Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transformace Lotyšska - soužití s ruskou menšinou
Faikis, Marcel ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předmětem této diplomové práce je podrobné zmapování transformace pobaltských států po roce 1991 a jejich soužití s ruskou menšinou se zaměřením na Lotyšsko. Práce se snaží analyzovat a popsat na konkrétních případech situaci, která se zde vyvíjela po roce 1991. Práce se zabývá vývojem Lotyšska, postavením ruské menšiny zde a zavedení kontroverzních zákonů o občanství. Snaží se nalézt odpovědi na otázky, co vedlo Lotyšsko k tak přísným zákonům o občanství. Práce ukazuje, že hlavním důvodem je velká ruská menšina v daných zemích, která je považována za politické ohrožení nezávislosti Pobaltských států. První část práce je zaměřena na charakteristiku menšiny jako fenoménu, představení různých pohledů na ni a také na zmapování historie pobaltských států. Ve druhé části jsou podrobně rozpracované oblasti, které ovlivňují velmi napjatý vztah mezi Lotyši a ruskou menšinou, které měly za následek zavedení přísných pravidel pro získání občanství v Lotyšsku.
Česká společnost a změna pojetí tetování ve střednědobém horizontu
Feitl, David ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnou pojetí tetování v české společnosti v posledních přibližně třiceti letech. Zlomovou je společensko-politická revoluce v devadesátých letech. Ta ovlivnila vnímání tetování postsocialistickou společností a pomohla vývoji jeho techniky. Dále upozorňuje na rozdíly mezi českým a euro-americkým prostředím. Ty jsou ovlivňovány dynamickým vývojem a časovou změnou chápání i stylu tetování. Současné tetování je v částech práce konfrontováno s tetováním nativních kultur. Toto porovnání odpovídá na otázku, zda může být tetování i v naší současné kultuře přechodovým rituálem, zápisem zkušenosti apod. Bakalářská práce zmiňuje problematiku fenoménu subkultur, z nichž se některé vyznačují specifickým skupinovým tetováním. Naopak je tetování snahou o vyjádření individuality. Odpovídá též na následující doplňující otázky: Co znamená tetování pro jejich nositele s odstupem času a jaký byl důvod pro jeho pořízení? Jaké jsou motivy a věk prvního tetování? Výzkumná část bakalářské práce obsahuje dotazníky. Vzorek respondentů je rozdělen na nositele tetování a netetované. Aby byl výzkum patřičně vypovídající, obsahuje práce výpovědi lidí z velkých měst i malých obcí.
Cestovatelství Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866-1957). Cesty do Afriky a Severní Ameriky (1901-1906)
Jiráková, Anežka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Mezi lety 1901 - 1906 uspořádal Josef Colloredo-Mannsfeld (1866 - 1957) celkem dvě cesty do Afriky (1901 - 1902) a dvě cesty do Severní Ameriky (1904 - 1906). Pokaždé se jednalo o několikaměsíční, vždy v zimě probíhající výpravy, jejichž průběh není kvůli nedostatku archiválií možné detailně zmapovat. Nejvíce informací se zachovalo o Josefově návštěvě Aljašky a Yukonu v roce 1904, z této doby máme k dispozici Josefův itinerář. Z obou afrických i z obou amerických cest si Josef přivezl zpět řadu zvířecích trofejí a také řadu cenného etnografického materiálu, jež je dílem uložen na Státním zámku Opočno, dílem v Náprstkově muzeu. V předkládané práci se autorka především snaží o rekonstrukci všech čtyř cest, dále se zabývá osobností Josefa Colloredo-Mannsfelda a také chápáním lovu, cestovatelství a etnicity v dobovém kontextu.
Tradiční způsob dopravy materiálu v Krkonoších
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předložená bakalářská práce Tradiční způsob dopravy materiálu v Krkonoších seznamuje čtenáře s transportem materiálu v krkonošských horách pomocí tradičních dopravních prostředků v období od druhé poloviny 16. století až po současnost. Pro Krkonoše v rámci transportu měla značný význam alpská kolonizace, která proběhla v druhé polovině 16. století. Kolonisté z Alp byli do Krkonoš pozváni za účelem těžby a následné dopravy dřeva. Při práci v lese, plavení dřeva a při budním hospodářství začali používat tradiční dopravní prostředky, jako byly smyky, trakař, kolečko, loktuše, krosny a saně. Specifické jsou například saně rohačky, které si alpští osídlenci přinesli z alpských zemí. Užívání jednotlivých prostředků se odvíjelo od druhu přepravovaného materiálu, terénu, ročního období a částečně i pohlaví. Některé transportní prostředky postupně měnily účel používání. Například saně rohačky našly uplatnění také v turistice a v dnešní době se namísto přepravy materiálu uplatňují především při soutěžních závodech. V současnosti se také ve vyšších polohách hor k přibližování dřevěných klád běžně užívá kůň.
