|
|
Voláme na poplach - Německá demokratická publicistika proti nacistickému nebezpečí (1930-1933)
Spurný, Matěj ; Křen, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Smyslem práce by tedy neměla být jen zpráva o zajímavých syědectvích, prozíravých osobnostech a překvapivě jasně formulovaných textech. Půjde-li mi o dvojí komparativní přístup, tedy o vzájemné srovnání jednotlivých soudobých analýz a v druhé řadě o srovnání s dnešním, tedy v současné historiografii převládajícím pohledem na danou problematiku, dovolím si předběžně vyslovit několik tezí, které odpovídají mému dosavadnímu poznání problematiky. Předpokládám, že v rámci práce, kterou máte před očima, tyto teze prohloubím, potvrdím či vyvrátím. Hledáme-li jednotlivé prvky, které pod povrchem kulturně vyspělé civilizace připravovaly vypuknutí masového šílenství jménem nacismus, zřejmě nás mnohé dříve nebo později dovede k úvahám o hospodářské krizi počátku třicátých let. Při poněkud hlubším pohledu se jistě vrátíme k pro Německo nelichotivému míru z Versailles a k ohromné hyperinflaci z roku 1923. Právě poslední jmenovaný mezník se jevil jako velice podstatný již současníkům. Sebastian Haffner, bystrý pozorovatel a přesvědčený demokrat, napsal v roce 1938 v londýnském exilu následující řádky: "Přišel rok 1923. Právě tento fantastický rok pravděpodobně vtiskl dnešnímu Německu rysy, které jsou pro veškeré ostatní lidstvo nepochopitelné a hrozivé a jež jsou rovněž cizí normální "německé povaze": onu nezřízenou...
|
|
|
Německo-polské vztahy na začátku 90. let z pohledu Svazu vyhnanců
Brusová, Hana ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent)
Tématem práce jsou německo-polské vztahy, které se po desetiletích vzájemného nepřátelství a nedůvěry ocitly na přelomu 80. a 90. let minulého století ve zcela nové konstelaci. Polsko stálo na prahu politické, společenské a hospodářské transformace, Spolkové republice Německo se otevřely vyhlídky na sjednocení s Německou demokratickou republikou, po jeho uskutečnění se musela vyrovnávat s výzvami, které s sebou přineslo. Tyto procesy neprobíhaly v žádném případě izolovaně, nýbrž byly vzájemně úzce provázané. Německé sjednocení by se nemohlo uskutečnit bez urovnání sporných otázek, které mezi Německem a Polskem zůstaly od skončení 2. světové války otevřené. Pro Polsko bylo životně důležité uznání jeho západní hranice, které se rovněž stalo jedním z podmínek sjednocení obou německých států. Na stavu polsko - německých vztahů rovněž závisela úspěšnost polských reforem a to nejen těch hospodářských. Bylo nutné změnit pohled Poláků na Němce, považované za jejich odvěké nepřátele a ukázat oběma národům možnost evropského sousedství, tak jak ji využili dřívější rivalové Německo a Francie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.