|
|
Příspěvky k poznání osídlení Čech v pozdní době římské a době stěhování národů. Současný stav bádání - otázky a problémy - perspektivy výzkumu - hodnocení z hlediska nadregionálních vztahů
Jiřík, Jaroslav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tejral, Jaroslav (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Následující práce je věnována světu ivých i mrtvých "všech slavných rodů, prvních i posledních potomků Heimdallových", kteří za dob velikého stěhování národů obývali eskou kotlinu. Pro které byla tato krajina sídlem, zdrojem obivy, domovem a hrobem nebo jen doasným útoińtěm před odchodem do ciziny. Tato práce navazuje na úsilí celé řady předchozích badatelských generací, a stoje tak na ramenou obrů, nepředstavuje nic jiného ne drobný mezilánek v pokroku poznání událostí minulých. Doba stěhování národů představuje z historického hlediska specifický úsek, který je naprostým zvratem z hlediska struktury osídlení celého kontinentu, kdy tyto struktury celých regionů buď zcela zanikají, nebo dochází k jejich radikální transformaci, oblast eské kotliny nevyjímaje. Charakteristické pro tento asový úsek je, e k těmto změnám nedochází vlivem vnitřního vývoje spolenosti, ale vlivem vnějńího vlivu v podobě hunského impaktu, který měl vliv nejen na historický vývoj celého evropského kontinentu. Příchod Hunů do Evropy, jak jej líí například Ammianus Marcellinus (31, 4), byl pověstným troubením Gjallarhornu, apokalipsou podobenství ragnaröku, a vyvolal masové dominové migrace celých populací západním směrem a zavál ást středoevropských Svébů a Vandalů a na samotný konec tehdy známého světa. Uvedl zároveň do pohybu řadu...
|
|
|
Energetické využití fytomasy k vytápění objektů
JIŘÍK, Jaroslav
Bakalářská práce se zabývá energetickým využitím fytomasy k vytápění objektů. Dle dostupných literárních zdrojů byla sestavena rešerše týkající se biomasy, jejího dělení a zpracování, a také energetických plodin. Hlavním cílem práce bylo porovnání ozdobnice (Miscanthus sp.), lesknice rákosovité (Phalaris arundinacea) a kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea) z hlediska tvorby výnosu biomasy, výnosu sušiny a spalného tepla. Dále byla posouzena efektivnost zpracování pelet pomocí čtyř vybraných peletovacích zařízení z hlediska spotřeby energie a rychlosti tvorby pelet. Na základě dalších dílčích výpočtů bylo zjištěno, že náklady na výrobu ročního potřebného množství pelet (včetně nákladů na pěstování plodiny) pro modelový patrový rodinný dům postavený současnou technologií se u jednotlivých rostlin lišily. Náklady na vytápění peletami druhu Miscanthus činily 13 519 Kč/rok, pro druh Phalaris arundinacea 16 349 Kč/rok a pro druh Festuca arundinacea 9 749 Kč/rok. Bylo konstatováno, že nejvýhodněji se pro vlastní potřebu jeví pěstování kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea).
|
host ::
RSS.