|
|
Liber pravitatis haereticorum z humpolecké farnosti z 50. až 80. let 18. století
HOLUB, Pavel
Cílem bakalářské práce s titulem Liber pravitatis haereticorum z humpolecké farnosti z 50. až 80. let 18. století je zpracování knihy výslechů tajných nekatolíků dochované ve fondu Děkanského úřadu Humpolec do ediční podoby za užití transliterace. Součástí edice je doprovodný aparát s úvodní statí, v níž jsem pojednal o knize z diplomaticko-správního pohledu. Členění práce odpovídá zadání tohoto projektu. Studie předchází vlastní edici knihy, která je z formálních důvodů zařazena do přílohové části. Studie je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola pojednává o diplomaticko-správních souvislostech farních úřadů v 18. století. Díky rozboru dochovaných knih a spisů ve fondu Děkanského úřadu Humpolec jsem se pokusil zařadit Liber pravitatis haereticorum do širšího spektra písemností uložených dnes v tomto fondu v Moravském zemském archivu Brno ? Státním okresním archivu Pelhřimov. Druhá kapitola se zabývá diplomaticko-správním zhodnocením Liber pravitatis haereticorum. Struktura této kapitoly vychází ze tří diplomatických metodologických postupů. Na základě využití dalšího materiálu a dalších metod (induktivní a zčásti také komparativní) je možné konstatovat, že humpolecká kniha napravených heretiků je originálem úřední knihy určené pro vnitřní potřebu úřadu. Písař knihy využil pro některé zápisy vlastní farní spisovnu a zčásti některé formuláře do knihy opsal z matričních knih. Díky diplomatické a správně-historické analýze se podařilo objasnit vznik a vývoj formulářů i samotné knihy Liber pravitatis haereticorum z humpolecké farnosti spolu s jejím původním určením.
|
|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Oberhollabrunnský systém spisové služby v 1. polovině 20. století.
Holub, Pavel ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Sviták, Zbyněk (oponent)
Cílem práce je analyzovat kancelářskou reformu, která byla realizována v prvních dvou desetiletích 20. století v prostředí rakousko-uherské monarchie. Protože její počátky jsou spjaty s Okresním hejtmanstvím v Oberhollabrunnu (dnes v Hollabrunnu) ležícího v Dolních Rakousích, je běžně označována jako tzv. oberhollabrunnský systém, případně jako dolnorakouský systém, nebo také jako tzv. Kielmanseggova reforma. V roce 1905 se její užívání rozšířilo na všechna okresní hejtmanství v Dolních Rakousích a také byla zavedena u jednoho z hejtmanství v Haliči, v Přímoří a na Moravě. Na základě prakticky vyzkoušené normy byla hledána cesta, jak zlepšit úřadování také u zemských úřadů (místodržitelství). Proto např. pražský úřad druhé instance státní správy přistoupil na vlastní formu řešení. Podle svého autora nese tato varianta (odvozená od původní oberhollabrunnské normy) označení Raprrichův systém. Úvodní část předložené práce je věnována rozboru literatury týkající se novověké diplomatiky v kontextu kancelářských reforem. Zvláštní kapitolu tvoří pojednání o metodách novověké diplomatiky a jejich využití k výzkumu kancelářské reformy jako takové. Třetí kapitola zachycuje proměnu správy na úrovni okresních hejtmanství v Čechách a v Dolních Rakousích od roku 1868 do roku 1918. Cílem bylo upozornit na možné...
|
|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Tolerovaní před tolerancí, netolerovaní po toleranci? Nekatolíci v Humpolci ve druhé polovině 18. století
HOLUB, Pavel
Bakalářská práce se věnuje {\clqq}tajnému`` nekatolictví v předtolerančním a raně tolerančním období a to v letech 1755 {--} 1795. Stěžejním cílem práce je objasnit postavení nekatolíků ve městě před a po vydání tolerančního patentu. V prvních dvou kapitolách se zabývám porovnáním vývoje nekatolictví v Humpolci s výsledky výzkumů Evy Melmukové a Zdeňka R. Nešpora z jiných oblastí. Vlastnímu výzkumu v městě Humpolci je věnována druhá část práce. Mou snahou je nejprve zachytit nekatolické rodiny v prostoru města. Na tuto část navazuji porovnáním nemovitého majetku jednotlivých nekatolických hospodářů k roku 1785 zejména gruntů, luk a polí. Síť majetkových vztahů je rozpracována v rozboru jednotlivých rodin. Pramenným základem se pro tuto práci staly především archiválie z Děkanského úřadu Humpolec a z Archivu města Humpolec uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově,doplněné o materiály z Českého gubernia, uložené v Národním archivu Praha. Širší škála pramenů pak dovolila dojít k novému pohledu na nekatolíky ve městě. Zejména se mi podařilo vyvrátit tvrzení o životě nekatolíků pouze na Českém městě či o uzavřenosti skupiny nekatolíků.Mikrohistorický přístup pro výzkum této skupiny osob je v české historiografii reflektován minimálně. Nové pohledy na výzkum nekatolictví mi poskytla konference konaná v Poděbradech v roce 2006, která mne inspirovala mnohými postupy, které jsem se snažil uplatnit i v této práci.
|
host ::
RSS.