|
|
Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u studentů kuřáků a nekuřáků
Gregorová, Klaudie ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
v českém jazyce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Klaudie Gregorová Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název diplomové práce: Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u studentů kuřáků a nekuřáků Tato diplomová práce se zabývá výskytem symptomů poruchy epileptického spektra u studentů kuřáků a nekuřáků a navazuje na práci autora M. Světláka a na práci P. Zitové. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části - v teoretické části jsme se zabývali problematikou temporo-limbické dysfunkce, v praktické části jsme se pokusili odpovědět na kladené výzkumné otázky. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zmapovat problematiku temporo-limbické dysfunkce u vysokoškolských studentů kuřáků a nekuřáků.
|
|
|
Temporo-limbická dysfunkce u osob s poruchami spánku
Hepnerová, Eva ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Řešitel: Bc. Eva Hepnerová Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název práce: Temporo-limbická dysfunkce u osob s poruchami spánku Cíl práce: Cílem práce je prokázat výskyt symptomů temporolimbické dysfunkce u osob s poruchami spánku pomocí psychosociálních dotazníků. Metody: Výskyt příznaků temporolimbické dysfunkce byl zjišťován pomocí dotazníků CPSI a LSCL-33. Korelace výsledků obou dotazníků byla ověřena pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Výsledky: Podle CPSI dosahuje 11 % pacientů abnormálních hodnot bodového skóre a je u nich vyšší výskyt symptomů temporolimbické dysfunkce. Podle LSCL-33 dosahuje abnormálních hodnot 32 % dotázaných a u 7 % respondentů jde o patologii, tedy o temporolimbickou dysfunkci. Závěry: Výskyt temporolimbické dysfunkce u osob s poruchami spánku byl prokázán, ale výskyt není vyšší než u zdravé populace. Klíčová slova: poruchy osobnosti, poruchy spánku, psychosociální dotazník, spánek, temporolimbická oblast
|
|
|
Léčivy navozené dysbalance sodíku
Šteflová, Iveta ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Iveta Šteflová Léčivy navozené dysbalance sodíku Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Katedra biologických a lékařských věd Školitel: Doc.MUDr. Josef Herink, DrSc. Sodík (Na+ ) je hlavním extracelulárním kationtem. Hraje důležitou roli při udržení membránového potenciálu a depolarizace, která je základním mechanismem přenosu nervového vzruchu. Podílí se na udržení acidobazické rovnováhy, osmotického tlaku, zadržuje vodu v těle. Největší část sodíku je v extracelulární tekutině, kde je uloženo přibližně 50 % sodíku. Plazmatická koncentrace sodíku je 140 ± 5 mmol/l. Elektrolytové poruchy vyvolané léčivy jsou stále častěji hlášeny a mohou být spojeny se značnou morbiditou a mortalitou. Riziko hyponatrémie vyvolané léčivy je obecně vyšší než riziko polékové hypernatrémie. Hyponatrémie je běžná elektrolytová porucha definovaná jako pokles plazmatické koncentrace sodíku pod 135 mmol/l. Je klasifikována podle stavu objemu - hypovolemická, euvolemická a hypervolemická hyponatrémie. Odráží relativní poměr mezi obsahem sodíku a vody v těle. Nejčastější příčinou je syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu, který vyvolává euvolemickou hyponatrémii. Hypernatrémie je porucha charakterizovaná jako zvýšení plazmatické koncentrace sodíku nad 145...