Polská menšina na Těšínsku (Československo-polský spor o území Těšínska v letech 1918-1920)
Šutová, Jana ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Má diplomová práce pojednává o sporu mezi Československem a Polskem o území Těšínska v letech (1918-1920). Po ukončení první světové války vznikly dva nové nástupnické státy, které začaly projevovat velký zájem o toto území. Hlavní důvody zájmu ze strany Československa byly především ekonomické, strategické, ale také historické. Polsko jako hlavní důvod k získání tohoto území uvádělo příčiny etnické. V roce 1919 došlo k válce mezi těmito státy (tzv. Sedmidenní válka). Celý tento spor byl nakonec ukončen v roce 1920 na konferenci v belgickém Spa, kde byly stanoveny konečné hranice území. Klíčová slova: Těšínko, spor, Sedmidenní válka, Polsko, Československo. Summary This work is describing the conflict between Czechoslovakia and Poland over Teschen in years (1918-1920). After the end of World War I., both of the two created independent states Polish Republic and Czechoslovak Republik claimed the area of Cieszyn Silesia. Czechoslovakia claimed the area partly especially on economic and strategic grounds, but so historic. The Polish side based its claim to the area on ethnic criteria. In 1919 was a military confrontation between Czechoslovakia and Poland, known in Czech as the Seven day war. A final line was set up at the Spa Conference in Belgium on July 28, 1920. Key words: Teschen, conflict, Seven...
Český Banát na počátku 21. století
Traxmandl, Jiří ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Český Banát na počátku 21. století Tato bakalářská práce se zabývá životem českých krajanů v rumunském Banátě. Přibližuje osídlení této oblasti, vznik českých vesnic a život v nich. Češi sem přišli před již takřka dvěma stoletími a atmosféra jejich domovů je charakteristická. V současnosti žijí v šesti vesnicích. Jejich způsob obživy se na počátku 21. století začíná měnit. Poslední dobou totiž do této oblasti přijíždí každým rokem čím dál více českých turistů. Zachová si Banát svou tvář, nebo se stane turistickou atrakcí?
Tradiční kultura turkických kočovníků Střední Asie
Hejzlarová, Tereza ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato rigorózní práce nahlíží na kulturu ko ovných pastevc z historické perspektivy, a proto bylo její zpracování založeno na studiu literatury, týkající se zvoleného tématu. Struktura práce byla sestavena tak, aby zahrnovala všechny podstatné složky týkající se samotného fenoménu ko ovného pastevectví a s ním spojených projev materiální a duchovní kultury. A koliv ruská kolonizace St ední Asie zp sobila zna né zm ny ve fungování ko ovného pastevectví, mnohé tradi ní prvky této spole nosti z stávají zachovány i dnes. O tomto jevu sv d í i sou asné terénní výzkumy oblasti, uskute n né eskými etnology, které byly v nedávné dob publikovány.252 V rámci mé cesty do Republiky Altaj, kterou bych ozna ila spíše za pilotáž, n ž-li jako terénní výzkum, který dle mého názoru pot ebuje delší asové období a opakované cesty do zvolené oblasti, jsem m la možnost se s tímto fenoménem setkat osobn . Je možné i dnes zaznamenat, že se ve vesnickém prost edí udržují tradice, se kterými jsem se setkávala p i studiu literatury. Jedná se zejména o chov p vodních druh hospodá ských zví at, která se celoro n , voln pohybují na vzdálen jších pastvinách a práce s nimi má sezónní charakter. Nevymizelo ani tradi ní obydlí - jurta, která je stále používána a mnoho vesnických obyvatel ji v trochu pozm n né podob staví i vedle svých d ev...
Tradiční kočovnické kultury Střední Asie
Hejzlarová, Tereza ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Pargač, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nahlíží na kulturu kočovných pastevců z historické perspektivy, a proto bylo její zpracování založeno na studiu literatury, týkající se zvoleného tématu. Struktura práce byla sestavena tak, aby zahrnovala všechny podstatné složky týkající se samotného fenoménu kočovného pastevectví a s ním spojených projevů materiální a duchovní kultury. Ačkoliv ruská kolonizace Střední Asie způsobila značné změny ve fungování kočovného pastevectví, mnohé tradiční prvky této společnosti zůstávají zachovány i dnes. O tomto jevu svědčí i současné terénní výzkumy oblasti, uskutečněné českými etnology, které byly v nedávné době publikovány.245 V rámci mé cesty do Republiky Altaj, kterou bych označila spíše za pilotáž, něž-li jako terénní výzkum, který dle mého názoru potřebuje delší časové období a opakované cesty do zvolené oblasti, jsem měla možnost se s tímto fenoménem setkat osobně. Je možné i dnes zaznamenat, že se ve vesnickém prostředí udržují tradice, se kterými jsem se setkávala při studiu literatury. Jedná se zejména o chov původních druhů hospodářských zvířat, která se celoročně, volně pohybují na vzdálenějších pastvinách a práce s nimi má sezónní charakter. Nevymizelo ani tradiční obydlí - jurta, která je stále používána a mnoho vesnických obyvatel ji v trochu pozměněné podobě staví i vedle...
Zřízení pozice odborníka v oblasti myoskeletální ergonomie
Hejzlarová, Tereza ; Macek, Lukáš (oponent) ; Šopíková, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování podnikatelského záměru zřízení pozice odborníka v oblasti myoskeletální ergonomie. Práce se zabývá analýzou prostředí a konkurence v této oblasti, dále sestavením marketingového mixu, kalkulace a rozpočtu. Dílčí část práce se zabývá ekonomickými dopady poškození pohybového systému pracovní činnosti člověka, preventivními opatřeními těchto poškození, výhodami a nevýhodami zřízení pracovní pozice odborníka v oblasti myoskeletální ergonomie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.