|
|
Divadlo a nová média
Haplová, Barbora ; KAPLICKÝ, Martin (vedoucí práce) ; ETLÍK, Jaroslav (oponent)
Magisterská práce Divadlo a nová média, nová média ve složkách/ komponentech divadelního díla se zabývá způsoby, jakými se novomediální technologie integrují do divadelního díla, a zkoumá tuto integraci na konkrétních případech. Zaměřuje se na typ divadelních představení, ve kterých nová média zásadně ovlivňují celkový tvar.
První část práce je zaměřena na uchopení terminologie nových médií tak, aby s ní bylo možné dále pracovat v divadelním kontextu. Tato část čerpá především z Principů nových médií Lva Manoviche, Poznámek ke studiím nových médií Jakuba Macka a Remediace J. Davida Boltera a Richarda Grusina. Druhá část práce je zaměřena na divadelně teoretické uchopení složek/komponentů divadelního díla, jak ji nahlíží česká divadelní teorie. Výchozím bodem je Estetika dramatických umění Otakara Zicha, komentovaná především texty Člověk a předmět na divadle Jiřího Veltruského, Pohyb divadelního znaku Jindřicha Honzla a K dnešnímu stavu teorie divadla Jana Mukařovského. Poté je v teoretické části skrze komponenty divadelního díla, definovaných především v Termínech k dohodnutí Jaroslava Etlíka, nastíněna problematika integrace nových médií do těchto komponentů. S využitím teoretických poznatků se pak práce snaží analyzovat tři divadelní díla: NICK (Petra Tejnorová a kol.); Eleusis (Handa Gote Research & Development) a The Game (Almeida Theatre). Cílem této části práce je popsat konkrétní způsoby integrace nových médií do jednotlivých komponentů divadelních děl a ověřování předpokladu, že míra integrace se odvíjí od podílení se nových médií na celkovém významu díla. V závěru je zhodnocen tento pokus o „škálu integrace nových médií do divadelního díla“.
|
|
|
Vliv vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody
Machálková, Zuzana ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje vlivu vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody, kdy základní otázkou je, zda vůbec mají vědecké znalosti nějaký vliv na estetické oceňování, a pokud ano, jakým způsobem se tento vliv při našem estetickém oceňování přírody projevuje. Práce se při řešení problematiky opírá o vybrané autory, kterými jsou Ronald W. Hepburn, Allen Carlson, Nick Zangwill a Cheryl Foster. Výchozím bodem práce je představení jistého střetu, který nacházíme mezi dvěma postoji, přičemž prvním je postoj kognitivní a druhým postoj formalistický. Pomocí vybraných textů a teorií zmíněných autorů se práce snaží ukázat, jak se tyto dva směry s vědeckými znalostmi v estetickém oceňování přírody vypořádávají a v závěru se snaží nabídnout nové hledisko na danou problematiku, tedy poukazuje na možné propojení těchto směrů. Klíčová slova Estetické oceňování, enviromentální estetika, vědecké znalosti, formální přístup, kognitivní přístup
|
|
|
Spor o povahu dramatického textu
Vašáková, Martina ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Spor o povahu dramatického textu Diplomová práce se bude zabývat hledáním povahy dramatického textu v kontextu dvou uměleckých druhů: literatury a divadla. Bude zkoumat proměny, ke kterým v rámci dramatického textu dochází, pokud je inscenován na jevišti, a současně bude tematizovat vztahy mezi textovou složkou a dalšími složkami dramatického díla. Práce bude vycházet především z české estetiky divadla dvacátého století a bude se snažit mapovat a reflektovat teoretickou diskuzi o tomto tématu. Současně bude sledováno, jak se tyto teoretické přístupy zrcadlí ve vlastní podobě dramatických textů a scénické praxi českého divadla dvacátého století.
|
|
|
Role imaginace v estetickém oceňování přírody
Vaculová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je otázka role imaginace v estetickém oceňování přírody. Východiskem zkoumání jsou pojetí Ronalda W. Hepburna, Emily Brady a Marcii Muelder Eatonové. Přes názorově odlišné pozice, které tito autoři zastávají, se práce snaží poukázat nejen na rozdíly, ale i na podobnosti v jejich různém chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody. Cílem práce je odpovědět mimo jiné na následující otázky: Jakými způsoby se imaginace vztahuje k estetickému objektu? Jak se liší výkon imaginace při estetickém zakoušení přírody a při zakoušení uměleckých děl? Jakou roli hraje uplatnění imaginace v rozvoji a uchování udržitelných environmentů? Je možná součinnost imaginativního a kognitivního modelu estetického oceňování přírody? První část práce je věnována představení pro toto téma relevantních přístupů. Druhá část práce se zaměřuje na komparaci různého chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody a odpovídá na otázku, jakým způsobem se imaginace vztahuje k diskutovanému estetickému objektu. Další části jsou věnovány zodpovězení výše položených otázek.
