konceptuálních ošetřovatelských modelů? Vývoj ošetřovatelských modelů lze sledovat od počátků profesionálního ošetřovatelství, což je datováno přibližně do poloviny 19. století a za zakladatelku je považována Florance Nightingalová, jejíž pojetí nebylo nejdříve bráno jako model, nicméně její vytvořená koncepce je považována za počátek rozvoje ošetřovatelských modelů. Vývoj modelů probíhal po celou dobu až do současnosti, kdy nejvýznamnější pro rozvoj byla 60. léta 20. století. Vývoj ovlivňovaly také právě se dějící události ve světě, rozvoj medicíny a v neposlední řadě rozvoj vzdělávání sester a možnost vysokoškolského vzdělání v oboru ošetřovatelství. Správné využívání konceptuálních modelů je důležité jak pro sestry, tak i pro pacienty. Péče sester není díky modelům poskytována jen dle biomedicínského modelu, jako tomu bylo v dřívějších dobách, ale naopak jsou zde snahy o využití modelů odrážejících celostní přístup a humanismus. Z textu vyplývá, že inspirací pro ošetřovatelství je změna přístupu sester k pacientům a naopak, pacientů k sestrám, dále je kladen důraz na uspokojování všech potřeb, jak pacientů, tak i sester. Výsledky práce by měly posloužit k hlubšímu pochopení významu ošetřovatelských modelů sestrám pracujícím v klinické praxi, ale i studentkám připravujícím se na povolání sestry.
|
|
| |
|
|
Návrh semestrálního kurzu vybraných témat filosofie sportu pro výuku v anglickém jazyce
Klímová, Martina ; Parry Martínková, Irena (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Návrh semestrálního kurzu vybraných témat filosofie sportu pro yýuku v anglickém jazyce Cíle práce: Diplomová práce je zaměřena na vytvoření návrhu sedmi devadesátiminutových seminářů pro zahraniční studenty Fakulty tělesné výchovy a sportu, Univerzity Karlovy, primárně pro účastníky programu Socrates. Záměrem práce je vytvořit kompletní podklady k semestrálnímu kurzu vybraných témat z filosofie sportu zpracované v anglickém jazyce. Cílem je vytvořit optimální strukturu a charakter výuky založený na aktivitě studentů, na dovednosti formulovat svůj názor a vést diskusi k tématu. Diskuse k zadaným filozofickým problémům jsou založeny na pluralitě možných pohledů. Klíčová slova: Filosofie, sport, etika, tělesné postižení, olympismus, násilí, existencialismus, východní kultura. THESIS ANNOTATION: Project of Semestral Course from Selected Topics of Philosophy of Sport for English Speaking Classes The aim ofthe thesis is to create a project ofseven ninety-minute-long seminars for foreign students at Faculty of Sport and Physical Education, Charles University, primary for Socrates students. The desirable goal is to produce a basic data for a semestral course of selected topics froni Philosophy of Sport. The intention is to work out an optimum structure and character ofthe course, where the students will...
|
|
|
Toxické kovy v potravinách
Klímová, Martina ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Souhrn
Bakalářská práce Toxické kovy v potravinách je zaměřena na toxické kovy, jejich popis, toxicitu a na sledování jejich obsahu v potravinách. Toxické kovy v dnešní době významně kontaminují životní prostředí. Do životního prostředí se dostávají spalováním fosilních paliv, zemědělskou výrobou a výrobou a zpracováním kovů. Vyskytují se v různých formách a objevují se ve sloučeninách, horninách i minerálech. Jejich toxicita pro živočichy a pro lidskou populaci je značná. S jejich toxicitou souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin v organismu a působí jako enzymové jedy. Nejvíce toxických účinků bylo nalezeno u kadmia, ale i u ostatních kovů byla zjištěna významná toxicita. Olovo, kadmium a arsen vykazují karcinogenní účinky a způsobují tvorbu zhoubných nádorů. Společně se rtutí vykazují výše zmiňované kovy účinky mutagenní a teratogenní. Významná kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky.
Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. Prostřednictvím kontaminace vody, kontaminace půdy a používáním hnojiv a pesticidů se tyto kovy dostávají do zemědělských plodin. Do masa a živočišných produktů se kovy dostávají především z kontaminovaných rostlin, kterými se živočichové živí. Do masných výrobků se pak mohou dostávat nesprávným technologickým postupem. Obecně se toxické kovy kumulují ve tkáních jednotlivých organismů, především v jejich játrech a ledvinách. Pokud zvíře žije ve znečištěné oblasti, má ve svých tkáních vyšší množství těchto kovů. Například u skotu bylo zjištěno, že se u něj s přibývajícím stářím kumulují více toxické kovy, a proto je limitní věk porážky doporučen maximálně na 3 roky. Závažný problém v dnešní době představuje vysoký obsah rtuti v rybách a to nejvíce v mořských. Čím jsou obecně ryby větší a dravé, tím více dochází k hromadění těchto kovů. Obzvlášť ve více znečištěných mořích, zejména ropnými haváriemi jsou ryby více kontaminované. Prostřednictvím Evropské unie jsou v současné době stanoveny přísné limity na obsahy kovů v potravinách, některé limity byly podle nejnovějších poznatků o obsahu kovů minulý rok aktualizovány či přidány. Dodržování těchto limitů je pravidelně kontrolováno.
|
host ::
RSS.