|
|
W.A.Mozart :Figarova svatba se zřetelem na interpretační pojetí role Susanny
Kněžíková, Kateřina ; Přívratská, Jiřina (vedoucí práce) ; Přívratská, Jiřina (vedoucí práce) ; Jonášová, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zaměřit na operu W.A.Mozarta Le nozze di Figaro ( Figarova svatba) se zřetelem na interpretační pojetí role Susanny v podání třech významných operních pěvkyň. Část textu je věnována Mozartovým operám a ve zbytku této práce se zaměřuji na operu Le nozze di Fagaro. Ke konkrétnější analýze jsem si vybrala svou nejoblíbenější scénu Susanny ze 4. jednání Giunse al fin momento ( Nastala konečně ta chvíle) a Deh, vieni, non tardar, o gioia bella ( Ah, pojď, nemeškěj, o´radosti krásná). Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. První kapitolu jsem nazvala Operní tvorba W.A.Mozarta , druhá kapitola má název Figarova svatba, třetí Susanna a čtvrtá porovnání interpretačního pojetí významných představitelek.
|
|
| |
|
| |
|
|
W. A. Mozart: Figarova svatba se zaměřením na postavu Zuzanky
Myřátská, Libuše ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Přívratská, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozboru role Zuzanky z Mozartovy opery Figarova svatba.Zabývá se analýzou některých známých interpretací díla a porovnáním několika pěvkyň prezentujích se v roli Zuzanky. Opírá se o vlastní zkušenost autorky práce při nastudování této role v rámci Operního studia a upozorňuje na její obtížnost při konfrontaci pěveckého projevu s hereckým v konkrétních situacích. Dílčí části práce se věnují osobnosti W.A.Mozarta a celému jeho dílu. Přílohou práce je seznam jevištních děl W.A.Mozarta.
|
|
| |
|
| |
|
|
P.I.Čajkovskij: :Život a dílo se zaměřením na operu " Panna Orleánská".
Alakbarova, Gunel ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
V magisterské práci se mluví o životě a díle Petra Iljiče Čajkovského, ve kterém je hlavní téma jeho opera Panna Orleáská.Zde probíhá analýza celé opery. Panna Orleánská Petra Iljiče Čajkovského je napsaná na historický sižet o odvážné mladé francouzské hrdince - o Janě z Arku. Podle praxe autorky této práce je však velmi těžké interpretovat roli hlavní hrdinky jak technicky, stejně jako není snadné pochopit její lyricko psychologický základ. Opera Petra Iljiče Čajkovského Panna Orleánská , která je nevýslovně krásná a neopakovatelná, byla první ruskou operou, která se hrála na pražské scéně a vůbec na zahraniční scéně.
|
|
|
Písňová tvorba Pietra Mascagniho
Dvořáková, Jana ; Přívratská, Jiřina (vedoucí práce) ; Jonášová, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na málo známou oblast tvorby Pietra Mascagniho - písně. V první, poměrně rozsáhlé části přináším životopis Pietra Mascagniho. Tato část je rozdělena do podpkapitol : Pietro Mascagni - životopis, Přátelé, Mascagni a ženy, Mascagni - dirigent a Mascagni a kinimategrafie. Přináším tedy celkem komplexní pohled do skladatelova soukromí i tvorby. V druhé části se již zabývám tvorbou písňovou v podkapitolách: Písňová tvorba, Kompletní přehled písní, Šest písní a Diskografie. V kapitole Šest písní se zabývám důkladněji písněmi, které jsem sama nastudovala.
|
|
|
Porovnání mluvního a zpěvního hlasu.
Jirovská, Anita ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Jonášová, Jana (oponent)
Diplomová práce " Porovnání mluvního a zpěvního hlasu" je věnována převážně fysiologii hlasu. Celkově lze práci rozdělit na tři základní kapitoly. První kapitola, která se zabývá mluvním hlasem, se soustředí na hlas v řeči běžně užívaný, bez znalostí mluvní techniky. Druhá oblast se týká zpěvu - tentokrát jde o projev s technickým zázemím. Poslední část práce se soustředí na odlišnosti výše zmíněného, tedy mluvního a zpěvního hlasu. Uveden je zde ve zkratce také hlasový vývoj, a to jak z pohledu zpěvního, tak mluvního.
|
|
|
Švédsko očima zpěváka aneb Historický pohled na hudební vývoj ve Švédsku se zaměřením na vokální tvorbu
Kocourková, Tereza ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Práce se věnuje vývoji vokální hudby ve Švédsku. První kapitola je stručným historickým úvodem. Počínaje nástupem Vasovců na švédský trůn lze Švédsko považovat za samostatnou zemi - hospodářsky i kulturně.Píše se rok 1523. V kapitole Velmocenské období se zabývám především rodinným klanem Dubenových, který tu sehrál významnou roli na poli hudebním.V následujícím období, tzv. Období svobody, se věnuji dvěma okruhům. Jsou jimi život a dílo prvního švédského skladatele mezinárodní úrovně J.H.Romana, a dále vznik prvních švédských oper. Dominantou další kapitoly je jednoznačně Franz Berwald, všestranný a podnikavý člověk, který i jako skladatel dosáhl věhlasu po celé Evropě. V následujících 5 kapitolách se zabývám vývojem písně.Setkáváme se postupně s E.G.Geijerem, A.F.Lindbladem a dašími, na vrchol písňové tvorby nás vynesou W.Peterson-Berger, W.Stenhammar a H. Alfvén.Název poslední kapitoly, Opera 20.století, mluví sám za sebe. Shrnuje dění na švédských operních scénách od počátku 20.století až po současnost.
|
host ::
RSS.