|
|
|
Testování účinnosti potencionálních léčiv Alzheimerovy choroby
Dolejšová, Adéla ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Adéla Dolejšová Testování účinnosti potencionálních léčiv Alzheimerovy choroby Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Cílem této práce bylo zjistit, zda již zavedená Ellmanova metoda, která je využívána pro stanovení irreverziblních inhibitorů AChE, bude vhodnou metodou pro měření inhibitorů reverzibilních. Dále byla stanovena účinnost nově nasyntetizovaných inhibitorů AChE, které by mohly být v budoucnu použity na léčbu AD či jako profylaxe před nervově paralytickými látkami. Navíc bylo porovnáváno ovlivnění účinnosti inhibitorů AChE po intramuskulárním a intraperitoneálním způsobem podání. Testování probíhalo in vivo na potkanech kmene Wistar. V prvním pokusu byly aplikovány standardní inhibitory AChE (takrin, 7-MEOTA, donepezil, rivastigmin) k ověření metody. Ve druhém pokusu byly podávány nově nasyntetizované inhibitory AChE (K 298, K 344, K 474). Výsledky potvrdily účinnost testované metody na standardně používaných inhibitorech jako je donepezil a rivastigmin. Z nově nasyntetizovaných inhibitorů K 298, K 344 a K 474 neprokázal žádný z nich výraznou inhibiční aktivitu. Klíčová slova: acetylcholinesterasa, inhibitory acetylcholinesterasy, Alzheimerova choroba, cholinergní systém, Ellmanova metoda
|
|
|
Sledování kinetiky inhibitorů acetylcholinesterasy in vitro
Janská, Kateřina ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Kateřina Janská Sledování kinetiky inhibitorů acetylcholinesteras in vitro Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Katedra biologických a lékařských věd Vedoucí práce: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Konzultant: PharmDr. Vendula Šepsová Cílem této práce bylo stanovit typ inhibice nově syntetizovaných AChEI a zjistit, jestli změna struktury AChEI ovlivňuje typ inhibice. Celkem bylo testováno 12 látek, 7 derivátů takrinu a 5 7-metoxytakrin-donepezilových derivátů. Inhibiční potenciál testovaných látek byl stanoven in vitro na lidské rekombinantní AChE. Měření bylo provedeno na spektrofotometru, Ellmanovou metodou. Byl stanoven nekompetitivní typ inhibice u látek EN 1-5, PC-25 a PC-33, smíšený typ inhibice u látek PC-48 a PC-49, akompetitivní typ inhibice u látek EN-6, EN-7 a kompetitivní typ inhibice u látky PC-37. Dle hodnot Ki bylo zjištěno, že největší inhibiční potenciál mají látky EN-7 a PC-37. Na základě KM byly určeny látky s největší afinitou k AChE, jimiž jsou PC-37 a PC-48. Poloha substituentů u PC látek a délka alkylačního řetězce u EN látek také ovlivňovala typ inhibice. Perspektivní látky EN-7 a PC-37, které prokazovaly největší potenciál inhibovat AChE a látky PC- 48 a PC-49, které jsou schopné se navázat do aktivního i periferního...
|
|
|
Výskyt symptomů temporo-limbické dysfunkce u pacientů s bolestmi hlavy
Bartošová, Tereza ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Předmětem zkoumání této práce je výskyt symptomů tempero- limbické dysfunkce u pacientů trpícími bolestmi hlavy. Metodou dotazníkové studie byla prověřena skupina osob s touto diagnózou. Základním předpokladem je domněnka, že určité symptomy, přesněji řečeno abnormality mozkové činnosti, vyskytují častěji u pacientů s touto diagnózou. Teoretická část této práce je zaměřena na funkce temporálního laloku a limbického systému, nastínění stručné charakteristiky temporo- limbické dysfunkce a shrnutí přehledu bolestí hlavy. Výzkumná část se věnuje vyhodnocení dotazníkové studie a odpovědi na kladené otázky. Klíčová slova Temporální lalok, limbický systém, tempero limbická dysfunkce, bolest hlavy, migréna, komorbidita, dotazník
|
|
|
Deep vein thrombosis of lower limbs - the therapy of thrombosis in women using alteplase
Prokšová, Magdaléna ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lekárskych vied Kandidát: Magdaléna Prokšová Vedúci diplomovej práce: PhDr. Zdeňka Kudláčková Ph.D. Konzultant diplomovej práce: doc. MUDr. Radovan Malý Ph.D. Názov diplomovej práce: Hlboká žilná trombóza dolných končatín - liečba trombóz u žien pomocou altepázy Cieľ: Cieľom tejto práce bolo sledovať u žien nežiadúce účinky liečby hlbokej žilovej trombózy, taktiež bezpečnosť a dĺžku trvania medicínskeho zákroku, ale aj výskyt hlbokej žilovej trombózy na dolných končatinách, v rôznych vekových skupinách ako aj rizikové faktory spojené s týmto ochorením. Metódy: V našej štúdii sme na tento účel použili Alteplázu, tkanivový aktivátor plazminogénu, ktorý aktivuje premenu plazminogénu na plazmín, a ten následne odbúrava trombus a pomáha obnoviť tok krvi v postihnutej cieve. Trombolytikum sme aplikovali pacientkám priamo do trombu s použitím katétra. Liečbu hlbokej žilnej trombózy dolných končatín pomocou Alteplázy podstúpilo 68 žien rôznych vekových kategórií. Pred, počas zákroku a tesne po ňom bola pacientkám odoberná krv, kde sme stanovovali hladinu trombocytov a fibrinogénu. Výsledky: Hlboká žilová trombóza sa vyskytovala predovšetkým u žien mladšieho veku a to na ľavej dolnej končatine. Z nežiadúcich účinkov sa...
