|
|
Bolestná cesta od věřícího mládí k přijetí zkonkrétněného světa (Bedřich Václavek a první světová válka. 1914-1918-1926)
Kábová, Hana
Příspěvek k životopisu pozdějšího literárního estetika, kritika, historika a folkloristy Bedřicha Václavka přináší na základě archivních pramenů (Literární archiv Památníku národního písemnictví Praha) pohled na prožívání první světové války Bedřichem Václavkem a jeho přáteli (Jan Kotrba, Karel Janíček, Emil Vencl). Zabývá se Václavkovým všedním dnem v letech 1914-1918, jeho literární tvorbou a názorovým vývojem. Zajímá se o jeho rodinu, vztahy k ženám a přátelské vazby. Naznačuje válečné vlivy na Václavkovo směřování po roce 1918. Nedílnou součástí studie je přehled původní i překladové básnické a prozaické tvorby B. Václavka v letech 1914-1923 s ukázkami z původní poezie a deníkových záznamů.
|
|
|
Il sogno di Carzano (Život a dílo Ljudevita Pivka)
Kábová, Hana
Slovinci L. Pivkovi (1880-1937) patří významné místo v dějinách československo-jihoslovanských vztahů. Studoval na pražské univerzitě, oženil se s Češkou Ludmilou Mužíkovou. Vyučoval na učitelském ústavu v Mariboru slovinštinu a němčinu. Jako zdatný důstojník vstoupil do dějin svým činem za 1. světové války, kdy se pokusil s Čechy a Jihoslovany svého oddílu o průlom rakouské fronty u Carzana (září 1917). Akce se nezdařila, ale Pivko se svými vojáky přešel do Itálie. Stál tam u počátků čsl. legií, do 1. 7. 1918 byl velitelem československých výzvědných rot VI. italské armády, pak velitelem jihoslovanského oddílu dobrovolníků. Napsal literárně i historicky cenné paměti, které přeložil do češtiny (1924-1926) historik František Roubík, manžel Pivkovy švagrové Elišky Mužíkové. F. Roubík, J. Mužík a Ludmila i Eliška Mužíkovi byli za 1. světové války vězněni kvůli Pivkově spiknutí proti Rakousko-Uhersku.
|
|
| |
|
| |
|
|
František Záviška. Inventář osobního fondu
Haasová, M. ; Kábová, Hana
František Záviška (1879-1945) se habilitoval 1906 na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze pro obor teoretické fyziky, 1914 byl jmenován mimořádným profesorem, 1919 dosáhl řádné profesury. Studoval též v Cambridge v Cavendishově laboratoři (1906/7). Zanechal po sobě řadu prací z oboru optiky, rentgenového záření, elektromagnetických vln a hydrodynamiky. Byl aktivním členem řady vědeckých institucí (např. Královské české společnosti nauk od 1919, České akademie věd a umění od 1914 a Jednoty československých matematiků a fyziků od 1898). Osobní fond Františka Závišky je uložen ve 14 kartonech. Životopisný materiál dokládá velmi dobře Záviškova studia a univerzitní kariéru. Neúplně se dochovala korespondence, vědecká a odborná činnost, písemnosti z veřejného působení. Významnou skupinu osobního fondu tvoří soubor svědectví o Záviškově úmrtí, nekrology, vzpomínky a oslavné projevy. Torzovitě se zachovaly rovněž písemnosti Emilie Antonie Záviškové, roz. Škodové.
|
host ::
RSS.