|
|
Malby portika 2, Tepantitla, Teotihuacan
Horníková, Lucie ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Cílem práce je výklad nástěnných maleb portika 2 v paláci Tepantitla v Teotihuacanu, a to na základě prostudované odborné literatury a studiem získaných vědomostí. Budou představeny názory, myšlenky a teorie různých badatelů o tom, co na malbách je vyobrazeno, bude proveden pokus o jejich kritické zhodnocení a přezkoumání a následné vyvození přínosného závěru. Jednotný názor na to, co je vyobrazeno na malbách portika 2 paláce Tepantitly, totiž není. Alfonso Caso interpretoval malby jako Tlalocan, ráj, jemuž vládne bůh deště a bouří Tlaloc, Esther Pasztoryová a Peter T. Furst jako obraz kosmického stromu - osy světa -, jenž spojuje nebesa, zemi a podsvětí. Annabeth Headricková a María T. Uriartová se shodnou na tom, že se jedná o záznam ceremonie, neshodnou se ale jaké. Pro Headrickovou je ohniskem vrchní registr, jenž podle ní má být výjevem stavění posvátného kosmického stromu (spodní registr je pak záznamem oslav, jenž se konají v průběhu ceremonie), pro Uriartovou je východiskem koncept míčové hry a význam toponyma Teotihuacanu, což obojí má dosvědčovat časový nebo časotvorný význam na malbách slavené slavnosti. Patrizia Granzierová výjev interpretuje jako zahradu - místo, kde se spojuje posvátné a profánní. Malby jsou tak podle ní zároveň obrazem ráje, zahrady a ceremonie, která se v zahradě...
|
|
|
Teotihuacan - náboženské a kulturní centrum
Horníková, Lucie ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
Resumé Cílem bakalářské práce je objasnit náboženskou a kulturní rovinu města Teotihuacanu, které po dobu nejméně pětiset let ze své existence aktivně ovlivňovalo značnou část kulturně-geografického regionu Mezoameriky a i po svém zániku zůstal integrální součástí její kultury. Přes to, že o něm získáváme informace pouze z materiálních pramenů, které pocházejí přímo z Teotihuacanu samotného nebo center, na něž měl významný vliv, můžeme si dovolit tvrdit, že byl významným urbánním střediskem, které svou velikostí, stupněm sociální organizace aj. mimořádně převyšovalo úroveň jiných soudobých sídel mezoamerického regionu. Se svými 25km2 a 125 000 obyvateli byl v 6. stol. n. l. šestým největším městem světa. Svými megalitickými stavbami, jakými jsou pyramida Slunce, pyramida měsíce nebo Citadela s Quetzalcoatlovou pyramidou aj., a strukturální propracovaností vyvolává úžas a obdiv současných i soudobých návštěvníků. Naneštěstí nejsou známy původní názvy chrámů, paláců, pyramid, božstev a jiných součástí města, neboť teotihuacanský jazyk z důvodu absence literárních záznamů zůstává neznámý a všechna označení, která badatelé používají, přejímají z aztéckého jazyka nahuatlu nebo je sami vytváří. Metodikou této práce bylo kompilovat závěry, výsledky, předpoklady a návrhy vědců a badatelů, kteří se Teotihuacanem...
|
host ::
RSS.