|
|
Kortikální a subkortikální mechanismy vnímání času
Dušek, Petr ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Bareš, Martin (oponent)
Poruchy percepce času byly popsány u fokálních lézí mozku a u řady neuropsychiatrických onemocnění včetně Parkinsonovy nemoci (PN). Naším cílem bylo nalézt oblasti mozku, které se podílejí na percepci času u zdravých osob a jejichž dysfunkce je zodpovědná za poruchy percepce času u PN. Použili jsme úlohu reprodukce časových intervalů (TRT) spočívající ve vizuální prezentaci časových intervalů v rozsahu 5 až 16.8 s (fáze prezentace), které jsou následně reprodukovány pomocí stisku tlačítka (fáze reprodukce). V první fMRI studii se pomocí parametricky modulované analýzy podařilo nalézt oblasti, jejichž aktivita měřená pomocí Blood Oxygenation Level Dependent (BOLD) signálu korelovala s délkou časového intervalu. Během fáze prezentace byla zjištěna postupná deaktivace v levém prefrontálním kortexu (PFC) a pravém cingulu. Ve fázi reprodukce došlo k postupné deaktivaci precuneu bilaterálně a k akumulaci aktivity v levém PFC, motorické kůře, pravém kaudátu a suplementární motorické oblasti (SMA). Cílem druhé studie bylo pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) prokázat roli dvou oblastí z naší předchozí studie, SMA a precuneu, v úloze TRT. Pomocí rTMS jsme se pokusili ovlivnit přesnost a variabilitu reprodukcí časových intervalů. Neprokázali jsme vliv rTMS ani jedné oblasti na přesnost...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
|
|
Somatomotorická a somatosenzorická modulace bolesti v obraze fMR a EEG
Vrána, Jiří ; Stančák, Andrej (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Jech, Robert (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
Zpracování bolesti je na různých úrovních CNS modulováno současně probíhajícími ději. Ze studia nebolestivých somatosenzorických evokovaných potenciálů známe jev hradlování somatosenzorických podnětů pohybem. Klasicky uváděný mechanizmus hradlování v zadním rohu míšním založený na teorii Melzacka a Walla [Melzack R, Wall PD. Pain mechanisms: a new theory. Science 1965;150(699):971-979.] je podle dalších důkazů doplněn ještě nedostatečně prozkoumanými supraspinálními mechanizmy. Podobným nedostatkem porozumění na korové úrovni trpí i metody modulace bolesti interkurentní elektrickou nervovou stimulací. Předkládaná práce se zaměřuje na korové mechanizmy modulace bolesti ve speciálních případech (a) izometrické kontrakce svalů pravé nebo levé ruky při elektrické intraepidermální bolestivé stimulaci pravého ukazováku a (b) při pozorování akutních účinků souběžné nebolestivé vysokofrekvenční mediánové stimulace (PNS) na tonickou tepelnou bolestivou stimulaci thenaru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.