|
|
Kritický literární diskurs a jeho medializace na příkladu Vladimíra Novotného
Janáková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Kritický literární diskurs se formoval na našem území několik století. Jeho vývoj byl ovlivněn nejen změnami uměleckých směrů v literatuře, ale zároveň jej formovaly změny v politickém režimu, vývoj technologického prostředí a v posledních dvou desetiletích i vzrůstající tendence medializace. Typickým představitelem současného kritického literárního diskursu je Vladimír Novotný. Za pomoci analýzy jeho literárních kritik a srovnání jeho literárních kritik s pracemi jeho současníků by mělo být možné zmapovat současný kritický literární diskurs a nastínit jeho možný budoucí vývoj. Kromě osobnosti Vladimíra Novotného se tato práce zaměřuje i na další dva současné a známé literární kritiky, Josefa Chuchmu, jenž vede posledních osmnáct let kulturní rubriku Kavárna, a Martina C. Putnu, který je především literárním vědcem a kromě literatury se věnuje filozofii a religionistice. Cílem této práce je srovnáním literárních kritik Josefa Chuchmy a Martina C. Putny pomoci objasnit sílící medializační tendence, a především jejich dopad na kritický literární diskurs. V závěru práce, v sekci přílohy, je poměrně rozsáhlý rozhovor s Vladimírem Novotným, ze kterého je patrné, že i sami kritici si uvědomují medializační tendence v kritickém literárním diskursu. Sice je neumí přesně pojmenovat, ale dokážou je popsat.
|
|
|
Dědictví japonského tichomořského impéria ve studené válce
Janáková, Barbora ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Od počátku dvacátého století bylo Japonsko ústředním bodem jakékoliv koncepce západního Pacifiku jako uceleného regionu. Tato skutečnost nalezla své vyjádření zejména v předvečer a v průběhu tichomořské války, kdy byl realizován japonský pokus o zavedení rozsáhlého ekonomického impéria silovými prostředky. I přes zjevné ponížení plynoucí z porážky se Japonsko za studené války dokázalo stát nejdynamičtějším hospodářským centrem regionu, a to v rámci tamějšího strategického a ekonomického uspořádání nastoleného v padesátých letech Spojenými státy. Hlavním cílem této práce je poukázat na skutečnost, že Spojené státy, převzaly na svá bedra nejen původní rozsáhlou vojenskou správu, ale též zodpovědnost ze začlenění pokořené imperiální mocnosti zpět do struktur poválečného světa. Analyzuje skutečnost, jak prostřednictvím vynořující se sovětsko-americké konfrontace a světové hospodářské krize spolu se vzrůstající obavou Washingtonu z asijské sociální revoluce, došlo k zásadnímu přehodnocení původního přístupu amerických vládních představitelů k japonskému problému. Pokud mělo být Japonsko po skončení války ušetřeno drtivé hospodářské krize a možné vnější komunistické indoktrinace, jež by jej uvrhly do sovětské mocenské sféry vlivu, musel být vytvořen konkrétní plán na jeho ekonomické a bezpečnostní zajištění....
|
host ::
RSS.