|
|
Průkopníci české abstraktní fotografie Jaroslav Rössler a Jaromír Funke
Gromovová, Anna ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Bakalářská práce pojednává o životě a díle Jaroslava Rösslera a Jaromíra Funkeho, průkopníků české fotografické abstrakce. Úvod práce je věnován médiu fotografie a fenoménu abstraktní fotografie. Další část přibližuje českou i mezinárodní dobovou fotografickou scénu. Důraz je přitom kladen na abstraktní fotografickou tvorbu. Následuje těžiště práce, tedy studie zabývající se životem a dílem Jaroslava Rösslera a Jaromíra Funkeho. Zvláštní pozornost je věnována jejich abstraktní tvorbě, ve které patřili oba fotografové k průkopníkům. Navazující kapitola obsahuje komparaci tvorby Jaroslava Rösslera a Jaromíra Funkeho. Závěrem je provedeno shrnutí osobností a abstraktní tvorby obou avantgardních fotografů. Práce obsahuje rovněž obrazovou přílohu. Existující monografie a sborníky se vždy zabývají každým autorem zvlášť. Autorka bakalářská práce se proto pokusila o srovnání díla a životních osudů Jaroslava Rösslera a Jaromíra Funkeho ve vzájemných souvislostech a o zasazení tvorby obou fotografů do národního i mezinárodního kontextu.
|
|
|
Vztahy československé a nizozemské architektonické avantgardy v první polovině 20. století a role Congrès International d'Architecture Moderne (CIAM) v těchto vztazích
Pavel, Miroslav ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Obsahem této práce je komparace vývoje československé a nizozemské architektonické avantgardy od konce 19. století do první poloviny 20. století. Vliv nizozemské architektury na československou architekturu nebyl nikdy popírán, avšak ani jasně prokázán. Tato práce sleduje tvorbu a životní dílo jednotlivých architektů v obou zemích vybraných na základě jejich uměleckého a společenského přínosu k československo-nizozemským vztahům. Práce pomocí získaných poznatků a dat během výzkumu rekonstruuje vzájemné vazby mezi nimi. Podstatným tématem práce je role Congrès International d'Architecture Moderne (CIAM). CIAM představuje mezinárodní architektonickou platformu, na které se střetávaly všechny evropské avantgardy. Československá a nizozemská skupina se však po vstupu do CIAM ve svém vývoji rozcházejí a to i přes několikaletou spolupráci. Tato práce mapuje nejen vzájemné interakce ve zmíněném období, ale vysvětluje i jejich následné vymizení. Vývoj architektury je zasazen do historického rámce tvořeného významnými dějinnými milníky. Sociální, ekologické, politické a kulturní determinanty představené na základě historického rámce ovlivňují architekturu jako materiální projev a hmotný artefakt dané společnosti.
|
|
|
Vnímání umění v české kultuře na přelomu 19. a 20. století
Pogranová, Anna ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výtvarným uměním a jeho reflexí v české kultuře na přelomu 19. a 20. století. Popisuje vznik moderního umění a to, jak na něj reagovala veřejnost i kritika. Situace v Českých zemích je komparována s vnímáním umění ve Francii, Spojených státech amerických a v Japonsku. Jako případové studie byly použity biografie českých umělců, kteří v té době žili - Maxe Švabinského a Alfonse Muchy. Nakonec se práce zajímá o vnímání umění z pohledu teorie. Práce usiluje přispět k fenoménu vnímání uměleckého díla v české kultuře a ve společnosti v konkrétním sociokulturním kontextu.
