|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků a role UNHCR
Záhorková, Lenka ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Po krátkém historickém přehledu se věnuji především otázce, kdo je z hlediska mezinárodního práva uprchlíkem, jak se jím stává a jak se posuzují jednotlivá kritéria k udílení statusu uprchlíka, tedy otázce, která je vůbec předpokladem pro to, aby určitá osoba mohla požívat mezinárodní ochrany. Vysvětluji jednotlivé pojmy definice uprchlíka zachycené v Úmluvě z roku 1951 v souvislosti se závěry Výkonného výboru UNHCR, Příručkou postupů a kritérií UNHCR pro určování právního postavení uprchlíků a následná Doporučení v oblasti mezinárodní ochrany vydaná UNHCR. Tyto dokumenty nabízejí vodítko pro výklad a aplikaci Úmluvy z roku 1951 a měly i značný vliv na koncipování textu Kvalifikační směrnice. Současně jsem se snažila poukázat na určité mezery této specifické úpravy. Dále především srovnávám definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a definice uprchlíka v tzv. Kvalifikační směrnici a postoji UNHCR k této směrnici. A v poslední kapitole popisuji funkci UNHCR v mezinárodní ochraně uprchlíků. Cílem této práce je tedy všeobecné uvedení do uprchlické problematiky a to jak v univerzální rovině tak v rovině evropské a funkci UNHCR v mezinárodněprávní ochraně uprchlíků. Zvýšit tak obecné povědomí o mezinárodním chápání uprchlického problému a toto chápání dále prohlubovat ve prospěch...
|
|
|
Evropský standard mezinárodní ochrany práv žen
Svinková, Barbora ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Záv r Hlavním cílem práce bylo prozkoumat stávající mezinárodní úpravu související s ochranou práv žen, zhodnotit její dostate nost a p ípadn též poukázat na její mezery. Na záv r lze konstatovat, že hlavní cíl práce, tak jak byl definován v úvodu, byl spln n. Poda ilo se celistv uchopit sou asnou mezinárodní úpravu poskytující ženám ochranu v r zných odv tvích života. V úvodu práce byla provedena deskripce historického vývoje ochrany ženských práv, která je d ležitá pro pochopení sou asného stavu, a následn byla popsána specifická situace v jednotlivých obdobích našich d jin. Poukázáno bylo zejména na rozli né postavení ženy v r zných spole nostech, které však až na výjimky bylo vždy nižší než postavení muže. Pro znázorn ní jsem uvedla n která konkrétní práva žen ve vybraných spole nostech a naopak poukázala na práva, která byla ženám odpírána. Zajímavými jsou také samotný pojem a problematika ženských práv i d vody pot eby speciální ochrany, jež jsou rozebrány v druhé kapitole téže ásti. Následn práce poukázuje na jednotlivé mezinárodní dokumenty týkající se ženských práv, a to jak universální dokumenty o lidských právech a dokumenty evropské, tak dokumenty ur ené specificky ženám, jež jsou uvedeny v jejich historickém kontextu a rozd leny podle jednotlivých aspekt ochrany. Zabývala jsem se jak úpravou...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků a role UNHCR
Záhorková, Lenka ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Po krátkém historickém přehledu se věnuji především otázce, kdo je z hlediska mezinárodního práva uprchlíkem, jak se jím stává a jak se posuzují jednotlivá kritéria k udílení statusu uprchlíka, tedy otázce, která je vůbec předpokladem pro to, aby určitá osoba mohla požívat mezinárodní ochrany. Vysvětluji jednotlivé pojmy definice uprchlíka zachycené v Úmluvě z roku 1951 v souvislosti se závěry Výkonného výboru UNHCR, Příručkou postupů a kritérií UNHCR pro určování právního postavení uprchlíků a následná Doporučení v oblasti mezinárodní ochrany vydaná UNHCR. Tyto dokumenty nabízejí vodítko pro výklad a aplikaci Úmluvy z roku 1951 a měly i značný vliv na koncipování textu Kvalifikační směrnice. Současně jsem se snažila poukázat na určité mezery této specifické úpravy. Dále především srovnávám definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a definice uprchlíka v tzv. Kvalifikační směrnici a postoji UNHCR k této směrnici. A v poslední kapitole popisuji funkci UNHCR v mezinárodní ochraně uprchlíků. Cílem této práce je tedy všeobecné uvedení do uprchlické problematiky a to jak v univerzální rovině tak v rovině evropské a funkci UNHCR v mezinárodněprávní ochraně uprchlíků. Zvýšit tak obecné povědomí o mezinárodním chápání uprchlického problému a toto chápání dále prohlubovat ve prospěch...
|
|
|
Cílené likvidace jako prostředek boje proti terorismu
Peterová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé V rámci boje proti terorismu mohou vyvstat konflikty mezi zájmem státu na maximální účinnosti metod boje proti terorismu a mezi mezinárodním standardem ochrany lidských práv. Jednou z metod, které některé státy v rámci ozbrojených akcí k potlačení terorismu provádějí jsou cílené likvidace.V tomto světle nabývá na zvláštním významu ochrana lidských práv. Legitimní snaha států o potlačení terorismu a zajištění bezpečnosti nesmí ve svých důsledcích vést k porušování lidských práv. Hlavním výzkumným problémem této diplomové práce je analýza přípustnosti cílených likvidací v současném lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a pravidel pro použití síly mezi státy. Práce hledá odpověď na otázku: "Jsou cílené likvidace přípustnou metodou boje proti terorismu, a to z pohledu lex lata práva lidských práv, humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti?" Pro volbu metodologie práce mi byly inspirací knihy "Vědecká propedeutika pro právníky" od Viktora Knappa, "Metodologie vědy" od Františka Ochrany a "Jak zkoumat politiku" od Petra Druláka. Stať se skládá ze čtyř kapitol. Cíl první kapitoly je deskriptivní povahy a je jím objasnění použité terminologie a obsahu klíčových pojmů. Toto je ovšem cíl jen dílčí, jehož úkolem je připravit půdu pro cíl analytický, kterému se věnuje druhá, třetí a čtvrtá...
