|
|
Biochemické markery funkce půdního mikrobiálního společenstva a vliv antropogenního stresu
Kukla, Jaroslav ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Novotný, Čeněk (oponent)
Půdní mikrobiální společenstvo zásadním způsobem ovlivňuje ekosystémové procesy v globálním měřítku. Antropogenní stres má na složení, biomasu i aktivitu mikrobiálního společenstva podstatný vliv. Tento vliv je navíc závislý nejen na povaze antropogenního působení, ale i na environmentálních podmínkách. Při sledování změn v mikrobiálním společenstvu lze s výhodou použít moderních analytických a molekulárních metod, mezi něž patří použití biochemických markerů. Tyto metody nesledují společenstvo přímo, ale pomocí detekce látek, které jsou jimi vylučované, přeměňované a v neposlední řadě i těch, jenž jsou jejich součástí. Množství těchto biochemických markerů odráží biomasu, kondici a taxonomické složení konkrétního mikrobiálního společenstva. V předkládané práci byly tyto markery použity pro sledování reakce mikroorganismů v různých ekosystémech ovlivněných přímo či nepřímo činností člověka. Výsledky disertační práce jsou prezentovány ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány v mezinárodních časopisech s IF a jeden je připraven ve formě rukopisu k publikování. První publikace prezentuje výsledky výzkumu vlivu tradičního zemědělství na Papui-Nové Guinei na mikrobiální společenstvo půdy, půdní organickou hmotu a půdní živiny. S výjimkou dostupného P nebyly nalezeny signifikantní rozdíly mezi...
|
|
|
Importance of ecological stoichiometry in soil development.
Veselá, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Bonkowski, Michael (oponent)
Ekologická stechiometrie je užitečným nástrojem pro pochopení ekologické dynamiky a souvisejících procesů. Existují pouze vzácné informace o koloběhu živin a dynamice živin v systému rostlinné půdy v v oblastech po těžbě uhlí. Různé druhy rostlin si vyvinuly vlastní strategie a využívají živiny odlišně, což může ovlivnit koloběh živin a následný návrat živin do půdy. V disertační práci jsem se zabývala ekologickou stechiometrii jako jedním z klíčových faktorů, které řídí vývoj půdy v lokalitách po těžbě uhlí. V obecném úvodu jsou shrnuta známá fakta např. o vlastnostech rostlin, procesu dekompozice, koloběhu živin a možné důsledky pro rozvoj půdy a rekultivační postupy. V oblastech po těžbě uhlí je však stále vztah mezi listy, opadem rostlin a půdou málo prozkoumán. Výsledky disertační práce jsou prezentovány v pěti článcích, z nichž tři byly publikovány, jeden byl submitován a jeden rukopis je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s IF. V první předložené publikaci byl studován vliv půdní fauny (zejména žížal) na rozvoj půdy. Pvývoj půdy se výrazně lišil mezi lokalitami zalesněnými různými dřevinami a byl silně ovlivněn přítomností a aktivitou půdní fauny, zejména pak bioturbací žížal. Druhá publikace se zabývá životním cyklem Penthetria holoserica a její korelaci s poměrem C: N olšového...
|
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
|
Výzkum vlivu SO2 a NOx na růst smrku
Hruška, Jakub ; Oulehle, Filip ; Kolář, Tomáš
Smrk ztepilý po poklesu emisí SO2 a NOX velmi rychle reagoval a radiální přírůsty stromů v postiených oblastech Krušných a Jizerských hor se dostaly na předemisní úroveň již koncem 90.let 20. století. Vzrůst nejlépe koreloval s poklesem koncentrací SO2 v ovzduší a s poklesem atmosférické depozice síry. Regenerace půd byla identifikována jako méně výrazný činitel, zejména proto, že je silně korelována s poklesem depozice. Na pokles radiálního růstu tedy emise SO2 a NOX přestaly mít vliv na přelomu tisíciletí. Současný pokles přírůstů není dám emisemi SO2 a NOX ale spíše klimatickými vlivy.
|
|
|
Tree species influence on soil acidification: long-term trends and modeling
Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šantrůčková, Hana (oponent)
Forest ecosystems belong to the part of environment most affected by the anthropogenic acidification. The structure of Central European forests was historically converted mostly into the Norway spruce monocultures. Such a forests received elevated acidic deposition since 1950s, from which large parts of mountain forests were killed by air pollution in 1970s and 1980s. After reduction of acidic deposition the forest soils were significantly delayed in chemical recovery compared to stream chemistry (Alewell et al., 2000). In this thesis we focused on long-term changes in soil chemistry at highly polluted area of Ore Mts., with particular interest in the tree species influence on soil acidification. The presented results including measurements of biogeochemical cycles within forest ecosystem at the Norway spruce (Picea abies [L.]) stand in the period 1992-2005 and at the European beech (Fagus sylvatica [L.]) stand between 2003-2005. The desorption of previously stored sulfur and the decrease of Ca deposition are the main factors controlling the recovery of soil solution at spruce stand. The reduction in Ca availability resulted in lower uptake by tree assimilatory tissues, measured as concentration in needles. The unexpected disappearing of nitrogen leaching from soil was undoubtedly the most...
