|
|
Energetické využití odpadů
Havlas, David ; Neděla, René (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce je koncipována jako ucelený dokument o energetickém využití odpadu v odpovídajících zařízeních. V úvodní části, se práce zabývá problematikou produkce odpadu a nakládání s ním. Posléze, pro uvedení do tématu energetického využívání odpadu, je v práci chronologicky popsána historie energetického využívání odpadů v ČR a technologie zařízení, v nichž probíhá spalování s následným využitím energie. Práce rovněž obsahuje výčet zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) provozovaných v současnosti v České Republice (ČR) a plánovaných projektů na jejich výstavbu. Za stěžejní část je považováno hodnocení ZEVO jako celku, jak z pohledu vlivu těchto zařízení na úsporu fosilních paliv, tak z hlediska možného dopadu na životní prostředí (ŽP). V závěru práce je provedeno ekonomické zhodnocení, které je zaměřeno na ekonomickou efektivnost investice do těchto zařízení.
|
|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu lidí
Kočová, Kateřina ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Pesticidy jsou látky nebo směsi látek používané v zemědělství proti škůdcům (živočichům, rostlinám a parazitickým houbám), kteří poškozují kulturní rostliny, zásoby zemědělských produktů, potraviny a snižují užitkovost hospodářských zvířat nebo ohrožují zdraví člověka.
Diplomová práce se skládá se ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsáno složení a funkce střevní mikrobioty; pesticidy a jejich klasifikace, environmentální transport a účinky těchto látek na lidské zdraví, dále glyfosát jako účinná složka herbicidu Roundup, jeho mechanismus působení, osud v životním prostředí a prokázané účinky glyfosátu na člověka.
Cílem praktické části této práce bylo testovat vliv pesticidu Roundup na střevní mikroorganismy lidí. Vliv Roundupu byl testován na čistých kulturách v podmínkách in vitro. Roundup byl přidán v koncentracích glyfosátu 17 g/L, 1,7 g/L a 0,17 g/L do komplexního média a po kultivaci byl vyhodnocen růst mikroorganismů. Dále byly odebrány vzorky stolice od lidských dobrovolných dárců, které byly podobně kultivovány v komplexním médiu s různými koncentracemi glyfosátu. Po kultivaci byly stanoveny celkové počty mikroorganismů, bifidobakterie, laktobacily, enterokoky a koliformní bakterie.
Při testování pesticidu na čistých kulturách koncentrace glyfosátu 17 g/L statisticky významně inhibovala celkový růst bakterií (P < 0,05), u nižších koncentrací již nebyl zaznamenán rozdíl. U kultivace mikroorganismů ze vzorků stolice byla citlivost bakterií na glyfosát prokázána jen u bifidobakterií při nejvyšší užité koncentraci tohoto pesticidu oproti kontrolnímu vzorku.
|
|
|
Využití biologicky aktivních látek z rostlin pro prodloužení úchovy vybrané kořenové zeleniny
Krondlová, Marie ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
V současné době je kladen důraz na vysokou úroveň zpracování zemědělských produktů, speciálně na jejich lepší uchování. Zároveň je zde snaha o jejich ošetřování bez umělých chemických látek. Mezi často konzumovanou zeleninu patří kořenová, která díky různým rizikovým faktorům, jako je například poměrně dlouhé vegetační období, čelí mnoha možnostem poškození a znehodnocení. Zde tak vzniká příležitost využít vlastnosti přírodních látek, konkrétně silic. Jejich účinky se využívají v různých oborech, protože jsou považovány za bezpečné jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví či v rámci ošetřování potravinářských komodit. Tato práce se zaměřuje na testování antibakteriální aktivity několika z nich. Práce se věnovala především silici saturejkové, skořicové, hřebíčkové, tymiánové a silici z dobromyslu obecného. Jako zástupci kořenové zeleniny byly do práce vybrány petržel zahradní kořenová, mrkev obecná a celer miřík. Antibakteriální aktivita silic byla měřena pomocí bujonové mikrodiluční metody. Zelenina byla naočkována patogenními bakteriemi, hniloba se však nerozvinula na daných místech. Proto byl následně odebrán izolát z petržele a celeru, ze kterých bylo identifikováno pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI TOF několik dalších mikroorganismů. Vůči kterým byla opět testována v podmínkách in vitro minimální inhibiční koncentrace daných silic.
Prokazatelným pozitivním výsledkem bylo nalezení nejčastější minimální inhibiční koncentrace, a to 0,128 mg/ml, u skořicové silice. Silice se takto osvědčila proti osmi ze sedmnácti testovaných mikroorganismů. Ostatní testované silice prokázaly určitou inhibiční aktivitu proti alespoň jedné bakterii v in vitro podmínkách.
|
host ::
RSS.