|
|
Srovnání početnosti pilatky Pristiphora abietina v mladých smrkových porostech v nižších polohách po 10 letech
Jirásková, Nikola ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Pilatka smrková (Pristiphora abietina) představuje podstatnou hrozbu pro lesy
v České Republice. Lepší znalost vývoje její populace tak může předcházet budoucím problémům.
V období 1998-2005 a v roce 2015 byla sledována početnost p. smrkové. Sledování bylo prováděno na několika plochách mladých smrkových porostů v České republice ve Vítkovské vrchovině, Javorníkách a v dalších oblastech - Albrechtice, Fryčovice, Skřipov, Spy a Stanovnice. K odchytu byly použity Malaiseho lapače a kontroly probíhaly od konce dubna do konce července každých 14 dní v dané lokalitě.
Zjištěna byla početnost smrkových pilatek na studijních lokalitách, druhové spektrum
a jejich letová aktivita. Letovou aktivitu jsme demonstrovali pouze na lokalitě Spy,
která probíhala od začátku května do začátku června. Zjistili jsme, že u pilatky smrkové převládaly samičky nad samečky. V roce 2015 došlo k razantnímu poklesu výskytu pilatek.
|
|
|
Srovnání početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po 10 letech
Klápšťová, Hana ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáváním početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po deseti letech. V roce 2015 byly na předem určené lokality po celé České republice nainstalovány Malaiseho lapače Townesova (1972) typu, do kterých se odchytával hmyz. Sběry na těchto lokalitách probíhaly od konce dubna do konce června. Po ukončení sběrů byl všechen odchytaný hmyz převezen a následně manuálně roztřízen v entomologické laboratoři Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky ukazují, že současná populační hustota je nižší než v minulých letech, ale statistické testy toto nepotvrzují.
|
|
|
Srovnání druhového spektra patogenů lýkožrouta smrkového a jeho predátorů pestrokrovečníků rodu Thanasimus chycených do feromonových lapačů
Šídová, Michaela ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus (Linnaeus, 1758)) je náš nejvýznamnější kalamitní škůdce nejčastěji napadající smrkové porosty. Mezi jeho nejznámějšími predátory patří pestrokrovečníci rodu Thanasimus - Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) a Thanasimus femoralis (Zetterstedt, 1828). Odchyty uvedených tří druhů byly prováděny od dubna do srpna za použití feromonových lapačů typu Theyson s odparníky určenými pro jejich odchyt. Byl testován nový feromonový odparník lákající pestrokrovečníky rodu Thanasimus. Celkem se použilo šest lapačů umístěných na třech lokalitách, tedy na každém stanovišti vždy po dvou lapačích. Jeden měl feromonový odparník Pheroprax pro lákání lýkožrouta smrkového, druhý s feromonovým odparníkem Thanasiwit na lákání pestrokrovečníků. Všechny lapače byly ve sledovaném období kontrolovány jedenkrát týdně. Celkem bylo odchyceno 10 291 lýkožroutů, 25 jedinců T. formicarius a 7 jedinců T. femoralis. Letová aktivita u lýkožrouta smrkového měla dvě generace a mezi nimi jednu generaci sesterskou. První odchyty byly zaznamenány dne 26. 4. 2015 a letová aktivita skončila 26. 7. 2015. U druhu T. formicarius trvala letová aktivita od 12. 4. 2015 do 2. 8. 2015 a za toto období byly zaznamenány dvě generace. U T. femoralis trvala letová aktivita od 17. 4. 2015 až do 9. 8. 2015. Během tohoto období byly zaznamenány také dvě generace, které proběhly před letovou aktivitou I. typographus a po ní. Po skončení odchytů byly provedeny laboratorní práce, kde bylo z každého odběru vypitváno 20 jedinců a poté byli pomocí světelného mikroskopu vyšetřeni na patogeny. Nejčastěji se zjistila přítomnost hlístic u lýkožrouta a u T. formicarius se vyskytla jen v jediném případě. Další nákazy byly zjištěny jen u lýkožroutů, a to mikrosporidie Chytridiopsis typographi, neogregarina Mattesia schwenkei a hlístovky rodu Contortylechus sp.
|
|
|
Testování metody mechanického namáhání stojících stromů (Picea abies)
Gregor, Martin ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce byla zaměřena na otestování metody mechanického namáhání stojících stromů smrku ztepilého (Picea abies) a zjištění nedostatků souvisejících s touto metodou pro usnadnění práce při dalších měřeních v následujících letech. Byly zjištěny škody větrem, ke kterým došlo za posledních 15 let. Škody byly zjišťovány ze zpráv o stavu lesního hospodářství a ze zpravodaje ochrany lesa. Metoda mechanického namáhání byla testována na dvou lokalitách (v Kostelci nad Černými lesy a v Bělčicích). Během testování bylo vyměněno ocelové lano za textilní, které má lepší vlastnosti a je bezpečnější. Úvazek v koruně stromu byl umístěn lezcem do těžiště koruny, dále bylo napojeno textilní lano, tenzometr s datalogerem a hák od lana navijáku. Samotný naviják byl pomocí úvazků stabilizován u kotevního stromu. Celkem bylo testováno 10 stromů, u kterých aplikované zatížení dosahovalo 320 až 1060 kg. V případě, že došlo ke zlomení stromu, byla zaznamenána výška, ve které ke zlomu došlo.