|
|
| |
|
|
Effect of global climate change on hydrological patterns in headwater catchments
Lamačová, Anna ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Kalvová, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo (i) vyhodnotit dlouhodobé změny ve vydatnostech pramenů v České republice (1971-2007) a v odtocích z malých lesních povodí sítě GEOMON (1994-2011), (ii) vyhodnotit vliv změny klimatu na chemismus povrchových vod v povodí citlivém na kyselou atmosférickou depozici (Lysina); a (iii) odhadnout dopady očekávané změny klimatu na hydrologický režim malých lesních povodí (GEOMON) a alpinského pramenného povodí (Skalnaté pleso) podle různých emisních scénářů CO2 v období 2021-2050 a 2071-2100. Statisticky významné poklesy průměrných ročních vydatností byly pozorovány u 18 % pramenů, zatímco rostoucí vydatnosti v méně než 0,5 % z celkových 157 testovaných objektů. V případě hodnocení trendů v hydrogeologických oblastech se významný klesající trend projevil ve 4 z 18 oblastí. Mezi tyto oblasti patřily rajony v sedimentech paleogénu a křídy Karpatské soustavy v jihovýchodní a severovýchodní části České republiky, rajony v terciérních a křídových sedimentech pánví na jihovýchodě a krystalinika, proterozoika a paleozoika v centrální části České republiky. Vydatnosti pramenů klesaly nejčastěji v letních měsících červen - srpen (v průměru o 24 %) a nejméně v období únor až duben (v průměru o 15 %) (Článek I). Napříč povodími sítě GEOMON nedochází ke statisticky významným poklesům nebo...
|
|
|
Multielementární chemická analýza popílků ze zpracování druhotných surovin olova
Šebek, Ondřej ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent) ; Hruška, Jakub (oponent)
Multielementární chemická analýza popílků ze zpracování druhotných surovin olova, byla testována pomocí sedmi metod rozkladů na čtyř rozdílných vzorcích popílků a jednom certifikovaném referenčním materiálu (CRM) CPB-2 (Pb koncentrátu, CCRMP). Studované vzorky obsahovaly jak silikáty, tak i vysoké zastoupení fází s Pb, především chloridy a sírany Pb. Mineralizáty připravené různými způsoby rozkladu byly analyzovány pomocí ICP OES (Al, As, Ba, Be, Bi, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Li, Mg, Mn, Mo, Na, Ni, P, Pb, Sb, Se, Si, Sn, Sr, Ti, Tl, V, Zn). Nejvyšší výtěžnosti pro většinu prvků byly získány kombinovaným rozkladem (s dotavením) a rozkladem pomocí sintrace. Obě metody nicméně vykazovaly větší ztráty těkavých prvků (As, Bi, Sb, Tl). Proto musí být jedna z těchto metod vždy kombinována s metodou rozkladu v uzavřeném systému. Práce rovněž ukazuje, že pro výzkumy netradičních odpadních geomateriálů (např. popílků z vysokoteplotních průmyslových procesů), bude v budoucnu nutná výroba nových certifikovaných referenčních materiálů s anomálním chemickým a mineralogickým složením, které nejsou v současné době na trhu dostupné. Na dvou různých typech popílků byly zároveň provedeny laboratorní loužící testy - kinetický (30 dnů) s poměrem L/S = 10 a loužící test s různým poměrem L/S (0,5; 1; 5; 10; 50; 100;...
|
|
|
Historický výskyt kůrovcovitých brouků v lesích Šumavy a možnosti jeho studia v sedimentu šumavských jezer
Vytisková, Markéta ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou kůrovcových kalamit v lesích NP Šumava, zejména gradacemi lýkožrouta smrkového (Ips typographus), a možnostmi využití paleolimnologických metod pro studium historického výskytu kůrovcovitých brouků v této horské oblasti. Význam subfosilií brouků v jezerních sedimentech pro posuzování vývoje přírody a oživení v minulosti roste a byl potvrzen výskyt zachovaných zbytků těl kůrovcovitých brouků v sedimentech jezer, kam byli kůrovci strženi větrem či vodou z povodí. Pro možné stopování cyklického výskytu kůrovcových kalamit v šumavských lesích v minulosti bylo jako nejvhodnější lokalita vytipováno zazemněné jezero Stará jímka. Cílem práce bylo jednak shrnutí poznatků o roli smrčin v šumavské přírodě a charakteru a důsledku kůrovcových kalamit pro tyto porosty, jednak důkladná rešerše literárních pramenů zabývajících se subfosilními zbytky brouků v jezerních sedimentech a jejich paleoekologickou interpretací. Klíčová slova Šumava, smrčiny, kůrovcovití, paleolimnologie, subfosilní zbytky brouků, Stará jímka
|
|
|
Generating Methods in GR and Properties of the Resulting Solutions
Hruška, Jakub
Použití konformní transformace ke generování řešení Einstenových rovnic bylo zkoumáno především v případech, kde je původní prostoročas vakuový. Výsled- ným prostoročasem se pak často ukazují být pp-vlny. V této práci jsou zkoumány konformní elektrovakuové prostoročasy, tedy řešení provázaných Einsteinových a Maxwellových rovnic. Použitím konformní transformace se však lze řešení druhých zmíněných rovnic ve výsledném prostoročase vyhnout. Tato metoda je konkrétně zkoumána pro nulová Einsteinova-Maxwellova pole a ukazuje se, že přípustné jsou opět pouze pp-vlny. Při zobecnění této metody je však možné třídu konformních nulových Einsteinových-Maxwellových polí rozšířit na další Kundtovy prostoročasy. 1
|
host ::
RSS.