|
|
Srovnání PP Střezovská rokle s podobnými sukcesními plochami na hnědouhelných výsypkách
Drozenová, Veronika ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V oblasti severních Čech následkem těžby nerostných surovin dochází k degradaci půdy, po těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé výsypky, kam se ukládá nepotřebný materiálu z těžebního prostoru. Tyto plochy jsou v rámci obnovy krajiny rekultivovány, ale biologicky cennější výsledky přináší přírodní samovolné obnovní postupy, zejména spontánní ekologická sukcese.
Tyto sukcesní plochy byly srovnány s podobně vypadajícím chráněným územím přírodní památkou Střezovská rokle pomocí modelové skupiny žahadlového blanokřídlého hmyz (Acuealata Hymenoptera). Porovnáno bylo šest lokalit v rokli s šesti výsypkovými lokalitami s probíhající primární sukcesí (výsypka Radovesická, Obránců míru, Velebudická a Vršanská), vše situováno v Severočeské hnědouhelné pánvi. Žahadlový hmyz pochází ze tří sběrů (květen, červen, červenec), použita byla metoda Moerickeho pastí.
Celkem bylo zjištěno na obou lokalitách 176 druhů žahadlového blanokřídlého hmyzu, zařazeno dle taxanomického zařazení do třech nadčeledí (Apoidea, Vespoidea, Chrysidoidea). Mezi zjištěné druhy jsou začleněny i významné druhy určené podle Červeného seznamu. Celkem bylo evidováno na obou lokalitách 45 druhů. Ve Střezovské rokli byl zaznamenaný počet 8 druhů a na výsypkách 37 druhů, které jsou rozděleny do několika kategorií dle ohroženosti. Nejvíce dominující čeledí je Crabronidae, která dosahuje největší početnosti ve Střezovské rokli v počtu 6 tak i na výsypkách. Výskyt významných druhů na výsypkách jednoznačně předčí chráněný přírodní útvar Střezovská rokle.
|
|
|
Postindustriální stonoviště v ČR
Decheťová, Kristína ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Těžba ničí stávající ekosystémy a vytváří degradovaná stanoviště po celé republice. Po ukončení těžby nám vznikají postindustriální stanoviště, která se ukázala být nenahraditelným územím pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. V České republice existuje mnoho míst, která jsou dotčená těžebním a energetickým průmyslem. Pro tato stanoviště jsou charakteristická raná sukcesní stádia. Dokud nejsou zničena technickou rekultivací, stávají se tyto lokality později útočištěm pro konkurenčně slabé druhy. I když vědci v České republice už pár desítek let vyzdvihují ekologii obnovy jako vhodný a levný způsob obnovy, technické rekultivace nejsou na ústupu. V Jihočeském a Ústeckém kraji je zaměřeno na lokality, na kterých byla ukončena těžba, které začínají podléhat sukcesi a jsou potenciálně vhodným stanovištěm pro mnohé ohrožené druhy. Dále jsou v práci prezentovány přehledy o činných těžebnách, které byly podle těžených surovin statisticky zhodnocené z hlediska velikosti a zásahu do ZCHÚ v rámci České republiky.
|
|
|
Možnosti využití hnědouhelných odkališť v ochraně přírody
Chládek, Jiří ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Na odkališti hnědouhelné elektrárny Ledvice, nacházející se v Severočeské hnědouhelné pánvi poblíž Bíliny, byl na šesti studijních plochách odlišného stáří a managementu od května do srpna 2015 prováděn sběr žahadlového hmyzu (Hymenoptera: Aculeata). Metodou Moerickeho pastí bylo odchyceno 283 jedinců, 70 druhů náležících do devíti čeledí. V Červeném seznamu je uvedeno 10 druhů, tři druhy jsou kriticky ohrožené, tři druhy jsou ohrožené a čtyři druhy zranitelné. Výhradně rekultivované plochy preferovalo pouze 8 druhů (52 jedinců), pouze sukcesní plochy obývalo 23 druhů (132 jedinců) a celkem nerekultivované plochy (sukcesní plochy a plochy bez vegetace) preferovalo 62 druhů (231 jedinců).
|
host ::
RSS.