|
|
|
Srovnání letové aktivity lýkožrouta smrkového (Ips typographus) ve dvou regionech
Presslová, Šárka ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Studie letové aktivity jedinců podčeledi Scolytinae, konkrétně pak druhu Ips typographus byla zaměřena na období a počty jedinců během rojení. Sledovány byly dvě oblasti a to Vojenský újezd Boletice a Vojenský výcvikový prostor Libavá v roce 2015 od 10.4. do 11.9.2015. Ve studovaých oblastech bylo rozmístěno 10 deskových lapačů typu Theyson s feromonovými odparníky Pheroprax. Tyto lapače byly pravidelně kontrolovány v 5 - 7 denních intervalech. Sledována byla letová aktivita lýkožrouta a počty jeho generací. Celkem bylo odchyceno 92 368 jedinců I. typographus, z toho 15 820 na Horní Plané a 76 548 na lokalitě Libavá. Již z těchto počtů je zřejmé, že lokalita na Libavé, která se nachází v nižším výškovém stupni, má v lesních porostech mnohem vyšší populační hustoty lýkožrouta smrkového než lokalita na Horní Plané. Analýza odchytů ukázala 2 vrcholy letové aktivity na Horní Plané, ty lze považovat za hlavní rojení a 3 vrcholy na Libavé, z čehož 2 vrcholy považujeme za hlavní rojení a 1 za sesterské.
|
|
|
Druhové spektrum smrkových ploskohřbetek rodu Cephalcia v horských oblastech ČR
Pfannenstiel, Jan ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Obsah práce se soustředí na počty a druhovou skladbu ploskohřbetek rodu Cephalcia, které se nachází v horských oblastech nad 700 m. n. m. v České republice. Do šesti horských lokalit, byla na začátku dubna umístěna Malaiseho past Towsendova typu. V intervalu čtrnácti dní byl z této pasti proveden odběr, který byl náležitě označen a uzavřen v lahvi. Pasti byly na lokalitách umístěny do konce měsíce červenec.
Determinace v laboratoři byla za pomoci determinačního klíče Viitasaari, (2002), díky kterému se určovalo pohlaví a druh. Určování probíhalo pod stereomikroskopem Arsenal při zvětšení 10x. Bylo odchyceno šest druhů ploskohřbetek rodu Cephalcia. Celkem se lapilo 2 148 jedinců a z toho samic bylo pouze 19. Nejvíce se odchytilo na lokalitě Bařiny v Beskydech, kde se našlo 1875 jedinců. Z celkových počtů lze říci, že se ploskohřbetky nachází v latentním stavu. Letová aktivita, která je přímo závislá na teplotních a klimatických podmínkách a sněhovém krytu, proto se jednotlivé letové aktivity od sebe liší v rozmezí čtrnácti dnů.
|
|
|
Srovnání početnosti pilatky proužkované Pikonema scutellatum v České republice po 10 letech
Pešek, Marcel ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Pikonema scutellatum je druh s vysokým gradačním potenciálem, který ve 20. století způsobil lokální gradace na mnoha územích v Evropě. V rámci našeho výzkumu jsme sledovali abundance pilatky proužkované v České republice v roce 2015 na vybraných 10 lokalitách. Používali jsme Malaiseho lapač Townesova (1972) typu na odchyt dospělců od konce dubna do konce června. Pilatka proužkovaná byla zjištěna na 9 z 10 lokalit v celkovém počtu 55 jedinců, což je méně než v letech 1999-2006, ale výsledky nebyly staticky průkazné (Kruskal Wallis test; p>0,05). Samců bylo více než samic, to také statisticky neprůkazně (Wilcoxonův párový test; p>0,05). Letová aktivita P. scutellatum probíhala od května a během června značně klesla. Populační hustoty sledovaného druhu jsou velmi nízké a populace je v latentní fázi.
