|
|
První tři patriarchové CČSH
Havelková, Kateřina ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce se v první části zabývá okolnostmi, které vedly ke vzniku Církve československé husitské. Popisuje náboženskou situaci přelomu století a stav, v jakém se nacházela církev na našem území před rokem 1920. Dále se zabývá osobností prvního patriarchy Karla Farského, jeho životem, prací pro novou církev a dílem. Prostřednictvím osobních i pracovních mezníků jeho nástupce Gustava Adolfa Procházky seznamuje s následujícími čtrnácti lety mladé církve. Poslední část zachycuje život, studia a práci třetího patriarchy Františka Kováře, seznamuje s jeho dílem i mimořádným nasazením v nejvyšším církevním úřadu.
|
|
|
How do people perceive income inequality? A Czech case
Havelková, Kateřina ; Korbel, Václav (vedoucí práce) ; Želinský, Tomáš (oponent)
Všeobecné znepokojení, že se propast mezi bohatými a chudými neustále rozšiřuje, vy- volává podnět k dalšímu zkoumání. Standardní teorie naznačuje, že úroveň příjmové nero- vnosti má významný vliv na míru přerozdělování. Nicméně, empirické studie navrhují, že modely veřejných financí definuje spíše vnímání příjmové nerovnosti než skutečné rozdělení příjmů. Jedinci mají sklon vnímat příjmovou nerovnost mylně a původ to- hoto zkresleného vnímaní je z velké části neznámý. Tato bakalářská práce zkoumá jednu z možných teorií, které se snaží vysvětlit zdroj nesprávných představ o příjmové nero- vnosti. Teorie geografických referenčních skupin navrhuje, že si lidé promítají své místní postřehy do odhadů o celkové příjmové nerovnosti. Pro testování této hypotézy jsme použili Gini koeficient, vypočítaný s ohledem na okresy, jako nezávislou proměnnou a subjektivní index vnímaní nerovnosti jako závislou proměnnou. Empirické výsledky teorii geografických referenčních skupin nepotvrzují, jelikož všechny regrese vykazovaly nevýznamný vztah mezi okresní nerovností a celkovou vnímanou nerovností. Důkazy naznačují, že respondenti, kteří žijí v okresech s vyšší mírou...
|
|
|
Predicting stock market crises using investor sentiment indicators
Havelková, Kateřina ; Kukačka, Jiří (vedoucí práce) ; Kočenda, Evžen (oponent)
Tato práce analyzuje předvídatelnost krizí na akciovém trhu z pohledu be- haviorálních fnancí za pomoci systému včasného varování (SVV). V našem SVV založeném na multinomiálním logit modelu uvažujeme tržní sentiment in- vestorů jako jeden z potenciálních ukazatelů krize. K výběru nejdůležitějších ukazatelů krize aplikujeme metodu Bayesovského průměrování modelů. Em- pirické výsledky ukazují, že poměr tržní ceny akcie k zisku, krátkodobá úroková sazba, bilance národního účtu, růst úvěrů a proxy sentimentu investorů jsou nejdůležitějšími ukazateli pro předpovídání krizí na akciovém trhu v horizontu jednoho roku. Naše práce tedy ukazuje, že sentiment investorů by měl být součástí rutinně zvažovaných proměnných v SVV literatuře. Obecně je predik- tivní schopnost našeho SVV slibná, a to jak v případě in-sample, tak v případě out-of-sample. Klasifkace JEL G01, G02, G17, G41 Klíčová slova Krize na akciových trzích, Systém včasného varování, Sentiment investorů, Predikce krize, Bayesovské průměrování modelů Název práce Predikce krizí akciových trhů pomocí in- dikátorů sentimentu investorů
|
|
|
How do people perceive income inequality? A Czech case
Havelková, Kateřina ; Korbel, Václav (vedoucí práce) ; Želinský, Tomáš (oponent)
Všeobecné znepokojení, že se propast mezi bohatými a chudými neustále rozšiřuje, vy- volává podnět k dalšímu zkoumání. Standardní teorie naznačuje, že úroveň příjmové nero- vnosti má významný vliv na míru přerozdělování. Nicméně, empirické studie navrhují, že modely veřejných financí definuje spíše vnímání příjmové nerovnosti než skutečné rozdělení příjmů. Jedinci mají sklon vnímat příjmovou nerovnost mylně a původ to- hoto zkresleného vnímaní je z velké části neznámý. Tato bakalářská práce zkoumá jednu z možných teorií, které se snaží vysvětlit zdroj nesprávných představ o příjmové nero- vnosti. Teorie geografických referenčních skupin navrhuje, že si lidé promítají své místní postřehy do odhadů o celkové příjmové nerovnosti. Pro testování této hypotézy jsme použili Gini koeficient, vypočítaný s ohledem na okresy, jako nezávislou proměnnou a subjektivní index vnímaní nerovnosti jako závislou proměnnou. Empirické výsledky teorii geografických referenčních skupin nepotvrzují, jelikož všechny regrese vykazovaly nevýznamný vztah mezi okresní nerovností a celkovou vnímanou nerovností. Důkazy naznačují, že respondenti, kteří žijí v okresech s vyšší mírou...
|
|
|
První tři patriarchové CČSH
Havelková, Kateřina ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce se v první části zabývá okolnostmi, které vedly ke vzniku Církve československé husitské. Popisuje náboženskou situaci přelomu století a stav, v jakém se nacházela církev na našem území před rokem 1920. Dále se zabývá osobností prvního patriarchy Karla Farského, jeho životem, prací pro novou církev a dílem. Prostřednictvím osobních i pracovních mezníků jeho nástupce Gustava Adolfa Procházky seznamuje s následujícími čtrnácti lety mladé církve. Poslední část zachycuje život, studia a práci třetího patriarchy Františka Kováře, seznamuje s jeho dílem i mimořádným nasazením v nejvyšším církevním úřadu.
|
host ::
RSS.