|
|
Tvorba a pilotní testování výukových materiálů pro Geologický park Přírodovědecké fakulty UK
Poláček, Boris ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití geologického parku jako prostředku získávání a upevňování znalostí z oblasti geovědních disciplín při výuce přírodopisu, biologie a zeměpisu na základních školách a středních školách všeobecně vzdělávacího charakteru. Diplomová práce je tvořena obecnou rešerší způsobu výuky geovědních disciplín na základních a středních školách všeobecně vzdělávacího charakteru na základě RVP a ŠVP včetně popisu skutečné situace na vybrané škole, kde jsem absolvoval učitelské praxe. Jsou vytvořeny a pilotně vyzkoušeny pracovní listy pro žáky a metodické materiály pro učitele jako výukový materiál pro vlastní výuku v geologickém parku. Závěrem je vyhodnocen potenciál vytvořených materiálů z hlediska zatraktivnění a lepšího zapamatování poznatků z oblasti geovědních disciplín. Klíčová slova: geologický park, pracovní listy, výuka geologie
|
|
|
Analýza výuky biologie na SŠ s přihlédnutím k podílu praktické výuky.
Chudomelová, Iva ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Přírodovědné předměty, tedy biologie, chemie a fyzika, tvoří výrazně reálné vyučovací předměty, které je nezbytné opřít zejména o pokusy a pozorování. Jinými slovy praktická výuka je charakteristickým rysem všech přírodovědných předmětů. Praktická výuka má pozitivní vliv na zvyšování atraktivnosti jednotlivých předmětů, avšak ve smyslu kognitivní funkce je její přínos stále diskutován. Jaký význam mají laboratorní cvičení pro samotné učitele, jakožto zprostředkovatele vyučovacího procesu? Z výzkumu vyplývá, že praktická výuka je učiteli vnímána kladně především kvůli dokonalému propojení teorie s praxí, nižšímu počtu žáků a jejich aktivnímu přístupu ve výuce. Negativně se jeví časová náročnost, spočívající hlavně v sehnání a přípravě materiálu. Klíčová slova: výuka biologie a přírodovědných předmětů, laboratorní cvičení, školní laboratoř, časová dotace přírodovědných praktik
|
|
|
Návrh a otestování výukových materiálů k terénní exkurzi do oblasti Brd.
Přibylová, Anna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Protože exkurze - ať už dlouhodobé či krátkodobé - mají prokazatelný vliv na vědomosti, hodnoty a postoje žáků a také rozvíjejí dovednosti učitelů, rozhodla jsem se věnovat tomuto tématu. Cílem této práce bylo připravit terénní exkurzi včetně všech potřebných výukových materiálů a následně zhodnotit přínos této exkurze na vědomosti žáků. Vytvořené výukové materiály byly testovány celkem ve čtyřech třídách dvou základních škol v Příbrami a blízkém okolí. Žáci z těchto tříd byli rozdělení do dvou skupin - experimentální skupina se zúčastnila výuky na terénní exkurzi a kontrolní skupina ve třídě. Obě skupiny absolvovaly pre-test, výuku (exkurze nebo výuka ve třídě), post-test 1(se zpětnou vazbou k výuce), post-test 2 a 3. Sebraná data byla vyhodnocena statistickými analýzami, jejichž výsledky ukázaly signifikantní rozdíl v dosažených znalostech mezi skupinami v post-testu 1 a 2. V post-testu 3 byly výsledky obou skupin srovnatelné. Souhrnně lze říci, že žáci obou skupin během výuky získali nové vědomosti a jejich znalosti byly vyšší než na začátku, ovšem výuka na exkurzi byla signifikantně efektivnější než výuka ve třídě. Klíčová slova: metoda výuky, exkurze, znalosti žáků, testování znalostí
|
|
|
Porovnání efektivity výuky za pomoci počítače vs. 3D modelů
Andělová, Denisa ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
