|
|
Vlastnosti metrických prostorů pomocí konvergence
Pokorný, Robin ; Hušek, Miroslav (vedoucí práce) ; Simon, Petr (oponent)
V této práci se zaobíráme zobecněním struktury konvergence v metrických prostorech a charakterizací některých vlastností pomocí posloupností. Na základě chování konvergentních posloupností, které společně s vybranými vlastnostmi metrických prostorů připomínáme, zavádíme dvě obecné struktury. První z nich, sekvenciální prostor, obsahuje informace o limitě posloupností, kterou uvažuje jednoznačnou. Druhá, uniformně sekvenciální prostor, zobecňuje relaci blízkosti dvou posloupností. Ukážeme, že spojitost zobrazení, topologie, kompaktnost, souvislost a separabilita se dají odvodit ze sekvenciální struktury. Dále že totální omezenost a úplnost se dají charakterizovat s využitím pojmu cauchyovské posloupnosti, kterou můžeme definovat v uniformně sekvenciálních strukturách. O omezenosti dokážeme, že ji nelze popsat ani jednou z těchto struktur.
|
|
|
Hausdirff metric and its application in fractals
Roháľ, Branislav Ján ; Hušek, Miroslav (vedoucí práce) ; Pyrih, Pavel (oponent)
Název práce: Hausdorffova metrika a její použití ve fraktálech Autor: Branislav Ján Roháľ Katedra: Katedra matematické analýzy Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Miroslav Hušek, DrSc., Katedra matematické analýzy Abstrakt: V tejto práci sa zaoberáme viacerými témami, prirodzene sa spájajú- cimi s pojmom fraktál. V prvej časti práce venujeme pozornosť Banachovej vete o pevnom bode a Hausdorffovej metrike, ktoré ďalej používame pri štúdiu sa- mopodobných množín. Ďalej sú zaradené state o Hausdorffovej, podobnostnej či mriežkovej (angl. box-counting) dimenzii. V druhej časti práce referujeme o no- vých prístupoch k fraktálnej dimenzii a o niektorých ich vlastnostiach. Uvádzame zovšeobecnenie tohto pojmu na ľubovoľný priestor pripúšťajúci fraktálnu štruk- túru a na vzdialenostný priestor, kde už zohľadňujeme aj "veľkosť" množín na jednotlivých úrovniach fraktálnej štruktúry. V poslednej kapitole demonštruje- me prínos nových prístupov, umožňujúcich definovať potrebné pojmy a počítať fraktálnu dimenziu aj tam, kde to klasické prístupy neumožňovali. Uvádzame aplikáciu na obor slov (angl. domain of words) a počítame dimenzie jazyka gene- rovaného regulárnym výrazom. Klíčová slova: Hausdorffova metrika, Banachova veta o pevnom bode, samo- podobná množina, Hausdorffova dimenzia, fraktálna dimenzia
|
|
|
Univerzální metrické prostory
Raška, Martin ; Hušek, Miroslav (vedoucí práce) ; Vejnar, Benjamin (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vlastnostmi izometrických vnoření metrických prostorů do Urysohnova univerzálního prostoru U (P.S. Urysohn, 1927) a jeho zobecnění (M. Katětov, 1988). Zkoumání mnohých metrických vlastností prostoru U přechází na otázku rozšiřitelnosti vnoření ϕ: M → U z podprostoru M jistého prostoru P na vnoření Φ: P → U. K této otázce zde v situaci P = M ∪ {p} přistupujeme v jemnější podobě. Značí-li ϕ vnoření M → U, označme symbolem Rϕ množinu obrazů bodu p v U při všech možných izometrických rozšířeních vnoření ϕ (Rϕ nazýváme prostorem realizací). Hlavním předmětem práce je zodpovězení následující otázky: Jakých podob nabývají prostory Rϕ, prochází-li ϕ všechna vnoření prostoru M do prostoru U? Metrickou charakterizaci souboru {Rϕ|ϕ: M → U} podávají důsledek 1 a věta 3 ve II. části práce. V části III jsou předchozí výsledky užity k určení počtu tříd metricky ekvivalentních vnoření prostoru M do prostoru U. Jako důsledek obdržíme výsledek J. Melleraye (2007) o homogenitě prostoru U.
