|
|
Hybridní pojiva s obsahem portlandského slinku
Kratochvilová, Lucie ; Hrubý, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím cementárenských bypassových odprašků v kombinaci s portlandským slínkem. Bypassové odprašky jsou jemný sypký materiál, který kvůli svému nevhodnému chemickému složení není dobré dále mísit s cementem. Cílem bakalářské práce je ověřit možnosti použití tohoto sekundárního materiálu jako potencionální složky hybridních pojiv. Experimentováno bylo s několika bypasovými produkty z různých zdrojů. Hodnocení připravených pojiv bylo obdobné jako u portlandského cementu, zkoušky byly prováděny podle ČSN EN 196.
|
|
|
Zjišťování početnosti prasete divokého v lesním prostředí
Hrubý, Petr
V poslední době přibývá problémů s prasetem divokým. Jejich přemnožení a určení počtů je problém, na který se vážou další problémy. Z tohoto důvodu byla vytvořena databáze z vědeckých prací zabývajících se danou problematikou, díky níž byly zvoleny metody sčítání vhodné pro zkoumanou oblast. V zájmové lokalitě CHKO Litovelské Pomoraví byl realizován výzkum na ověření sčítacích metod pro prase divoké (Sus scrofa) v lesním prostředí. Zvolenou metodou přímého pozorování naháňkou, byla zjištěna denzita 128 ks/1000 ha. Druhou zvolenou metodou byla metoda sčítání trusu na jednorázových pruhových transektech. Tato metoda byla modifikována a transekty byly rozmístěny na 21 zkusných plochách, které byly rovnoměrně rozmístěny v zájmové lokalitě. Touto metodou byla zjištěna denzita 124 ks/1000 ha. Z výsledků práce vyplývá, že pro získání přesného odhadu početnosti prasete divokého v lesním prostředí je vhodné využití dvou nezávislých metod sčítání.
|
|
|
Zhodnocení prostorového chování a početnosti prasete divokého v lesním prostředí na základě analýzy distribuce trusu
Hrubý, Petr
Prase divoké (Sus scrofa) je vysoce adaptabilní. To dokazuje tím, že prospívá v dnešní kulturní a intenzivně využívané krajině. V letním období se zdržuje v polích, kde nachází dostatek potravy, klid a způsobuje škody na plodinách. Na zimní období se přesunuje do lesů, kde jsou podmínky méně příznivé. V těchto lokalitách je intenzivně loveno, ale i rušeno těžbou lesa, turistickým ruchem a dalšími lidskými aktivitami. V zimním období má v lesích jen omezené zdroje potravy, a proto vyhledává a navštěvuje krmeliště. Stupňující se problémy ohledně prasete divokého byly podnětem ke studiu jeho chování. Chování bylo studováno pomocí analýzy distribuce trusu v lesním komplexu Bradlo o rozloze 11,59 km2. Komplex leží na severovýchodě České republiky a je obklopen zemědělskou krajinou. Distribuce trusu byla hodnocena na 617 výzkumných plochách (každá o rozloze 100 m2), které byly rovnoměrně rozloženy v celém lesním komplexu. V prvním roce (2017) bylo nasčítáno 20,4 jedinců na km2. Ve druhém roce (2018) po intenzivním lovu během roku bylo nasčítáno 15,1 jedinců na km2. Při výzkumu byl zkoumán vztah mezi množstvím trusu na jednotlivých plochách a jednotlivými faktory jako jsou geomorfologické charakteristiky, vzdálenosti od krmelišť, zdroje vody, okraje lesa, cest, turistických stezek a intravilánů. Byl zkoumán vliv lesního prostředí a příslušnosti k honitbě. Bylo potvrzeno, že nejvíce prasat se zdržuje v mladých hustých lesních porostech bez ohledu na příslušnost k honitbě, vzdálenost od cest, turistických stezek, intravilánů a oblastí s intenzivní těžbou lesa. S rostoucí vzdáleností od okraje lesa se zvyšovalo množství trusu, a naopak s rostoucí vzdáleností od krmelišť množství trusu klesalo. Vliv geomorfologických vlastností a vzdálenost od vodních toků nebyl prokázán.
|
|
|
Vliv vybraných aktivátorů na vlastnosti alkalicky aktivovaných kompozitů vyztuženými čedičovými vlákny
Švardala, Daniel ; Hrubý, Petr (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o alkalicky aktivovaných materiálech (AAM), jakožto o rozvíjejících se konstrukčních materiálech, a to hlavně díky jejich nízké ceně, šetrnosti k životnímu prostředí a zejména díky jejich dobrým mechanickým vlastnostem. Cílem této práce je výběr vhodného alkalického aktivátoru na vlastnosti alkalicky aktivovaného kompozitu vyztuženého čedičovými vlákny. Tato práce se zaměřuje především na stanovení vlivu přídavku čedičových vláken, jakožto výztuže, na mechanické vlastnosti, s ohledem na typ použitého alkalického aktivátoru. Vliv alkalického aktivátoru na čedičovou výztuž byl stanoven pomocí jednoduchých pevnostních zkoušek, jako je pevnost v tlaku a pevnost v ohybu. Interakce mezi matricí a vlákny, jakožto jeden z hlavních parametrů udávající kvalitu vyztužení materiálu, byla měřena pomocí elektronové rastrovací mikroskopie vybavené energodisperzním analyzátorem rentgenového záření (SEM EDS). Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejvýraznější vliv na zlepšení mechanických vlastností alkalicky aktivovaného materiálu byly u vzorků aktivovaných sodným a lithným vodním sklem, u těchto vzorků byly mechanické pevnosti vyztužených materiálů výrazně vyšší než u srovnávacích nevyztužených vzorků. AAM aktivované draselným vodním sklem, s čedičovou výztuží, dosahovaly stejných nebo velmi podobných mechanických pevností jako referenční nevyztužené vzorky. Při porovnání jednotlivých vodních skel je patrné, že mechanické vlastnosti se v závislosti na typu použitého vodního skla mění skokově, kdy materiály založené na alkalické aktivaci pomocí sodného vodního skla dosahují nejvyšších pevností, v porovnání s materiály aktivovaných pomocí lithného vodního skla, které dosahují daleko menších pevností. Na základě naměřených dat bylo zjištěno, že aktivace strusky pomocí sodného vodního skla se zdá být nejvhodnější, z hlediska největších dosažených pevností.
