|
|
Ženy u klavíru
Ochmanová, Kateřina ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Bakalářská práce Ženy u klavíru má čtenáři poskytnout přehled o vývoji pozice žen ve společnosti, umožnit stručně nahlédnout do životních osudů vybraných významných klavírních interpretek minulosti i současnosti s těžištěm v osobních svědectvích a podnítit k úvaze nad individuálními kvalitami, které mohou ženy do umění vnést v dnešní uniformující době.
|
|
|
Bedřich Smetana - inspirace Shakespearem se zaměřením na skladbu Macbeth a Čarodějnice
Suchánková, Eva ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá klavírní skicou Macbeth a čarodějnice od Bedřicha Smetany. Nejprve je čtenář seznámen s životním příběhem B. Smetany, v němž je zachycen rozhodující moment pro napsání této skladby. Inspirace Williamem Shakespearem je dána do širší souvislosti s ohledem na Smetanovu tvorbu, přičemž je porovnáno, do jaké míry Smetana sledoval Shakespearovu literární předlohu. U skicy Macbeth a čarodějnice jsou uvedeny různé výklady hudebního obsahu. Skice se v Čechách dostalo čtyř revizních zpracování, 1912 revize Jindřicha Káana z Albestů, 1924 revize Romana Veselého, 1961 revize Václava Štěpána a 1981 revize Jana Novotného. Dvě poslední revize byly podrobeny detailnímu srovnání a byly zjištěny četné rozdíly v tempových označeních, notovém zápisu, zápisu pedalizace, dynamiky a prstokladu, v neposlední řadě byly dokonce zjištěny chyby a následně bylo navrženo jejich odstranění. Závěr diplomové práce tvoří doporučení ohledně nacvičení skladby z mé vlastní interpretační praxe.
|
|
|
Vzestup klavírního umění v Číně.
Tian, Haochen ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Tato práce je zaměřená hlavně na vznik, vývoj a charakteristiku klavírního umění v Číně. Klavírní umění jakožto jeden z druhů umění existuje v Číně pouze přibližně jedno století, ale jeho vývoj byl ve skutečnosti komplikovaný. Autor sám rozděluje celý proces vývoje klavírního umění v Číně na čtyři důležitá období. Pojednává o období od prvního kontaktu klavírního umění s Čínou - podle Evropanů vzdálenou a neznámou - až do období dnešní zdánlivé prosperity. Práce se nevyhýbá ani zvláštní citlivé době kulturní revoluce, ale politických událostí se dotýká jenom okrajově.
|
|
|
Klavírní koncert G dur Maurice Ravela.
Vlasáková, Hana ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Abstrakt
Tato práce pojednává o Klavírním koncertu G dur Maurice Ravela. Nejprve seznamuje čtenáře s významnými okolnostmi autorova života a poté se zabývá genezí díla a jeho prvními ohlasy. Následuje přehled hlavních inspiračních zdrojů Maurice Ravela, které se odráží v Klavírním koncertu G dur. Na základě analýzy formy, harmonie, klavírní stylizace a poznámek od první interpretky tohoto díla, Marguerite Longové, jsou zde formulovány závěry, podstatné pro získání výchozích interpretačních stanovisek. Ta jsou zde konfrontována s vynikajícími provedeními díla nejprve Marguerite Longovou a poté třemi renomovanými pianisty různých národností (Leonard Bernstein, Boris Krajný a Hélène Grimaud). Práci doplňuje CD dokumentující baskickou lidovou hudbu, jež byla jedním z výchozích inspiračních zdrojů Koncertu G dur a obsahuje také záznam rozebíraných nahrávek výše uvedených pianistů.
|
|
|
Pronikání západních vlivů do japonské hudby.
Yoshimura, Yuka ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Pracovala jsem s tématem "pronikání západních vlivů do japonské hudby". Přestože je evropská vážná hudba dnes v Japonsku velmi populární, setkali se s ní Japonci poprvé až v 15. století. Zajímalo mě, jaká hudba se těšila oblibě a jak se dostávala do Japonska. Určila jsem si tři důležitá historická období, ve kterých do země pronikala cizí hudba. Podrobně jsem se zabývala každým z nich. Myslím, že hlavně díky mnoha výjimečným osobnostem z Evropy, Ameriky i Japonska se podařilo celou společnost s vážnou hudbou seznámit a zajistit ji trvalou oblibu.
|
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
|
|
Miroslav Langer
Sedláčková, Jana ; Bartoš, Jan (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Po první kapitole, která shrnuje základní biografické údaje o klavíristovi Miroslavu Langerovi, včetně jeho hudebních kořenů a uměleckém vývoji, následuje kapitola o nejvýraznějších rysech jeho hry a přístupu k tvůrčí umělecké činnosti s doplněním o jeho významná koncertní vystoupení, včetně programů. Závěrečná kapitola se věnuje pedagogické činnosti, která popisuje principy výuky Miroslava Langera a jeho vztah s žáky.
|
|
| |
|
|
Martina Maixnerová - pedagog a koncertní umělkyně
Pelcová, Zuzana ; BILINSKÁ, Kvitoslava (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Předmětem této práce je osobnost pianistky a vynikajícího pedagoga Martiny Maixnerové, která díky emigraci upadla v zapomnění. Seznámíme se s jejím životním příběhem , koncertním působením i pedagogickými úspěchy. Dotkneme se i osobnosti výzmaného houslisty Pavla Prantla, který se stal jejím životním partnerem a to jak v osobním, tak i v profesním životě.
|
|
|
Klavírní dílo C. Debussyho se zaměřením na cyklus Estampes - harmonický rozbor, srovnání nahrávek
Suchánková, Eva ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tématem této bakalářské práce je hlubší analýza interpretačních problémů klavírního cyklu Rytiny od Clauda Debussyho. Byly k tomu zvoleny tři různé postupy analýzy. Nejprve je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto cyklu a všemi autorovými inspiračními zdroji. Druhým postupem je harmonický rozbor celého cyklu, v němž se snažím postihnout výjimečné rysy každé skladby, upozornit na nejdůležitější hudební myšlenky a tematický materiál charakteristický pro hudební impresionismus, který skladatel v díle použil. Nakonec jsou představeni tři významní klavíristé 20. století a jejich různá interpretace cyklu Rytiny: W. Gieseking, E. Gilels a S. Richter. Jejich interpretace jsou porovnány jak vzájemně, tak s ohledem originální notový text. Takto komplexní pohled na toto klavírní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Rytin.
Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje čtyřmi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna čtyřmi přílohami.
|
host ::
RSS.