|
|
|
Screening hladiny proteinu p16, potenciálního markru karcinomu děložního hrdla
Hedlová, Kateřina ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Autor: Kateřina Hedlová Název práce: Screening hladiny proteinu p16, potenciálního markru karcinomu děložního hrdla Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní program: Zdravotnická bioanalytika Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Karcinom děložního hrdla je jedním z mála onkologických onemocnění s prokázaným etiologickým agens. Příčinou této nemoci je perzistentní infekce vyvolaná vysoce rizikovými genotypy lidského papilomaviru. Karcinom děložního hrdla je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen do 45 let. Preventivní gynekologické prohlídky, jejichž součástí je cytologické vyšetření děložního čípku, mohou včas odhalit předrakovinová stádia a tím významně přispět k včasné léčbě. V současné době, běžně používané screeningové testy mají limity především v senzitivitě, proto se hledají další diagnostické metody, které budou více senzitivní a specifické. Jednou z kandidátních, metod je test založený na kvantitativním stanovení proteinu p16 metodou ELISA. Metody: Kolorimetrická imunoanalýza s vázaným enzymem komerčně dostupná souprava Cervatec p16INK4a ELISA. Výsledky: 72 různých cytologických stěrů z čípku bylo získáno z gynekologických prohlídek žen. Stanovená hodnota proteinu p16INK4a byla u...
|
|
|
Akutní intoxikace v urgentní medicíně
Průšová, Kristýna ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Kristýna Průšová Konzultant: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název rigorózní práce: Akutní intoxikace v urgentní medicíně Tato rigorózní práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část. V teoretické části je popsáno působení toxických látek na organismus. Jsou zde shrnuty a popsány nejnovější diagnostické a léčebné postupy při intoxikaci organismu. Dále se teoretická část zabývá popisem jednotlivých nox objevujících se v experimentální části. Cílem této práce bylo statisticky zpracovat případy intoxikovaných pacientů přijatých Fakultní nemocnicí v Plzni v období od ledna 2010 do dubna 2013. S tím souvisí i snaha nalézt souvislosti mezi obdobím, kdy k intoxikaci došlo, věkem a pohlavím intoxikovaných pacientů, způsobem expozice, noxou, důvodem intoxikace a prognózou. V neposlední řadě bylo cílem nalézt závislost mezi požitými skupinami léčivých přípravků a výše uvedenými faktory. Data byla nejprve popsána základními popisnými charakteristikami a byly testovány případné rozdíly. Vztahy mezi jednotlivými závislými a nezávislými faktory byly testovány pomocí mnohorozměrných analýz. Výsledky získané vyhodnocením jednotlivých závislostí jsou prezentovány formou unimodálních a...
|
|
|
JNK3 MAP-kinase localization in the brain of mice with Alzheimer's disease
Kohoutová, Lucie ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Lucie Kohoutová Školitel: PharmDr. Jana Rathouská, Ph.D. Školitel specialista: Dr. Maria Javier Ramirez Název práce: Lokalizace JNK3 MAP-kinázy v mozku myší postižených Alzheimerovou chorobou Cíl práce: Přesná patogeneze alzheimerovy choroby je doposud nejasná. Objevem c-Jun N- terminálních kináz (JNKs), majích mnoho funkcí zahrnujících regulaci genové exprese, zánětlivých procesů, buněčné proliferace a apoptotické buněčné smrti, se otevřely dveře k hlubšímu poznání mechanismů Alzheimerovy choroby (ACH). JNK3 je forma těchto kináz jedinečná pro mozek, hrající důležitou roli ve vývoji neurodegenerativních procesů, jelikož je spouštečem neuronální apoptozy. Jeho přesná lokalizace v mozku je doposud neznámá a její objasnění by mohlo pomoci najít cestu k novým možnostem léčby ACH. Pomocí knock-outu bylo dokázáno, že utišení jeho exprese vede přímo ke snížení hladin beta amyloidu (Aβ). Metody: Při studiu exprese aktivní formy JNK3 proteinu byli použity transgenní myší modely s ACH typu Tg2576 ve srovnání s kontrolou bez ACH. Lokalizace této aktivní formy JNK3 proteinu byla prováděna na stejných transgenních modelech za použítí imunohistochemie s detekcí protilátkami astroglí (GFAP), mikroglií...
|
host ::
RSS.