|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
| |
|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.