|
|
| |
|
|
Families of connected spaces
Bartoš, Adam ; Vejnar, Benjamin (vedoucí práce) ; Charatonik, Włodzimierz (oponent) ; Hušek, Miroslav (oponent)
Soubory souvislých prostorů Adam Bartoš Abstrakt Zabýváme se dvěma zcela odlišnými druhy souvislých prostorů - maximálně souvislými prostory a metrizovatelnými kontinui. Topo- logický prostor je maximálně souvislý, pokud je souvislý, ale každá ostře jemnější topologie na téže základové množině už je nesouvislá. Název "Soubory souvislých prostorů" zde odkazuje ke kolekci všech souvislých topologií na dané množině. Ta je uspořádaná inkluzí a ma- ximálně souvislé topologie jsou její maximální prvky. Zkoumáme kon- strukci stromových sum topologických prostorů a jak tato konstrukce zachovává maximální souvislost. Dále charakterizujeme konečně ge- nerované maximálně souvislé prostory jako T1 2 -kompatibilní stromové sumy kopií Sierpińského prostoru. Na druhé straně nás zajímá obecná otázka, kdy k dané třídě kontinuí existuje metrizovatelný kompakt, jehož množina komponent je ekvivalentní dané třídě. (Dvě třídy jsou ekvivalentní, jestliže obsahují až na homeomorfní kopie stejné pro- story.) Zavádíme kompaktifikovatelné, polišovatelné, silně kompakti- fikovatelné a silně polišovatelné třídy kompaktů a zkoumáme jejich vlastnosti. Toto souvisí s deskriptivní složitostí ekvivalentních reali- zací dané třídy v hyperprostoru všech kompaktů. Ukážeme, že v tomto hyperprostoru je každý analytický soubor ekvivalentní...
|
|
| |
|
|
Construction of dendroids and their properties
Marciňa, Radek ; Pyrih, Pavel (vedoucí práce) ; Hušek, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá dendroidy jejich shore množinami. Je zkonstruován další příklad dendroidu, ve kterém sjednocení dvou protínajících se shore kontinuí není shore kontinuum. Dále se podařilo zjednodušit důkaz, že sjednocení konečně mnoha po dvou disjunktních shore kontinuí je opět shore kontinuum. Hlavním výsledekem je ale kladná odpověď na otázku, zda je sjednocení konečně mnoha uzavřených shore množin opět uzavřená shore množina pro případ dendroidů s jen konečně mnoha větvícími body. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Univerzální metrické prostory
Raška, Martin ; Hušek, Miroslav (vedoucí práce) ; Vejnar, Benjamin (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vlastnostmi izometrických vnoření metrických prostorů do Urysohnova univerzálního prostoru U (P.S. Urysohn, 1927) a jeho zobecnění (M. Katětov, 1988). Zkoumání mnohých metrických vlastností prostoru U přechází na otázku rozšiřitelnosti vnoření ϕ: M → U z podprostoru M jistého prostoru P na vnoření Φ: P → U. K této otázce zde v situaci P = M ∪ {p} přistupujeme v jemnější podobě. Značí-li ϕ vnoření M → U, označme symbolem Rϕ množinu obrazů bodu p v U při všech možných izometrických rozšířeních vnoření ϕ (Rϕ nazýváme prostorem realizací). Hlavním předmětem práce je zodpovězení následující otázky: Jakých podob nabývají prostory Rϕ, prochází-li ϕ všechna vnoření prostoru M do prostoru U? Metrickou charakterizaci souboru {Rϕ|ϕ: M → U} podávají důsledek 1 a věta 3 ve II. části práce. V části III jsou předchozí výsledky užity k určení počtu tříd metricky ekvivalentních vnoření prostoru M do prostoru U. Jako důsledek obdržíme výsledek J. Melleraye (2007) o homogenitě prostoru U.
|
|
|
Topologie generované přidáváním jednotlivých bodů
Bartoš, Adam ; Simon, Petr (vedoucí práce) ; Hušek, Miroslav (oponent)
Zavádíme obecný pojem uzávěrového schématu, abychom systematicky studovali třídy Fréchetových, sekvenciálních, (pseudo)radiálních, (slabě) (dis- krétně) Whyburnových a (slabě) diskrétně generovaných prostorů. Nejprve dokážeme několik obecných tvrzení o uzávěrových schématech a zachová- vání přidružených vlastností vzhledem k topologickým konstrukcím. Tato poté využijeme při systematickém shrnutí vlastností výše uvedených tříd. Dále se zaměříme na podrobný přehled inkluzí mezi jednotlivými třídami v obecném případě, na Hausdorffových prostorech a za dodatečných podmí- nek jako kompaktnost a spočetná kompaktnost. Platné inkluze mezi třídami jsou zobrazeny v přehledných diagramech, neplatné inkluze demonstrovány na množství protipříkladů.
|
|
|
Skoro disjunktní zjemnění
Dohnal, Garik ; Simon, Petr (vedoucí práce) ; Hušek, Miroslav (oponent)
Konstrukce úplně separabilního MAD systému za předpokladu $\mathfrak{s}\leq \mathfrak{a}$ a jeho vztah k disjunktním a skoro disjunktním zjemněním systémů podmnožin $\omega$ na jedné straně a k topologickým vlastnostem $\omega^{*}$ na druhé straně. Ukazuje se, že existence skoro disjunktního zjemnění pro některé velké systémy množin, přesněji pro doplňky hustých ideálů, je ekvivalentní s tím, že každá řídká množina v $\omega^{*}$ je $2^{\omega}$-množina. Existence úplně separabilního MAD systému implikuje tato dvě tvrzení. K jeho konstrukci jsou využity nekonečně-kombinatorické vlastnosti systémů množin definovaných na $\omega$.
|
host ::
RSS.