V současné době zájem žáků o přírodní vědy neustále klesá, ačkoli je tato oblast vzdělání v praktickém životě velmi důležitá (medicína, životní prostředí, atd.) a na trhu práce velmi žádaná. Molekulární biologie, učivo o DNA a přenosu genetické informace je pro žáky abstraktní a těžko představitelné téma, které je i pro učitele náročné na vysvětlení. Existuje mnoho možností, jak tuto učební látku vyučovat. Velmi populární jsou badatelsky orientovaná výuka nebo praktická výuka v laboratořích. Každá škola však nemá k dispozici vlastní laboratoř, aby žáci mohli laborovat, badatelsky orientovaná výuka je časově náročnější na přípravu a ne každé téma je vhodné takto učit. Další možností je využít k vizualizaci "neviditelných" molekul a procesů počítačový software a animace nebo 3D fyzického modelu či si vlastní model dané molekuly vyrobit. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv použití počítačů a animací ve výuce v porovnání s použitím 3D fyzického modelu DNA a výroby vlastního modelu DNA na znalosti žáků. Dalšími faktory, které mně zajímaly, byly pohlaví a zaměření žáků a jejich případný vliv na znalosti. Výzkum jsme prováděla v pěti třídách na třech pražských gymnáziích a zúčastnili se ho žáci třetího ročníku šestiletého studia, přírodovědný seminář sedmého ročníku osmi- letého studia a žáci...
|
|
|
Preference žáků pro různé typy zoologických objektů ve výuce biologie
Sailerová, Barbora ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda studenti gymnázií preferují v hodinách biologie objekty živočišného původu na fotografiích v přirozeném prostředí nebo jako reálné preparáty v kapalinových válcích a kyvetách. Zvolila jsem si tyto výzkumné otázky. 1. V jaké podobě studenti preferují zoologické objekty, reálné preparáty v kapalinovém válci či kyvetě nebo v přirozeném prostředí na fotografii? 2. Jak se tyto preference mění v průběhu středoškolského studia? 3. Jak se tyto preference liší mezi pohlavími? 4. Ovlivňuje tyto preference konkrétní živočich? 5. Jsou ovlivněny tyto preference jinými faktory, např. vztahem a vlastními zkušenostmi s živou přírodou nebo četností využití těchto objektů ve výuce? Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření a preferenčního testu, zapojili se do něj studenti prvních a třetích ročníků pěti pražských gymnázií. Z mého výzkumu nevyplývá, že by studenti jako celek preferovali živočichy na fotografiích nebo v kapalinových preparátech. Z tohoto výzkumu nevyplynulo, že by na preference studentů měl vliv některý ze zkoumaných faktorů, tj. typ bydlení, oblíbenost předmětu biologie nebo známka z biologie, chov domácího mazlíčka, fobie z nějakého živočicha, kontakt s přírodninami ve volném čase (tábor, skaut) nebo v hodinách biologie (používání fotografií,...
|
|
|
Přírodovědná výuka v terénu a její vliv na postoje a znalosti žáků
Šibravová, Jitka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o efektivitě výuky přírodovědných předmětů v terénu a jejím vlivu na postoje a znalosti žáků základních a středních škol. Shrnuje poznatky z již uskutečněných výzkumů zabývajících se tímto tématem, ze kterých vyplývá, že zařazení terénních cvičení do výuky hraje nezastupitelnou roli ve vzdělávacím procesu a pozitivně ovlivňuje postoje a znalosti studentů. Alternativním řešením pro uskutečnění exkurzí do přírody mohou být tzv. virtuální terénní cvičení, během nichž jsou žáci seznamováni s danou problematikou pomocí informačních technologií. Dále se tato práce věnuje faktorům ovlivňujících realizaci a průběh samotných terénních cvičení a postojům učitelů k této metodě výuky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza výuky biologie na SŠ s přihlédnutím k podílu praktické výuky.
