|
|
Explantátová kultura Trifolium pratense L.
Šustrová, Lenka ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
8. SOUHRN Explantátová kultura Trifolium pratense L. Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168hodinového působení roztoku chloridu rtuťnatého (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů a isoflavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře Trifolium pratense L., která byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Maximální obsah flavonoidů, zjištěný fotometrickým stanovením podle Českého lékopisu 2005, byl prokázán u kalusové kultury (0,636 %) po 6hodinovém působení elicitoru o koncentraci 100 µmol a u suspenzní kultury (0,492 %) po 168hodinovém působení elicitoru o koncentraci 10 µmol. Maximální obsah isoflavonoidů, zjištěný metodou HPLC, byl prokázán u suspenzní kultury po 168hodinovém působení elicitoru o koncentraci 100 µmol (0,03 % daidzeinu) a po 168hodinovém působení elicitoru o koncentraci 10 µmol (0,59 % genistinu).
|
|
|
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L.
Fiedlerová, Gabriela ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L. Souhrn Cílem této diplomové práce bylo sledovat vliv abiotických elicitorů chloridu rtuťnatého a chloridu kademnatého na produkci flavonoidů, a u elicitoru chloridu rtuťnatého také isoflavonoidů, u explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8). Kultury byly kultivovány na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2,4−dichlorfenoxyoctové kyseliny (2 mg.l-1 ) a 6−benzylaminopurinu (2 mg.l-1 ) při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky dle Českého lékopisu 2005. Obsah isoflavonoidů byl stanoven metodou HPLC. Z výsledků je zřejmé, že u obou použitých abiotických elicitorů má nejvýznamnější pozitivní efekt na produkci flavonoidů explantátovou kulturou Trifolium pratense L. (varieta DO−8) koncentrace elicitoru 10 μmol. Nejvyšší obsah flavonoidů (0,576 %) byl zaznamenán při elicitaci chloridem kademnatým o koncentraci 10 μmol při době působení 48 hodin, kdy došlo ke statisticky významnému zvýšení obsahu flavonoidů o 294 % oproti kontrole. Metodou HPLC byl stanoven obsah isoflavonoidů při elicitaci explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8) chloridem rtuťnatým. Nejsilnější elicitační účinek měla koncentrace elicitoru 0,1 μmol při době působení 48 hodin....
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI.
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI. Elicitace je jednou ze strategií, které mohou být používány ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. V této práci byl zkoumán vliv abiotického elicitoru (dusičnanu stříbrného) na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) a na produkci isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Jako elicitor byl použit roztok dusičnanu stříbrného v různých koncentracích (5,887.10-3 mol/l; 5,887.10-4 mol/l; 5,887.10-5 mol/l). Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů. Vzorky byly odebírány po vystavení elicitoru po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Nejvyšší produkce taxifolinu (0,02 %) v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) byla zaznamenána po působení dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 72 hodinách. Nejvyšší obsah genistinu (0,05 %) v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. byl detekován po elicitaci dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 48 hodinách. Nejvyšší obsah daidzeinu (0,09 %) byl zaznamenán po působení elicitoru (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 168 hodinách.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Pavlína Šramarová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2013/2014: Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém, s. 54 Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity. Mají pozitivní vliv na lidské zdraví a vykazují antioxidační aktivitu. Vychytávají volné radikály a snižují riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, zánětlivých onemocnění i rakoviny. Tato bakalářská práce se zabývá mechanismy jejich působení, vztahem mezi strukturou flavonoidů a jejich antioxidační aktivitou a jejich potencionálním přínosem při předcházení a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V práci lze nalézt přehled významných účinků některých rostlin, obsahujících flavonoidy, jako jsou např. Camellia sinensis, Vitis vinifera, Achillea millefolium, rod Artemisia aj. Klíčová slova: flavonoidy, kardiovaskulární systém, účinky, antioxidanty
|
|
|
The effect of pyrazine derivatives on secondary metabolites in in vitro cultures
Kovalíková, Zuzana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Vplyv derivátov pyrazínu na tvorbu sekundárnych metabolitov v rastlinných kultúrach in vitro - Zuzama Kovalíková - 69 - 10 Abstrakt Universita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Zuzana Kovalíková Konzultant: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce: Vplyv derivátov pyrazínu na tvorbu sekundárnych metabolitov v rastlinných kultúrach in vitro. V tejto práci sa skúmalo pôsobenie nových syntetických derivátov zo skupiny pyrazínov, ako potencionálnych elicitorov produkcie rutínu v kalusovej a v suspenznej kultúre Fagopyrum esculentum, var. Bambi. Všetky testované chemické elicitory zvyšovali produkciu spomínaného flavonoidu v oboch kultúrach. Kalusová a suspenzná kultúra bola kultivovaná v živnom médiu podľa Murashigeho a Skooga s obsahom rastového regulátora (2,4-D) za stanovených teplotných a svetelných podmienok. Elicitované vzorky boli odoberané po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách po expozícií elicitora. Kontrolné vzorky sa odoberali po 24 a 168 hodinách. Samotné stanovenie obsahu rutínu bolo prevedené pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie (HPLC). Elicitor P.G.R.1, t.j. propyl 5-(3-(4-chlorofenyl)ureido)pyrazín-2-karboxylát spôsobil v kalusovej kultúre najväčší nárast produkcie rutínu po 12 hodinách od pôsobenia elicitora, zatiaľ čo...