|
|
|
Genius loci a kulturní potenciál: Zámecký areál Lysá nad Labem
Odcházel, Vojtěch ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz jedinečného zámeckého areálu Lysá nad Labem. První část textu je věnována stavebně-historickému vývoji na zámeckém vrchu od raného středověku až do současnosti, jeho vlivu na současnou podobu zámku a dále ještě zámeckým interiérům, které jsou zde interpretovány zejména z hlediska výtvarného umění, pocházejícího z dob, kdy vlastnili panství Šporkové. Další část práce líčí bohatou historii a současnost zámeckých parků, včetně sochařských alegorii z dílen Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera, jenž jsou zde důsledně rozebrány z hlediska jejich ikonografie. V závěru celé práce dochází, na základě získaných vědomostí o zámeckém areálu, k určení kulturního potenciálu místa a k zamyšlení se nad budoucností celého areálu. Klíčová slova genius loci, kulturní potenciál, Zámek Lysá n. L., alegorické sochy, Lysá nad Labem, František Antonín Špork, Matyáš Bernard Braun, Ignác František Platzer, barokní kultura
|
|
|
Vývoj české a nizozemské architektury v první polovině 20. století a jejich vzájemné kontakty
Pavel, Miroslav ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Název práce: Vývoj české a nizozemské architektury v první polovině 20. století a jejich vzájemné kontakty Autor: Miroslav Pavel Katedra: Katedra teorie kultury Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petra Hoftichová Abstrakt: Obsahem této diplomové práce je komparace vývoje české a nizozemské architektury v první polovině 20. století a hledání jejich vzájemných kontaktů. Výzkum je zaměřen především na jednotlivé osobnosti architektury, jejich realizace a následnou odezvu v zahraničí. Celý vývoj architektury je zasazen do historického rámce tvořeného významnými dějinnými milníky, a na základě kterého jsou představeny sociální, ekologické, politické a kulturní determinanty ovlivňující architekturu jako materiální projev a hmotný artefakt dané společnosti. Výzkum je prezentován formou dvou zdánlivě nezávislých vývojových linií československé a nizozemské architektury propojených jejich představiteli nebo osobnostmi evropské avantgardy. Významnou část práce tvoří popis avantgardních uměleckých spolků a sdružení, které jsou hybnými silami a nositeli nových myšlenek a postupů. Československá a nizozemská architektura pomyslně společně vrcholí v mezinárodním hnutí CIAM, aby se následně opět vydaly svým směrem a byly ukončeny druhou světovou válkou. Klíčová slova: Československo, Nizozemsko, architektura, urbanismus,...
|
|
|
Alfons Mucha: Slovanská epopej. Otázka uložení obrazového cyklu
Sýkorová, Pavla ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
V bakalářské práci je představen obrazový cyklus Slovanská epopej a její autor, český malíř Alfons Mucha, v období vzniku obrazů až do současnosti. Bakalářská práce se zabývá problematikou instalace obrazů, která tento cyklus provází od jeho vzniku do dnešních dní a není doposud zodpovězena. Tato otázka je analyzována na základě soudobých pramenů a současně i tak, jak je prezentovaná české veřejnosti v médiích za posledních pět let. Představen je zámek Zbiroh jako místo, kde velká část obrazů vznikala, dále Škola U Studánky, kde byly obrazy do doby druhé světové války. Důraz je kladen na převezení Epopeje do Moravského Krumlova, její uskladnění a vystavení obrazů na zdejším zámku. Hlavní část práce je zaměřena na spor o převezení Epopeje z Moravského Krumlova do Prahy. Jsou zde představeny argumenty obou stran tak, jak byly prezentovány v médiích, a tím zmapován průběh sporu, který je prozatím ukončen vystavením Slovanské epopeje ve Veletržním paláci.
|
|
|
Neorenesanční architektura v Praze a Florencii v kulturně-historickém kontextu 19. století
Boháčová, Kateřina ; Hoftichová, Petra (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Návrat k architektonickým slohům minulosti byl způsoben rozporuplností doby, která vnímala minulost jako něco dokonalého a nedostižného, ale zároveň se od toho distancovala. Architektura napomohla tomu, aby lidé překonali jakousi propast mezi dobou před průmyslovou revolucí a po ní. Dobou, kdy se člověku změnil způsob jeho dosavadního života. To, že měl kolem sebe z technického hlediska moderní stavby, které odkazovaly na minulost, mu mohlo dávat pocit, že žije zároveň v minulosti i přítomnosti. Tato práce má za cíl uchopit neorenesanční architekturu v kulturně-historickém kontextu 19. století, a tak alespoň částečně odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami, schopnostmi vyrovnávat se se změnami, ale také najít momenty vedoucí k návratu k renesančnímu období. Snaží se ukázat jak kritické tak obdivné pohledy na historizující, tedy i neorenesanční architekturu, které se až v posledních letech dostalo jisté revalvace. Její první část nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v obou zemích proto, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance. Představuje názory odborné veřejnosti na problematiku historismu, který byl a je vyzdvihován i zatracován. Přitom se zaměřuje na Prahu a Florencii. Snaží se odkrýt důvody, proč byla právě renesance v těchto zemích tolik...