Chudomelová, Iva ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Přírodovědné předměty, tedy biologie, chemie a fyzika, tvoří výrazně reálné vyučovací předměty, které je nezbytné opřít zejména o pokusy a pozorování. Jinými slovy praktická výuka je charakteristickým rysem všech přírodovědných předmětů. Praktická výuka má pozitivní vliv na zvyšování atraktivnosti jednotlivých předmětů, avšak ve smyslu kognitivní funkce je její přínos stále diskutován. Jaký význam mají laboratorní cvičení pro samotné učitele, jakožto zprostředkovatele vyučovacího procesu? Z výzkumu vyplývá, že praktická výuka je učiteli vnímána kladně především kvůli dokonalému propojení teorie s praxí, nižšímu počtu žáků a jejich aktivnímu přístupu ve výuce. Negativně se jeví časová náročnost, spočívající hlavně v sehnání a přípravě materiálu. Klíčová slova: výuka biologie a přírodovědných předmětů, laboratorní cvičení, školní laboratoř, časová dotace přírodovědných praktik
|
|
|
Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích
Jirkovská, Magdaléna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce je literární rešerší na téma Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích. První část práce se věnuje vysvětlení molekulárních příčin vybraných lidských onemocnění, o kterých se zmiňují učebnice pro gymnázia. Zmiňuji zde i možnosti výuky daného tématu na středních školách. Konkrétní onemocnění, kterým se práce věnuje, byla vybrána na základě průzkumu učebnic. Další část bakalářské práce se zabývá hodnocením učebnic. Učebnice jsou hodnoceny pouze z hlediska obsahu informací, týkajících se tématu mé bakalářské práce. Kritéria hodnocení jsem si předem stanovila pro všechny učebnice stejně.
|
|
|
Protidrogová prevence na středních školách
Čermák, Martin ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Drogy jsou neustále diskutovaným tématem, které je na středních školách velmi aktuální. Jejich užívání přináší rizika nejen pro jejich uživatele, ale také pro jejich okolí a dokonce i pro celý stát. Škola by měla sloužit jako jedno z míst pro realizaci primární prevence. Je také důležité vědět, které konkrétní drogy mladí Pražané užívají, protože právě na tyto návykové látky by se měly protidrogové besedy soustředit. Hlavním cílem diplomové práce je provést dotazníkové šetření, které zmapuje aktuální situaci užívání drog v Praze. Hlavní důraz je kladen na porovnání jejich užívání mezi chlapci a dívkami a dále mezi studenty gymnázií a středních odborných škol. Teoretická část se zaměřuje na informace o jednotlivých drogách a dále mapuje situaci v Polsku, Rakousku, Slovensku a Německu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Histologické řezy orgány myši a jejich využití ve výuce na střední škole
Maratová, Klára ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Tato práce se zabývá tématem výuky histologie na středních školách. Histologie je zaměřena na studium mikroskopické struktury tkání. Tvoří tak základní stavební kámen pro studium orgánů a orgánových soustav nejen u člověka, ale také u ostatních živočichů. V práci je popsána vybraná metoda tvorby trvalých histologických preparátů, která také byla ověřena v praxi. Cílem praktické části bylo vytvořit reprezentativní soubor trvalých histologických řezů vybranými orgány myši domácí (Mus musculus), pořídit jeho fotodokumentaci a sestavit z ní interaktivní histologický atlas. Myš domácí byla vybrána jakožto modelový živočich, protože je hojně využívána v celé řadě laboratorních pokusů a jakožto modelový savec má stavbu tkání a orgánů podobnou člověku. Součástí histologického atlasu je fotodokumentace řezů následujícími orgány: plíce, kůže, srdce, brzlík, slezina, nadvarle, varle, penis, semenné váčky, příčně pruhovaná svalovina, srdeční svalovina, hladká svalovina, játra, jazyk, slinivka, tenké střevo, tlusté střevo, žlučník, ledvina, močový měchýř, močová trubice, mozeček. Řezy jsou obarveny z použití hematoxylinu - eosinu a Massonova trichromu. Součástí atlasu je dále teoretický výklad a testové úlohy. Součástí práce bylo dále dotazníkové šetření zaměřené na výuku histologie na středních školách. V...
|
host ::
RSS.