|
|
Symbol,Experiment and the Fantastic in the Dramas of Astrid Saalbach
Halounová, Lada ; Norup, Lis (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce analyzuje dramatickou tvorbu dánské autorky Astrid Saalbachové, přičemž se zaměřuje na experimenty se strukturou jejích dramat, způsob používání symbolů a prvky fantastična. Teoreticko-metodologický úvod nejprve definuje termíny symbol, alegorie a znak v jejich v literárním pojetí a krátce se věnuje psychoanalytickému výkladu symbolů. Druhá část úvodu se zabývá studií Tzvetana Todorova o fantastické literatuře. Kapitola poukazuje na rozdíly mezi různými způsoby čtení, které mohou fantastično zcela zrušit (poezie a alegorie), a na další literární žánry, které hraničí s fantastickou literaturou natolik úzce, že se často v tyto žánry přerodí (podivuhodno a zázračno). Bylo nutné též odlišit Todorovův výraz podivuhodno od podobného termínu Sigmunda Freuda das Unheimliche ("něco tísnivého"), které sice mají v češtině různé názvy, ale v zahraniční literatuře splývají (the uncanny; det uhyggelige). Pojem "něco tísnivého" se totiž u Freuda nachází blíže k čistému fantastičnu než podivuhodnu, jak jej definuje Todorov. Do závěru teoretického úvodu byly zahrnuty též žánry fantasy a science fiction, které mají s fantastickou literaturou 20. století mnoho společného a často dokonce splývají. Samotné zkoumání dramat se soustředí především na jejich výstavbu a prvky fantastična. Práce interpretuje...
|
|
|
Symbol,Experiment and the Fantastic in the Dramas of Astrid Saalbach
Halounová, Lada ; Norup, Lis (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce analyzuje dramatickou tvorbu dánské autorky Astrid Saalbachové, přičemž se zaměřuje na experimenty se strukturou jejích dramat, způsob používání symbolů a prvky fantastična. Teoreticko-metodologický úvod nejprve definuje termíny symbol, alegorie a znak v jejich v literárním pojetí a krátce se věnuje psychoanalytickému výkladu symbolů. Druhá část úvodu se zabývá studií Tzvetana Todorova o fantastické literatuře. Kapitola poukazuje na rozdíly mezi různými způsoby čtení, které mohou fantastično zcela zrušit (poezie a alegorie), a na další literární žánry, které hraničí s fantastickou literaturou natolik úzce, že se často v tyto žánry přerodí (podivuhodno a zázračno). Bylo nutné též odlišit Todorovův výraz podivuhodno od podobného termínu Sigmunda Freuda das Unheimliche ("něco tísnivého"), které sice mají v češtině různé názvy, ale v zahraniční literatuře splývají (the uncanny; det uhyggelige). Pojem "něco tísnivého" se totiž u Freuda nachází blíže k čistému fantastičnu než podivuhodnu, jak jej definuje Todorov. Do závěru teoretického úvodu byly zahrnuty též žánry fantasy a science fiction, které mají s fantastickou literaturou 20. století mnoho společného a často dokonce splývají. Samotné zkoumání dramat se soustředí především na jejich výstavbu a prvky fantastična. Práce interpretuje...
|
host ::
RSS.