|
|
|
Verifikace fenologického modelu pro lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v České republice
Haramul, Michael ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
V průběhu měsíců dubna až června 2014 probíhaly odchyty do feromonových lapačů lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) a následná verifikace fenologického modelu PHENIPS celkem na dvou studijních plochách v České republice. Jednalo se o studijní plochu Horní Planá v jižních Čechách a Lipník nad Bečvou v Olomouckém kraji. Odchyty byly prováděny v týdenní periodě za použití deskových feromonových lapačů typu Theysohn, které byly opatřeny feromonovými odparníky typu Pheroprax od společnosti Chemipan. Cílem práce bylo verifikovat platnost fenologického modelu PHENIPS pro lýkožrouta smrkového na území České republiky a ověřit, zda je tento model pro území České republiky upotřebitelný. Na konci sezóny 2014 byl za použití fenologického modelu PHENIPS a počtu odchycených jedinců lýkožrouta smrkového určen termín rojení a termín kolonizace hostitelských stromů. U několika lapačů byla pravděpodobně zachycena aktivita sesterské generace.
|
|
|
Vliv velikosti hnizd mravenců rodu Camponotus na termoregulaci a ztráty dřevní hmoty
Trägnerová, Jana ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolina (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ztrátách dřevní biomasy v důsledku osídlení stromů mravenci rodu Camponotus a o termoregulaci jejich hnízd. Studie byla prováděna na území Národního parku České Švýcarsko. Cílem bylo zjistit objem napadeného dřeva dřevokaznými mravenci a teploty uvnitř hnízd.
Samotný výzkum byl rozdělen na dvě části, z nichž jedna představovala měření teplot v hnízdech mravenců a druhá kvantifikaci napadených stromů. První část studie spočívala ve výběru stromů viditelně napadených mravenci a v instalaci teplotních datalogerů. Data o teplotách byla stahována jednou za tři měsíce, a to v březnu, červnu a září. Studované stromy byly následně pokáceny a báze kmene rozřezány na cca 20 cm dlouhé špalky.
Ve druhé části byla vytyčena obdélníková plocha v každé porostní skupině o výměře 3 ha, kde byl studován počet napadených stromů. Prostor se prošel středem plochy a byly zaznamenávány stromy zdravé, stromy poškozené a stromy poškozené u cesty. Pro kvantifikaci napadených stromů bylo vybráno 5 porostních skupin v 5 odděleních lesa. Jednalo se vždy o smrkové porosty starší 60 let
Výsledky ukazují, že teploty byly vyšší v dutinách osídlených mravenci, než v prázdných dutinách.
Objem poškozených částí výřezů stromů byl malý. Pohyboval se v hodnotách 0,11-0,89 m3/strom. Tomuto výsledku odpovídá i objem v porostech, který byl též nepodstatný, činil 0,93-7,9 m3/ha.
Z uvedených výsledků je zřejmé, že negativní vliv mravenců rodu Camponotus je ve vztahu k produkční funkci lesa často podceňován.
|
|
|
Závislost vybraných antagonistů na početnosti Lymantria dispar
Jelínková, Zuzana ; Lukášová, Karolina (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Práce studuje závislost vybraných antagonistů na početnosti Lymantia dispar. Cílem práce bylo zjistit, zda tito přirození nepřátelé mohou mít vliv na početnost L. dispar. Zaměřila jsem se na jižní Moravu, kde se L. dispar vyskytuje. V roce 2015 bylo Turčekovo metodou revidováno celkem 3600 stromů na sedmi lokalitách s historickým výskytem gradací bekyně velkohlavé. Hustota vaječných snůšek byla velmi nízká, okolo 0,019 nové snůšky na strom, což odpovídá latentnímu stavu.
Na studovaných lokalitách byly odebrány vaječné snůšky, změřeny a zapsány do zápisníků. Pod minimálně jednou vaječnou snůškou na každé lokalitě bylo odebráno i s 5 cm vrchní hrabanky s vrchní vrstvou minerální půdy. Odebraná půda se vložila do kelímků, kde se skladovaly housenky pozdních instarů na zjišťování přítomnosti E. maimaiga. Kelímky se vkládaly i s housenkami po dobu tří dnů do lednicepři teplotě 15°C bez potravy, po třech dnech se housenky odeberaly a individuálně podle lokalit byly umístěny na umělou potravu. Byla prováděná kontrola a sledování mortality. Přítomnost E. maimaigase zjišťovala mikroskopicky u 325 uhynulých housenek, avšak žádný patogen nebyl zaznamenán.
V laboratoři se jednotlivé vaječné snůšky vložily na Petriho misky s filtračním papírem a spočítal se počet vajíček pomocí stereomikroskopu. Následně se vajíčka nechala vylíhnout a byla analyzována na přítomnost parazitoidů. Bylo zjištěno celkem 1 246 vaječných parazitoidů druhu Anastatus japonicus na šesti lokalitách, přičemž v odběrech převažovaly samice. Parazitace vajíček se pohybovala v průměru okolo 5%. Letová aktivita A. japonicus byla poměrně dlouhá a zahrnovala období 24.5.2015 až 28.7.2015.
Vzhledem k absenci E. maimaiga a nízké vaječné parazitaci na studovaných lokalitách nepředpokládáme silný vliv studovaných antagonistů na populační hustoty a gradační cyklus L. dispar na území jižní Moravy.
|
host ::
RSS.