|
|
|
Estetika Johna Deweyho a interaktivní umění
Rubášová, Veronika ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je především zaměřena na teorii Johna Deweyho. První a hlavní část práce se zabývá Deweyho pojetím zkušenosti, rozborem procesu zkušenosti a estetickou rovinou tohoto pojmu. Značný prostor je také věnován estetické zkušenosti s uměleckými díly, která je rozebrána na pozadí každodenních zkušeností. Je zdůrazněna jejich kontinuita. Druhá část práce je dodatkem k výkladu Johna Deweyho. Tato část je věnována problematice interaktivního umění. Interaktivní umění je zde pomocí Deweyho teorie interpretováno. Interaktivní umění je zde prezentováno jako umělecký druh, který dokáže zdůraznit již zmíněnou kontinuitu mezi uměleckými díly a každodenní zkušeností, na kterou poukazuje Dewey.
|
|
|
Mýtus literárního
Matysová, Daniela ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možným propojením literární teorie Wolfganga Isera s analytickou filosofií jazyka. Zatímco analytický obrat k jazyku představím jen stručně, hlavní náplní práce bude prozkoumat dvě protikladné koncepce jazyka a interpretace v rámci pozdní analytické filosofie. Budu se věnovat diskuzi Michaela Dummetta s Donaldem Davidsonem ohledně role konvencí a otázek po jejich nepostradatelnosti pro jazykovou komunikaci. Zatímco však spolu tito autoři souhlasí v tom, že vliv společnosti na lidské myšlení je zásadně neredukovatelný, velmi se liší co do svého přesvědčení o nezbytnosti koncepce pravidel inherentních jazykové praxi společnosti. Mým cílem je obhájit Davidsonovu teorii interpretace proti Dummettovým námitkám, a pak přejít k rozboru Iserovy vlastní teorie čtení. Zejména mi půjde o to ukázat, že se Iserovo pojetí literárnosti zakládá na Dummettovo filosofických předpokladech. V závěru chci hlavně zvážit, zdali Iserovo vysvětlení rozdílu mezi literaturou a běžnou řečí, potažmo dokumentem, obstojí proti Davidsonově výzvě Iserovu pojetí jazykové praxe. A zejména, zdali nám Davidsonova filosofie jazyka nemůže poskytnout alternativní přístup k tomu, jak chápat estetický dopad některých textů.
|
|
|
Fenomén života v rámci estetické zkušenosti přírody
Matějková, Magdalena ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Pravdivost v estetickém oceňování přírody u A. Carlsona a R. W. Hepburna Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou estetického oceňování přírody. Záměrem práce je prozkoumat možnosti uplatnění pojmu pravdivosti jako charakteristiky estetického oceňování přírody. První část práce zkoumá a srovnává úvahy dvou současných kognitivně orientovaných autorů, Allena Carlsona a Ronalda W. Hepburna, kteří různými způsoby spojují estetické oceňování přírody s jejím poznáváním. Postupně je rozebírán způsob, jakým každý z autorů k této problematice přistupuje. Rozbor sleduje tři dílčí motivy, které jsou oběma autorům společné, ale každý z nich je zpracovává jinak. Nejprve zkoumá pojmy, s nimiž autoři pracují, následně se soustředí na význam, který autoři pravdivosti v estetickém oceňování přírody přisuzují, a nakonec popisuje způsob, jakým každý z autorů pojímá myšlenkovou složku estetické zkušenosti. Následně srovnává postoje autorů v těchto bodech a hodnotí je. Poslední část práce je věnována rozvinutí takto představených myšlenek. Posouvá chápání myšlenkové složky estetické zkušenosti přírody směrem k otevřenějšímu, relativističtějšímu pojetí, a ukazuje, v jakém směru je toto pojetí výstižné. Navržený přístup je v základních rysech srovnáván s přístupem M. Budda a konfrontován s pojmem indexikálního klamu...
|
|
|
Koncept implikovaného čtenáře v teorii Wolfganga Isera
Berková, Pavlína ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Koncept implikovaného čtenáře v teorii Wolfganga Isera" si klade za cíl představit pojem implikovaný čtenář, jenž sehrál v teorii recepčního estetika Wolfganga Isera klíčovou roli. Práce se nejprve zaměřuje na kontext, do kterého je začleněna Iserova tvorba, tj. představení kostnické školy recepční estetiky a jejích hlavních myšlenek, poté je představen samotný koncept implikovaného čtenáře. Iser se pomocí tohoto pojmu snaží zachytit povahu interakcí, které probíhají v rámci procesu čtení literárního díla. Práce tedy představuje nejen koncept samotný, ale především jeho roli v procesu četby a konstituování literárního díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Estetika dramatického umění Otakara Zicha a problematika vnitřně hmatového vnímání
Bezděk, Ester ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena především na teorii dramatického umění Otakara Zicha. První část, která je těžištěm celé práce, se zabývá Zichovým přístupem k dramatickému umění obecně, následně lokalizuje myšlenku takzvaného vnitřního hmatu a tou se dále zabývá. Vnitřní hmat je zde ukázán jako významný prvek Zichovy teorie. Podílí se jak na procesu tvorby dramatického umění, tak na jeho vnímání. Druhá část práce je dodatkem k teorii Otakara Zicha. Tato část reaguje na Zichovu myšlenku vnitřního hmatu v rámci současných estetických teorií o propriocepci. V kontextu několika teorií je zde popsáno, co to propriocepce je, jakou roli hraje v estetickém prožitku a jak se Zichův vnitřní hmat k těmto teoriím vztahuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.