|
|
|
Využití čedičových vláken v alkalicky aktivovaných materiálech
Hrubý, Petr ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich cenovou dostupnost, přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Přídavek vhodných vláken či textilií vedoucích k vyztužení AAM by mohlo napomoci širšímu uplatnění, neboť by mělo být doprovázeno zlepšením mechanických vlastností, lomové houževnatosti či celkové odolnosti kompozitu. V této práci bylo pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky použito hned několik alkalických aktivátorů s cílem připravit matrici vhodnou pro implementaci čedičových vláken. Čedičová vlákna jsou jedním z vhodných materiálů pro vyztužení AAM díky jejich mechanickým a tepelným vlastnostem. Avšak nízká odolnost čedičových vláken v alkalickém prostředí je pro uplatnění v těchto systémech značně omezující. Odolnost čedičových vláken byla v této práci zkoumána prostřednictvím zrychlených ponorových zkoušek. Následné změny chemického složení a mechanických vlastností vláken byly studovány s využitím řady experimentálních technik (např. měření pevnosti vláken v tahu, XRD, XPS, SEM-EDX nebo ICP-OES). Výsledky těchto testů tento teoretický předpoklad potvrdily. Jako další byl zkoumán vliv přídavku jedné či více vrstev čedičové textilie na mechanické vlastnosti (pevnost při namáhání v tlaku a za ohybu). Adheze mezi vlákny a matricí, stejně tak jako vlastnosti tranzitní zóny, jež jsou klíčovými parametry pro účinnost vyztužení kompozitních materiálu, byly studovány s využitím SEM-EDX a testu vytahování vláken z matrice.
|
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k.ú. Přísečnice).
Derner, Kryštof ; Hrubý, Petr (vedoucí práce) ; Schwabenicky, Wolfgang (oponent)
(česky) Jádrem práce je zpracování výzkumu hornického sídliště na Kremisgeru v Krušných horách. Podařilo se prokázat, že jeho zástavba byla organizovaná a snad byla založena na vyměřených parcelách. Archeologický odkryv se se štěstím zaměřil na dům, kde probíhala v malém měřítku metalurgie stříbra. V práci jsou hledány analogie a možnosti intepretace zjištěných technologií. Rozbor i srovnání s jinými sídlišti ukazuje, že maloobjemové hutnictví nebylo ničím vzácným. Jeho důvody jsou však nejasné. Přínosem výzkumu bylo rovněž získání jednoho z největších souborů vrcholně středověké keramiky z českých Krušných hor. Její analýza naznačuje, že sídliště nebylo vysloveně krátkodobé - trvalo přes dva keramické horizonty. Přes vyvinutý půdorys a některé mimořádné nálezy hmotné kultury (sklo) se nedomníváme, že by se mohlo jednat o zaniklé město. Příklady z jiných lokalit ukazují, že vývoj hornických sídlišť probíhal svou cestou a zpravidla byl spíš inhibován sousedním městem, než že by ho hornické sídliště přerostlo. To by mohl být i případ dvojice Kremsiger - a nedaleké Přísečnice.
|
|
|
Phenomenon of water in mining - gold panning, findings of ore mills in Slovakia.
Fajta, Martin ; Labuda, Jozef (vedoucí práce) ; Hrubý, Petr (oponent)
Fajta, M. 2015: Fenomén vody v baníctve - ryžovanie zlata, nálezy rudných mlynov na Slovensku [Diplomová práca] Voda bola vždy úzko spojená s ťažbou a spracovaním drahých kovov. Buď slúžila ako sekundárny zdroj, z ktorého sa ryžovaním získavalo zlato alebo ako nástroj k ďalšej úprave primárne ťažených rúd. Práca je tak rozdelená na dve časti popisujúce obe z týchto možnosti. V prvej časti práca pojednáva o ryžovaní, prameňom k jeho štúdiu, histórii tejto činnosti na Slovensku a predkladá súčasný stav bádania. Na základe dobových poznatkov od G. Agricolu (1556) sú predstavené jednotlivé druhy splavov, ktoré sa na ryžovanie používali. Súčasťou tejto časti sú aj exkurzy o montánnej archeológii a o pôvode výskytoch zlata na území Slovenska. V druhej časti práca popisuje jednotlivé kroky pri spracovávaní primárne vyťažených rúd. Keďže stredoveké zariadenia určené k tomuto spracovávaniu neboli na Slovensku ešte predmetom výskumu, v práci sú prezentované dva z takýchto skúmaných areálov z územia Českej republiky. V rámci spracovávania rúd je najväčšia pozornosť venovaná rudným mlynom. Najčastejšími dokladmi existencie takýchto mlynov sú mlynské kamene. Tie sa svojimi sústredenými ryhami, ako aj svojou mohutnosťou líšia od stredovekých kameňov k mletiu obilia. Posledné kapitoly práce sú venované takýmto...
|
|
| |
host ::
RSS.