|
|
Představy produktivní práce bez námezdní práce: Diskurzivní analýza vybrané literatury faktu
Ježková, Karolína ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Tématem diplomové práce je otázka tvorby diskurzu o nekvalifikovaných pracích a o lidech, jež je vykonávají. Ten je zkoumán skrze všední projevy pracovní etiky, které lze hledat ve vybrané literatuře faktu. Diplomová práce konstruuje definici práce jako konceptu, k jehož výzkumu je potřeba přistupovat ekonomickou i kulturní optikou současně. To propojuje s vývojem práce ve 20. století a následně s postpracovní teorií. Jejím obsahem je analýza antinomií pracovní etiky v šesti dokumentárních knihách věnujících se nízkopříjmovým a nekvalifikovaným zaměstnáním. Následně dochází k rozboru pracovních podmínek, pracovních narativů i celospolečenských pracovních diskurzů: Diplomová práce definuje konkrétní projevy teorií vymezených antinomií na pracovištích, kterým se věnují analyzované knihy. Vlastní definici práce jako prostoru politiky přerozdělování i politiky zneuznání podporují závěry opírající se o nutnost uchopení každodennosti pracovní etiky jako konceptu udržující pracovní systém a jeho nerovnosti i skrývající revoluční emancipační potenciál. Dualita pracovního chování, nutnost propojení politiky přerozdělování a uznání při studiích současných forem práce a místo sektoru péče jako nositele revolučního potenciálu jsou poté abstrakcemi, kterými lze pohled na pracovní etiku zpětně zobecnit.
|
|
|
Obezita dospělých vs. zdravý životní styl
JEŽKOVÁ, Karolína
Téma bakalářské práce se nazývá Obezita dospělých vs. zdravý životní styl. V teoretické části se zabývám problematikou obezity, historií, druhy, příčinami, prevencí, onemocněními, které způsobuje a následnou léčbou obezity. Dále se věnuji zdravému životnímu stylu, zdravé stravě a jednotlivým makronutrientům. Praktická část zahrnuje tři cíle. Prvním cílem bylo shrnout literární rešerši obezity a zdravého životního stylu u dospělé populace. Druhým cílem bylo porovnat složení stravy u obézních jedinců a jedinců s fyziologickou hmotností. Třetím cílem bylo porovnat stravovací návyky obézních respondentů s respondenty s fyziologickou hmotností. Dále byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka "Jaké jsou rozdíly ve složení stravy u obézních jedinců a jedinců s fyziologickým BMI?" a druhá výzkumná otázka "Jaká je fyzická aktivita u obézních jedinců a u jedinců s fyziologickou hmotností?" Výzkumnou skupinu tvořilo deset obézních jedinců a deset jedinců s fyziologickou hmotností. Obě skupiny vyplnily anonymní dotazník, podle kterého jsem zjišťovala pohybovou aktivitu a stravovací návyky obézních jedinců a jedinců s fyziologickou hmotností. Na porovnání stravy u obou skupin respondentů mi poskytli své týdenní jídelníčky, které jsem vyhodnotila v programu Nutriservis profi. Průměrné hodnoty živin za týden obézních respondentů jsem porovnala s výsledky respondentů s fyziologickou hmotností. Podle výsledků se většina obézních respondentů nestravuje pravidelně a sportuje pouze příležitostně. Naopak jedinci s fyziologickou hmotností se většinou stravují pravidelně a 2-3x týdně sportují. Co se složení stravy týká, obézní jedinci měli průměrně vyšší příjem bílkovin a vyšší celkový příjem energie než jedinci s fyziologickou hmotností.
|
|
|
Ideologické zázemí kolektivu, který spravoval Autonomní sociální centrum Klinika: Zařazení do teoretického rámce
Ježková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje kolektivu žižkovského Autonomního sociálního centra Klinika, na jehož příkladu zkoumá vnitřní hodnoty členů a následně pokládá otázku, zda je možné nalézt v tomto kolektivu aspekty subkultury, kontrakultury nebo sociálního hnutí. Práce se v teoretické části soustředí na shrnutí vývoje studia subkultur, kontrakultury a sociálních hnutí a prezentaci definic těchto konceptů v prostředí porevoluční České republiky. Zahrnuta je i stručná deskripce vývoje squattingu u nás. Součástí bakalářské práce jsou též rozhovory s bývalými členy kolektivu, ze kterých vyplývá, že kolektiv byl orientován kontrakulturně se znaky sociálního hnutí. Subkulturní aspekty byly v kolektivu přítomny ve velmi omezené míře, protože je členové aktivně potlačovali formou různých mechanismů.
|
host ::
RSS.