|
|
|
Hodnocení toxicity směsi léčiv
Podlipská, Kateřina ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor rigorózní práce: Mgr. Kateřina Podlipská Vedoucí rigorózní práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název rigorózní práce: Hodnocení toxicity směsi léčiv V této práci byly hodnoceny dvě látky, ibuprofen, ze skupiny nesteroidních a protizánětlivých léčiv, a ciprofloxacin, ze skupiny fluorochinolonových antibiotik. Tyto látky patří mezi léčiva s celosvětově nejvyšší spotřebou a jsou velmi často detekovány v životním prostředí. V této práci byla sledována chronická toxicita těchto léčiv a jejich směsí za využití Vícegeneračního testu toxicity s prvokem Tetrahymena thermophila. Pro ciprofloxacin byla zjištěna hodnota 24hEC50 = 0,12 mg/l (0,11-0,14 mg/l), pro ibuprofen byla 24hEC50 = 0,18 mg/l (0,15-0,22 mg/l), pro směs ciprofloxacinu a ibuprofenu (v poměru 1:1) byla 24hEC50 = 0,08 mg/l (0,07-0,10 mg/l), pro směs ciprofloxacinu a ibuprofenu (v poměru 1:2) byla 24hEC50 = 0,14 mg/l (0,11-0,18 mg/l) a pro směs ciprofloxacinu a ibuprofenu (v poměru 2:1) 24hEC50 = 0,19 mg/l (0,17-0,22 mg/l). Synergické nebo aditivní působení těchto dvou léčiv ve směsi nebylo pozorováno. Klíčová slova: ekotoxikologie, ciprofloxacin, chronická toxicita, ibuprofen, Tetrahymena thermophila.
|
|
|
Secondary metabolites of plant cultures in vitro II
Pakánová, Alica ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Alica Pakánová Vedúci diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro II Diplomová práca sa zaoberá kalusovými a suspenznými kultúrami Juniperus virginiana 'Glauca', konkrétne stanovením ich produkcie určeného sekundárneho metabolitu. Bol pozorovaný produkovaný obsah podofylotoxínu v priebehu 15 pasáží u oboch typov kultúr. Najvyšší obsah podofylotoxínu (0,060 %) bol preukázaný v 18. pasáži suspenznej kultúry odvodenej z trojročnej kalusovej kultúry a potom pasážovanej v 21dňových intervaloch. Maximálny stanovený obsah podofylotoxínu produkovaný kalusovou kultúrou (0,0515 %) bol zistený v 46. pasáži. To bola zároveň posledná sledovaná pasáž tejto kultúry, ktorá bola pasážovaná v intervale 28 dní. Z výsledkov vyplýva, že so zvyšujúcim sa počtom pasáží nedochádza u kalusovej ani u suspenznej kultúry Juniperus virginiana k zastaveniu produkcie. Kľúčové slová: Suspenzné kultúry, kalusové kultúry, produkcia sekundárnych metabolitov, Juniperus virginiana, podofylotoxín.
|
host ::
RSS.