|
|
Physiological interactions and stabilities of inner mitochondrial membrane complexes.
Kafková, Anežka ; Trnka, Jan (vedoucí práce) ; Mráček, Tomáš (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Souhrn Vnitřní membrána mitochondrií je zcela zásadní z hlediska funkčnosti mitochondrie. Typicky je složena z fosfolipidové dvojvrstvy a obrovského množství proteinových komplexů. Tyto komplexy mají řadu různých funkcí nezbytných pro správnou fyziologii nejen mitochondrie samotné, ale i organismu jako celku. Aby byly membránové proteiny schopny správně tyto funkce zajistit, a navíc zvládly včasně reagovat na případné stimuly vnějšího prostředí, musí mezi sebou vzájemně interagovat. Avšak molekulární podstata a přesný funkční význam mnohých těchto interakcí, stejně tak jako jejich možná farmakologická regulace stále nejsou s přesností objasněny. Jednou z těchto doposud neobjasněných interakcí je interakce mezi komplexem dýchacího řetězce cytochrom c-oxidázou (komplex IV, COX) a vápníkovým kanálem vnitřní membrány mitochondrie (MCUC), jehož klíčovou funkcí je regulace vstupu vápníku do mitochondriální matrix. Na možnou interakci těchto dvou komplexů poukázaly překvapivé výsledky ze dvou na sobě nezávisle provedených experimentů, konkrétně BioID analýzy podjednotek MCUC a proteomické metody SILAC dělané pro COX deficientní buňky. Na základě těchto výsledků se naše práce zaměřovala na detailní strukturální identifikaci a funkční charakterizaci této interakce, přičemž jako hlavní nástroj byla využita technika...
|
|
|
Patofyziologické aspekty u kriticky nemocných pacientů a jejich ovlivnění hormonální a nutriční podporou.
Kafková, Anežka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Stav kriticky nemocných pacientů s polytraumatem nebo sepsí je doprovázen charakteristickými patofyziologickými procesy, při nichž dochází v organismu k zásadním změnám jak na úrovni lokální, tak i systémové. Akutní zánětlivá odpověď vzniká jako reakce na stresovou situaci. Primárně jde o ochranný mechanismus, avšak v určité míře může tento mechanismus i uškodit. Mezi hlavní kontrolní mechanismy během zánětlivé odpovědi patří hormony, cytokiny a růstové faktory. Mezi metabolické projevy při stresové situaci patří zvýšený obrat proteinů, lipidů a glukózy. Metabolické projevy mají za následek rozvoj klinických projevů. Mezi ty patří zánět, anorexie, imobilita, zvýšená cévní propustnost (vznik edémů), vazodilatace, tachykardie a zvýšený srdeční výdej. Existuje několik hlavních faktorů, které přispívají k zánětlivé odpovědi negativním efektem. Mezi tyto faktory patří: malnutrice, preexistence zánětlivé odpovědi, závažná infekce, obezita, proces stárnutí, genotyp a svou roli hrají i pohlavně-genetické vlivy. U kriticky nemocných pacientů dochází k významným hormonálním změnám. Tyto změny se týkají zejména katecholaminů, hormonů štítné žlázy, kortizolu, růstového hormonu, pohlavních hormonů a prolaktinu. Podstatnou roli hraje inzulín. Charakteristický je rozvoj stresové hyperglykémie. Vhodným výběrem...
|
|
|
Patofyziologické aspekty u kriticky nemocných pacientů a jejich ovlivnění hormonální a nutriční podporou.
Kafková, Anežka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Stav kriticky nemocných pacientů s polytraumatem nebo sepsí je doprovázen charakteristickými patofyziologickými procesy, při nichž dochází v organismu k zásadním změnám jak na úrovni lokální, tak i systémové. Akutní zánětlivá odpověď vzniká jako reakce na stresovou situaci. Primárně jde o ochranný mechanismus, avšak v určité míře může tento mechanismus i uškodit. Mezi hlavní kontrolní mechanismy během zánětlivé odpovědi patří hormony, cytokiny a růstové faktory. Mezi metabolické projevy při stresové situaci patří zvýšený obrat proteinů, lipidů a glukózy. Metabolické projevy mají za následek rozvoj klinických projevů. Mezi ty patří zánět, anorexie, imobilita, zvýšená cévní propustnost (vznik edémů), vazodilatace, tachykardie a zvýšený srdeční výdej. Existuje několik hlavních faktorů, které přispívají k zánětlivé odpovědi negativním efektem. Mezi tyto faktory patří: malnutrice, preexistence zánětlivé odpovědi, závažná infekce, obezita, proces stárnutí, genotyp a svou roli hrají i pohlavně-genetické vlivy. U kriticky nemocných pacientů dochází k významným hormonálním změnám. Tyto změny se týkají zejména katecholaminů, hormonů štítné žlázy, kortizolu, růstového hormonu, pohlavních hormonů a prolaktinu. Podstatnou roli hraje inzulín. Charakteristický je rozvoj stresové hyperglykémie. Vhodným výběrem...
|
host ::
RSS.