|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Kubelková, Jana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tema moji diplomove prace je rasisticke zakonodarstvi nacistickeho Německa. Toto tema jsem zvolila, protože si myslim, že je třeba si připominat i stinne stranky pravnich dějin, abychom se z historie poučili a předešle chyby neopakovali. Diplomovou praci jsem rozdělila do osmi zakladnich kapitol. V prvni kapitole vymezuji zakladni pojmy rasismus a antisemitismus, rasove teorie a vůdcovsky princip, neboť tvořily integralni součast nacisticke ideologie. Druha kapitola obsahuje nastin politicke a ekonomicke situace v povalečnem Německu, postupny vzestup Nacionalněsocialisticke německe dělnicke strany v čele s Adolfem Hitlerem, převzeti moci nacisty a prvni fazi protižidovských opatřeni. Třeti kapitola se věnuje nejvyznamnějšim rasistickym zakonům, tedy tzv. norimberskym zakonům, a dvěma zakonům, jež se tykaly dědičneho zatiženi. V dalšich kapitolach jsem se zabyvala dvěma důležitými mezniky protižidovske politiky Německa. Prvnim je celonarodni pogrom z 9. a 10. listopadu 1938, tzv. křišťalova noc, kterou bych označila za předehru holocaustu. Druhy meznik představuje porada na tema "konečne řešeni evropske židovske otazky" znama jako konference ve Wannsee. 1
|
|
| |
|
|
Financování církví v českých zemích v 20. století
Pustina, Radek ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Systémy financování církví v jednotlivých zemích světa lze rozdělit do třech hlavních skupin: systém darů a sbírek (např. Francie, USA), systém církevních dávek (např. církevní příspěvek v Rakousku, církevní daně v Německu nebo Švédsku a církevní asignace v Itálii či ve Španělsku) a systém dominantního přímého financování ze strany státu (Belgie, Řecko).1 Co se týče českých zemí, financování církví bylo a je vícezdrojové. "Církve financovaly svou činnost na území českých zemí tradičně z výnosu vlastního církevního majetku, z náhrady za sekularizovaný církevní majetek, z výnosů náboženských fondů, ze státních a obecních dotací a subvencí a z příspěvků a darů členů a příznivců církví."2 "V průběhu 20. století se důležitost některých zdrojů zvýraznila, jiné zdroje byly naopak zatlačeny do pozadí."3 Církve získávaly prostředky pro svou činnost z výnosů z vlastního majetku4 především v první polovině dvacátého století. O část svého majetku přišly prováděním první pozemkové reformy mezi lety 1919 a 1930. Možnost využívat tento zdroj příjmů byla prakticky vyloučena po druhé světové válce. Částečně se církevního majetku dotkly prezidentské dekrety. Především to však byla revize první pozemkové reformy a nová pozemková reforma (společně prováděné v průběhu roku 1948), které vedly "k likvidaci tohoto významného...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
|
|
|
Ústavní vývoj Turecka do roku 1945
Švanda, Josef ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
121 Závěr: zhodnocení úpravy de lege lata a úvahy de lege ferenda Tato rigorózní práce byla s ohledem na svůj název zaměřena především na trestní postih mládeže, jehož rozboru se věnuji především, současně jsem se ale pokusila upozornit na hlavní příčiny a rysy kriminality mládeže, neboť bez jejich znalosti nelze dle mého názoru přesně pochopit účel trestního postihu mládeže ani jej správně uplatňovat. Krátce jsem poukázala také na dlouhý vývoj, kterým právní úprava prošla, než nabyla svojí současné podoby. V úvodu práce jsem si položila otázku, zda byla samostatná úprava soudnictví nad mládeží nutná, zda její dnešní znění a aplikační praxe odpovídá potřebám a specifikům této kategorie pachatelů a cílům, které jsou jejich postihem sledovány. Dospěla jsem k závěru, že samostatná právní úprava soudnictví nad mládeží byla nutností, kterou si specifický charakter kriminality mládeže žádá. Teprve touto novou a samostatnou úpravou je možné se dostatečně věnovat všem aspektům nutně odlišného zacházení s mladistvými oproti dospělým pachatelům. Vzhledem k obsažnosti nové právní úpravy by nebylo vhodné ani přehledné tuto zahrnout do trestního zákona. Navíc základní idea ZSM, a sice že mládež je třeba vychovávat a ne trestat, je odlišná od ducha trestního zákona, zaměřeného více represivně a do minulosti, a také proto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zmeny v kánonickom práve po II. vatikánskom koncile
Surmánek, Miroslav ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
1. Záver Počas prípravy k písaniu tejto práce som sa stretával s problémom zorientovania sa v zmenách, ktoré sa v kánonickom práve v rozhodnom období udiali. Hľadal som východiská, princípy, vodiace idey, ktoré by mi pomohli nestratiť sa v spleti jednotlivostí. Preto je táto práca do istej miery zaznamenaním tohto procesu hľadania "ihly v kope sena", ako sa mi to spočiatku zdalo. Až po pochopení zmien v širších a historických súvislostiach som ich celkom nebadane začal vidieť aj v jednotlivých knihách kódexov, kapitolách, podkapitolách a nakoniec aj v jednotlivých kánonoch. Zažil som na vlastnej koži ako nielen pravda, ale aj "poznanie preniká do ľudskej mysle jemne a zároveň mocne." Preto som túto metódu použil aj pri písaní. Najprv som podal výklad histórie kánonického práva, potom som sa venoval prelomovej udalosti určujúcej podobu kánonického práva v našich časoch, ktorou bol II. vatikánsky koncil a nakoniec som sa venoval niektorým oblastiam, v ktorých koncil inicioval najvýznamnejšie zmeny. Snažil som sa ich pochopiť a následne popísať stále rovnakým prístupom - od všeobecného ku konkrétnemu a od konkrétneho ku všeobecnému. Lebo toto je po študentských rokoch strávených na právnickej fakulte podľa mňa najlepší spôsob poznania nie len kánonického práva, ale práva ako celku. Pevne verím, že sa táto...
|
host ::
RSS.