Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu de lege ferenda
Jančík, Marek ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vondráčková, Pavlína (oponent)
Předkládaná rigorózní práce (práce) pojednává o právní úpravě nejvyšší auditní instituce na našem území. Úkolem Nejvyššího kontrolního úřadu je prověřovat orgány veřejné moci, zda nakládají s veřejnými zdroji (v souladu s právními předpisy) účelně, hospodárně a efektivně. Výsledkem činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu jsou tzv. kontrolní závěry. Vzhledem k tomu, že NKÚ není nadán exekutivními pravomocemi, nevedou výsledky jeho činnosti ke zjednání nápravy přímo. Nejvyšší kontrolní úřad poskytuje především zpětnou vazbu o hospodaření státních institucí Parlamentu České republiky, vládě, kontrolované osobě a s ohledem na skutečnost, že se kontrolní závěry zveřejňují tak i široké veřejnosti. Přispívá svou činností ke stabilitě a příznivému vývoji státu, proto je důležité, aby byl vytvořen kvalitní právní rámec poskytující nejvyšší auditní instituci dostatek kompetencí a pravomocí k řádnému naplňování svých cílů. Na začátku se zabývám zařazením Nejvyššího kontrolního úřadu do systému kontrol veřejné správy. Dalšími subjekty podílejícími se na kontrole veřejné moci jsou správní orgány, Parlament, soudy, veřejný ochránce práv (ombudsman) a okrajově také soukromé fyzické a právnické osoby, jež se na kontrole podílejí prostřednictvím individuálních a kolektivních podání. V další (druhé) části podrobně...
Úplatkářské trestné činy
Jančík, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o úplatkářských trestných činech, které tvoří z pohledu trestního práva jádro postihu korupce na našem území. Text nejprve rozebírá pojem korupce a úplatkářství a následně se věnuje vývoji právní úpravy v této oblasti, a to od roku 1852 do současnosti. V práci jsou rozebrány i důsledky změny pojetí trestného činu podle současného trestního kodexu (zákon č. 40/2009 Sb.) oproti tomu předešlému (zákon č. 140/1961 Sb.). Pozornost zaslouží především skutečnost, že zformalizování pojetí trestného činu s sebou nepřineslo žádoucí zpřesnění skutkových podstat trestných činů úplatkářství. Cílem práce je hlubší rozbor aktuální úpravy úplatkářských trestných činů. Jde o trestné činy přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství podle současně platného trestního kodexu. Jádrem práce je analýza klíčových pojmů v oblasti úplatkářských trestných činů, jakými jsou úplatek, obecný zájem, úřední osoba a podnikání. Text obsahuje i pojednání o úpravě úplatkářských trestných činů na Slovensku a ve Spolkové republice Německo. V závěru jsou pak představeny některé návrhy de lege ferenda, které vychází z detailního rozboru české právní úpravy a pojednání o vybraných zahraničních právních úpravách. Tyto návrhy by vedly ke zpřesnění a zpřehlednění úplatkářských trestných činů a v...
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu de lege ferenda
Jančík, Marek ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vondráčková, Pavlína (oponent)
Předkládaná rigorózní práce (práce) pojednává o právní úpravě nejvyšší auditní instituce na našem území. Úkolem Nejvyššího kontrolního úřadu je prověřovat orgány veřejné moci, zda nakládají s veřejnými zdroji (v souladu s právními předpisy) účelně, hospodárně a efektivně. Výsledkem činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu jsou tzv. kontrolní závěry. Vzhledem k tomu, že NKÚ není nadán exekutivními pravomocemi, nevedou výsledky jeho činnosti ke zjednání nápravy přímo. Nejvyšší kontrolní úřad poskytuje především zpětnou vazbu o hospodaření státních institucí Parlamentu České republiky, vládě, kontrolované osobě a s ohledem na skutečnost, že se kontrolní závěry zveřejňují tak i široké veřejnosti. Přispívá svou činností ke stabilitě a příznivému vývoji státu, proto je důležité, aby byl vytvořen kvalitní právní rámec poskytující nejvyšší auditní instituci dostatek kompetencí a pravomocí k řádnému naplňování svých cílů. Na začátku se zabývám zařazením Nejvyššího kontrolního úřadu do systému kontrol veřejné správy. Dalšími subjekty podílejícími se na kontrole veřejné moci jsou správní orgány, Parlament, soudy, veřejný ochránce práv (ombudsman) a okrajově také soukromé fyzické a právnické osoby, jež se na kontrole podílejí prostřednictvím individuálních a kolektivních podání. V další (druhé) části podrobně...

Viz též: podobná jména autorů
4 Jančík, Martin
1 Jančík, Michael
1 Jančík, Miloslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.