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Aplikace principu non - refoulement na moři
Flídrová, Eliška ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
v českém jazyce - Aplikace principu non-refoulement na moři Účelem této práce je zjistit, jak se aplikuje významný princip mezinárodního práva, a sice princip non-refoulement na moři a jaké otázky si mají státy tímto principem vázané klást, pokud jej chtějí důsledně aplikovat. Vlastní text práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje non-refoulement obecně a vymezuje obsah a zakotvení tohoto principu v mezinárodních i regionálních dokumentech. Zkoumám též, jaké jsou aspekty zákazu refoulement jako obyčejového práva a zda jej můžeme v dnešní době považovat za mezinárodní obyčej, či nikoliv. V druhé kapitole se objevuje exkurs do mořského práva a nezbytné vymezení jednotlivých pásem moře na vnitřní vody, pobřežní vody, přilehlé pásmo a volné moře. V této kapitole se též zaměřuji na možnost aplikace non refoulement mimo hranice státu, tj. jeho extrateritoriální účinek. V neposlední řadě je třeba ve vztahu k operacím prováděným na moři vymezit jejich charakter a odlišná práva a povinnosti z nich vyplývající. V podkapitolách se objevuje problematika operací "pátrání a záchrany" neboli "search and rescue" a dále též problematika námořních zábranných programů, přičemž je zde rozebrán případ lodi Tampa a rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve věci Sale, Acting Commissioner, INS v....
|
|
| |
|
| |
|
|
Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu
Kalenská, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
SHRNUTÍ Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu Diplomová práce porovnává tři metody, které byly dosud použity k vytvoření nových lidských práv v mezinárodním právu. První kapitola formuluje teorii vzniku nových lidských práv v mezinárodním právu. Teorie vzniku říká, že všechna nová lidská práva vznikla jednou ze tří metod: přijetím mezinárodní smlouvy, výkladem mezinárodní smlouvy nebo přijetím deklarace. Druhá kapitola uvádí definice pojmu lidská práva a vymezuje pojem nových lidských práv jako takových práv, která nebyla výslovně uvedena v Mezinárodní listině lidských práv. Dělení lidských práv do generací práv je odmítnuto. Třetí kapitola shrnuje prameny mezinárodního práva lidských práv, kterými jsou mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčej a obecné zásady právní. Dále třetí kapitola ukazuje významnost kogentních norem a soft law dokumentů pro právo lidských práv. Čtvrtá kapitola se zabývá první metodou vzniku nových lidských práv, tj. přijetí mezinárodní smlouvy. Tato metoda je představena na Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a právu žít v rámci společenství. Formulace a přijetí této úmluvy bylo doprovázeno ujišťováním, že nejsou vytvářena žádná nová lidská práva a žádné normy v této úmluvě obsažené nebudou použity na jiné skupiny osob. Pátá kapitola se zaměřuje na...
|
|
|
The universalism of human rights in the light of plurality of cultural value patterns in Africa
Guindon, Ľubica ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Ľubica Guindon: Univerzalismus lidských práv ve světle plurality kulturních hodnotových vzorů Afriky Účelom tejto práce je analyzovať súčasný diskurz medzinárodného práva o univerzálnej alebo kultúrne determinovanej povahe ľudských práv. Tento teoretický problém je predstavený so zameraním sa na právnu kvalifikáciu ženskej obriezky (FC/FGM) v medzinárodnej ochrane ľudských práv. Táto štúdia prekračuje rozsah medzinárodného práva a vyžaduje medziodborovú analýzu vo vzťahu k africkému kontextu a jeho kultúrnym, politickým a spoločenským faktorom. Prvá kapitola sa venuje teoretickým otázkam týkajúcich sa pojmu, prameňov a modelov medzinárodnej ochrany ľudských práv. Táto časť práce skúma africký prístup k ľudským právam zahrňujúci katalóg individuálnych povinností voči rodine, štátu a spoločnosti ako celku. Tento koncept kolektívnej identity osoby v rámci komunity, kde náleží je dôležitým prvkom afrického chápania ľudských práv a ľudskej dôstojnosti a obohacuje univerzálny konsenzus v tejto oblasti. V rámci teoretických otázok medzinárodnej ochrany ľudských práv je nevyhnutné rozlišovať globálnu, regionálnu a lokálnu dimenziu právnej regulácie. Najvplyvnejšími stratégiami na globálnom stupni sú univerzálne dohody, ktoré zakotvujú monitorujúce a kontrolné mechanizmy (napr. oba pakty, CEDAW, Dohovor o...
|
host ::
RSS.