|
|
|
Pražská a florentská neorenesanční architektura
Boháčová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Návrat k architektonickým slohům minulosti byl způsoben rozporuplností doby, která vnímala minulost jako něco dokonalého a nedostižného, ale zároveň se od toho distancovala. Architektura napomohla tomu, aby lidé překonali jakousi propast mezi dobou před průmyslovou revolucí a po ní. Dobou, kdy se člověku změnil způsob jeho dosavadního života. To, že měl kolem sebe z technického hlediska moderní stavby, které odkazovaly na minulost, mu mohlo dávat pocit, že žije zároveň v minulosti i přítomnosti. Tato práce má za cíl uchopit neorenesanční architekturu v kulturně-historickém kontextu 19. století, a tak alespoň částečně odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami, schopnostmi vyrovnávat se se změnami, ale také najít momenty vedoucí k návratu k renesančnímu období. Snaží se ukázat jak kritické tak obdivné pohledy na historizující, tedy i neorenesanční architekturu, které se až v posledních letech dostalo jisté revalvace. Její první část nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v obou zemích proto, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance. Představuje názory odborné veřejnosti na problematiku historismu, který byl a je vyzdvihován i zatracován. Přitom se zaměřuje na Prahu a Florencii. Snaží se odkrýt důvody, proč byla právě renesance v těchto zemích tolik...
|
|
|
Ženy skupiny UB 12 v kontextu dobové české kultury
Štroblová, Kateřina ; Hoftichová, Petra (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I spo1ečensko - kultumí scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modemu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Jednou z takových skupin byla i UB 12, založená roku 1959. Uskupení nebylo generačně jednotné, pojítkem kromě vzájemných vztahů byl vedle obdivu k francouzské kultuře a umění také příklon některých členů k tzv. poetice všedního dne. UB 12 ukončila svou činnost po roce 1968. Přestože skupina nebyla umělecky příliš jednotná a neměla ani společný manifest (což často vedlo k jejímu hodnocení jako průměmé či nevýrazné), zaujala v českém umění významné místo. Mnozí členové UB 12 (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Hlavní částí práce jsou portréty ženských členek skupiny UB 12- Věry...
|
|
|
Morové epidemie a svět, který zrodily
Dryáková, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Rigorózní práce "Morové epidemie a svět, který zrodily" se jakjiž sám název napovídá, zabývá dobou, kdy Evropu sužovaly morové epidemie. Konkrétně v Českých zemích se jedná o časový úsek od druhé poloviny 14. století do poloviny století 18., po které se již závažnější epidemie nevyskytly. Naše práce je pojata kulturologicky a v jednotlivých kapitolách pouze nastiňuje problémy, dotýkající se daného tématu. Široký záběr "morové kultury" zahrnuje historii medicíny, psychologii, historickou demografii, církevní dějiny, ikonografii, sociologii a dějiny umění. Jsme si vědomi toho, že na omezeném prostoru nebylo možno jednotlivé problémy tematicky vyčerpat, ale pokusili jsme se o náhled na společnost ajejí sociokulturní systém, který se musel přizpůsobit zcela novým podmínkám existence. Morová kultura je zde zkoumána jako celek, na úrovni konkrétního a neopakovatelného systému, který je ukotven v čase a prostoru. Tehdejší ideje a všeobecně platné normy ovlivněné nezpochybnitelnou autoritou církve nám vydávají svědectví o společnosti, jež byla vůči epidemiím černé smrti naprosto bezbranná. Artefakty, které nás odkazují na tuto dobu můžeme i dnes zkoumat ve formě kronikářských a deníkových záznamů, morových regimin a konsilií, či děl uměleckých. Základem se nám stala diplomová práce "Nástin dějin morové kultury....
|
host ::
RSS.