Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Nebesa nejsou humánní..." Filosofická interpretace Příliš hlučné samoty
Kinter, Vojtěch ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Příliš hlučná samota je jedním z nejslavnějších textů Bohumila Hrabala, přičemž je mezi nimi textem pravděpodobně nejfilosofičtějším. Předložená diplomová práce interpretuje tento text z filosofického úhlu pohledu jako výpověď o moderní době a místě jedince v ní. Na základě jedné z centrálních vět textu - "Nebesa nejsou humánní" - je Haňťův monolog čten jako obrana proti nesouměřitelnosti světa s jedincem. Křesťanské a antické řecké způsoby obrany proti této nesouměřitelnosti jsou pojednány jako neodpovídající Haňťově době, ačkoliv jistým způsobem v jeho vlastní obraně přítomné. Ta je popsána jako specifický typ pábení. Následně je pojednán "konec křesťanské epochy" (jak to nazývá sám Hrabal), který se v Příliš hlučné samotě odehrává, a to jako technizace původního lidského bytí a zapomínání na něj. Následuje existenciální analýza Haňťova stavu po konci oné epochy. V práci je nejčastěji odkazováno k následujícím myslitelům: Friedrich Nietzsche, Karl Jaspers, Albert Camus a Jean Améry.
Teoretická reflexe staročeské milostné lyriky
Kinter, Vojtěch ; Jaluška, Matouš (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Cílem práce je postihnout vývoj, který se na půdě české literární medievistiky odehrál ve vztahu ke korpusu staročeské milostné poezie od druhé světové války dodnes. Vzhledem ke své filosofické orientaci se student při práci soustředí na různé podoby vztahu mezi českou milostnou poezií a jejími západoevropskými předobrazy či sourozenci, tak jak je pojímali nejrůznější badatelé - zejména Václav Černý. Určitý vztah mezi vrcholně středověkými filosofickými koncepty a okcitánskou, francouzskou či německou poezií bývá totiž vnímán jako samozřejmost, zatímco v případě poezie staročeské u vědců obvykle převládá opatrnost. Zjištěné skutečnosti budou podány v diachronní perspektivě. Předběžné závěry o pohybu literárněvědného myšlení o české středověké lyrice pomohou odhalit možné slepé skvrny bádání a studentovi samému pomohou vybudovat pevný podklad pro další bádání v tomto oboru. V závěru práce bude naznačeno, jaké současné teoretické přístupy by při práci se staročeskou milostnou lyrikou mohly nést ovoce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.