|
| |
|
|
Problémy resocializace vojáků z povolání po návratu ze zahraničních misí
KUNČOVÁ, Adéla
Diplomová práce s názvem Problémy resocializace vojáků z povolání po návratu ze zahraničních misí nabízí vhled do problematiky vojáků Armády České republiky. Zabývá se začleněním vojáků do společnosti po prožité zahraniční misi. Vojáci jsou v zahraniční operaci vystavováni zátěžovým a stresovým situacím. Stejně tak je zahraniční mise náročná pro rodinu vojáka. Proto se mohou vojáci potýkat s problémy v průběhu resocializace po návratu ze zahraniční mise. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá historií a současností zahraničních misí AČR, pohledem veřejnosti na zahraniční mise, přípravou vojáků na misi. Další je kapitola o motivačních faktorech vojáka, o tom jaké jsou kladeny požadavky a povinnosti na vojáka a jaká je péče o vojáka před vysláním, v průběhu a po návratu ze zahraniční mise. Vymezuje, jak probíhá účast v zahraniční misi a definuji stres, trauma a posttraumatickou stresovou poruchu. Následně popisuje mezilidské vztahy v zahraniční misi a rodinu vojáka v misi a specifikuje resocializaci vojáka ze zahraniční mise. Cílem práce bylo zjistit, zda je resocializace vojáka z povolání po prožité zahraniční misi problematická. Byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jaké problémy přináší resocializace vojáka z povolání po prožité zahraniční misi? Výzkumný soubor představoval celkem 9 komunikačních partnerů, z toho 6 mužů a 3 ženy. Všichni komunikační partneři byli vojáci z povolání AČR. Do výzkumu byli vybráni metodou sněhové koule. Podmínkou byla alespoň 1 účast v zahraniční operaci. K dosažení cíle práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory. Rozhovory byly doslovně přepsány a poté analyzovány pomocí otevřeného a axiálního kódování. Z výzkumu vyplynulo, že každý voják potřebuje jinou dobu adaptace na běžný život. Největším problémem se ukázal návrat do rodiny, konkrétně k dětem. Další problémy vznikají po návratu z bojového prostředí, jsou to reakce na hluk a ostražitost. Také bylo zjištěno, že by vojáci ocenili možnost delšího volna po návratu z mise a pozitivní přijetí veřejnosti. Žádný z vojáků nepotřeboval po návratu z mise vyhledat odbornou pomoc. Práce by mohla být přínosem pro vojenské psychology, kaplany a velitele. Mohla by sloužit jako zaměření se na prevenci problémů při návratech ze zahraničních misí. Dále může poskytnout informace o AČR a zahraničních misích laické i odborné veřejnosti.
|
|
|
Stalking
KUNČOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji odborné veřejnosti k problematice nebezpečného pronásledování. Nebezpečné pronásledování je poměrně závažným kriminálním jevem. V České Republice je nebezpečné pronásledování kriminalizováno od 1.1.2010, kdy byl stalking zařazen jako skutková podstata trestného činu do trestního zákoníku č.40/2009 Sb. a to v souladu se zásadou ?ultima racio?. Teoretická část je interdisciplinárního charakteru, na problematiku je pohlíženo ve dvou rovinách. Jak v rovině sociologické, tak i po právní stránce. V teoretické části je tedy vymezen současný stav nebezpečného pronásledování, zaznamenán exkurz do historie fenoménu stalking. Definovány jsou druhy stalkingu, uvedena je typologie pachatelů. Popsáno je, jak působí stalking na oběť a jak lze nebezpečné pronásledování řešit. Závěrečné kapitoly této práce jsou zaměřeny na právní úpravu nebezpečného pronásledování a na statistické údaje související s tímto jevem. Cílem této práce bylo zjistit, zda odpovídá potřebě společnosti jednání pronásledovatelů kriminalizovat. Jestli je nebezpečné pronásledování častým jednáním a zda-li je stalking natolik závažný, aby byl sankciován dle trestního zákoníku, takto jsem stanovila dílčí cíle, aby došlo k důkladnému pochopení a zjištění. Výzkum jsem provedla metodou kvalitativní. K získání dat jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru. Poznámky z rozhovorů jsem zaznamenávala doslovnou transkripcí. K analýze dat jsem užila metodu otevřeného kódování. Respondenty mojí práce bylo devět odborníků, kteří se zabývali problematikou nebezpečného pronásledování. Výzkum ukázal, že dle odborné veřejnosti je stalking závažným, ale ne častým trestním činem. Výsledkem výzkumu je, že odborníci pokládají zařazení nebezpečného pronásledování do legislativních opatření jako nezbytné. Většina také souhlasí se stanovenou trestní sazbou, až na vyjímky. V mém výzkumu se nenašel ani jeden respondent, který by s uzákoněním nebezpečného pronásledování nesouhlasil. Výsledky výzkumu korespondují s mými názory. Práce poukazuje na potřebu včasného českého zákonodárství. Může být přínosem pro laickou veřejnost a pomáhající organizace, které se stalkingem zabývají. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou a zainteresovanou veřejnost.
|
host ::
RSS.