|
|
Režisér a inscenace tzv. nepravidelného textu
Páleníková, Zuzana ; Šiktancová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám pojmy nepravidelné dramaturgie a nepravidelného textu. Zamýšlím se nad původem těchto pojmů, nad úlohou nepravidelné dramaturgie v minulosti a nad motivací vzniku nepravidelných inscenací v současnosti. Na základě analýzy vlastních zkušeností (asistování při inscenaci nové dramatizace Dostojevského Idiota v Dejvickém divadle a vlastní režijní práce na dvou žánrově i stylově velmi odlišných inscenacích nepravidelných textů ? projektu Pannenky a absolventské inscenace Svět kolem ní) se pokouším zařadit nedávný boom nepravidelných inscenací do širšího divadelního a uměleckého kontextu. Zjišťuji, že fenomén postmoderního divadla a jeho estetika se dnes už určitým způsobem vyčerpaly. Jako reakce na postmoderní nejasnost a mnohoznačnost se u diváků i u divadelníků znovu objevuje touha po srozumitelnosti. Režiséři i dramaturgové (ať už pravidelných nebo nepravidelných inscenací) se proto vracejí k jedné ze základních dramaturgických kategorií, kterou je právě příběh. Bez srozumitelně vyprávěného příběhu se totiž téma samotné často míjí účinku.
|
|
|
INSCENACE JAKO REALIZACE REŽIJNĚ DRAMATURGICKÉ KONCEPCE
Zembok, Ewa ; Hrbek, Daniel (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
V práci ?Inscenace jako realizace režijně-dramaturgické koncepce? Ewa Zembok popisuje realizaci Baala od Bertolda Brechta. V první kapitole je rozvedeno podrobněji hledání textu, kde hlavním kritériem byla osobní zaujatost inscenátorů, výběr právě Brechtova Baala a jeho ideální verze. Ve druhé části Zembok řeší svou, potažmo režijně-dramaturgickou, interpretaci Baala, ale na základě předcházející úvahy o podstatě ?interpretace? a ?motivu? a následně pak její aplikaci na daný text. Dále hledání ideálního prostoru, scénografie, hudby, práce s jazykem a dalších iscenačních složek. Ověřování přípravné fáze v praxi rozebírá Zembok ve třetí kapitole své práce. Reflexi na jednotlivé fáze práce na školní inscenaci po jejím uvedení na jeviště popisuje kapitola poslední.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
MANIPULACE A DÍLČÍ PERSPEKTIVY
Šiktanc, David ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Manipulace a dílčí perspektivy se zabývá reflexí úkolů realizovaných v předmětu Scénická tvorba během třetího až šestého semestru studia režie-dramaturgie činoherního divadla. Zvláštní důraz je přitom kladen na inscenační proces u hry Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis, který se pokouším popsat od výběru textu, přes jeho analýzu, až po samotné zkoušení. V jeho rámci rozvíjím mimo to tři aspekty naznačené už v úvodní kapitole, která se věnuje předcházejícím úkolům, a sice jazyk, způsob chování a prostor.Pokouším se také popsat, jak výrazný vliv má pro mě jazyk na další zmíněné aspekty ? přibližuje je, oddaluje, rozkrývá -, ale nikdy nezůstává bez významu.
|
|
|
Hra s otevřeným koncem
Rut, Adam ; Korčák, Jakub (vedoucí práce) ; Šiktancová, Jaroslava (oponent)
V úvodu píše Adam Rut o snaze uchopit režii jako hru s otevřeným koncem. V první části popisuje základní východisko. Ve druhé části reflektuje ve vztahu k tématu připomínky, jež dostal během tří let bakalářského studia od svých pedagogů. Ve třetí části popisuje průběh zkoušení bakalářské inscenace a snaží se najít podněty a zkušenosti, které lze využít i pro další práci s autorem, dramaturgem, scénografem a především herci tak, aby hra byla stále otevřená.Ve čtvrté části píše o obavách režisérů, divácích a o tom, co máme v moci.
|
|
|
Dynamika scénického řešení a dynamika diváckého zážitku
Pácl, Štěpán ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
Tato práce na základě praktické divadelní zkušenosti se pokouší pojmenovat specifika a zákonitosti takového scénického řešení, které v sobě ukrývá dynamické možnosti, které vybízejí herce (performera) k dynamickému a fyzickému jednání a prostorovému rozehrávání dramatické situace.
Současně práce zkoumá, jak takové řešení působí na diváka, jak apeluje na jeho "vnitřně-hmatové vnímání" a jak se podílí na vytváření diváckého zážitku z představení.
|
|
|
Tragédie a její možnosti v současném světě
Tošovský, Jan ; Ullrichová, Daria (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
Práce se zabývá otázkou, zda je v současném světě možná tragédie jakožto dramatický žánr. V první části rekapituluje historii teorie žánru od počátků v antickém Řecku až po současnost a snaží ze z nich vyvodit
"obecnou teorii tragédie", aplikovatelnou i v kontextu současného světa. Zvýšenou pozornost věnuje pracem Georga Lukácse, pronikavého kritika moderního dramatu. Ve druhé části se zabývá světy, v nichž tragédie přirozeně vznikala, tedy především světem antických Athén a alžbětinské Anglie, a nachází v jednotlivých historických obdobích řadu shodných rysů. Posléze se snaží najít tyto rysy v současném světě a na tomto základě vyvodit, zda je charakter našeho světa takový, aby umožnil vznik autentické tragédie. Klíčovými pojmy jsou zde přitom široce pojímaný "tragický životní pocit" a "mýtus", které práce chápe jako dynamicky protikladné konstanty lidského uchopování světa a přístupu k němu.
|
|
|
Specifika spolupráce režiséra s hercem při tvorbě dramatické postavy
Ludvíková, Tereza ; Korčák, Jakub (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Práce je založena na reflexi vzniku inscenace Carmencita. Je dělena na dvě části. První se zabývá režijní koncepcí. Za hlavní témata inscenace označuje vášeň, řád, osud a smíření. Obhajuje výrazné užití vyprávění tím, že vyprávění dává hlavní postavě prostor k reflexi a výpovědi. Ve druhé kapitole je popsán průběh zkoušení a spolupráce režiséra s jednotlivými herci. Autorka srovnává svou představu o postavách s dosaženým výsledkem. Dochází k tomu, že důležitým faktorem při tvůrčí herecké práci je hercova ochota vydávat se za hranice své osobní povahy.
|
host ::
RSS.