|
| |
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů využívajících domácí parenterální výživu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pacientů využívajících domácí parenterální výživu. Jejím záměrem je prezentovat dosažené skóre kvality života v jednotlivých doménách fyzického a psychického zdraví v porovnání s běžnou populací a poukázat tak na odlišnosti v jakých dimenzích je kvalita života těchto pacientů nejvíce ovlivněna. V teoretické části je popsána současná situace problematiky domácí parenterální výživy v ČR a systém péče o pacienty. Podrobněji je zpracována kapitola indikací a kontraindikací k DPV. Dále jsou zmíněny možnosti dlouhodobých cévních přístupů, péče o ně a zejména role sestry v edukaci pacientů při převádění parenterální výživy do domácího prostředí. Nastíněna je zde i problematika komplikací dlouhodobé parenterální výživy spočívající v mechanických, metabolických a septických komplikacích. Nejzávažnějším problémem je selhání parenterální výživy, a proto je v teoretické části zařazena i kapitola o transplantacích tenkého střeva, jako poslední možnosti záchrany pacienta s kombinovaným selháním střeva i výživy. Ve druhé části teoretických poznatků je popsána kvalita života. Snahou bylo definování podstaty tohoto nejednoznačně uchopitelného pojmu, zmíněny byly determinanty působící na kvalitu života. Převážně jsou zde shrnuty možnosti měření a hodnocení kvality života a zejména následné využití získaných údajů. Cíle a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru této práce byly vytyčeny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda je odlišná kvalita života pacientů na DPV od všeobecné populace. Cíl 2: Zjistit, v jakých oblastech je nejvíce ovlivněna kvalita života pacientů na DPV. K dosažení těchto cílů byla stanovena nulová hypotéza: Kvalita života pacientů využívajících DPV není odlišná od běžné populace. Není statisticky významný rozdíl mezi ženami a muži. Dále pak osm alternativních hypotéz ke každé doméně kvality života: H1: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzická funkce. H2: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzické omezení rolí. H3: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení rolí. H4: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení sociálních funkcí. H5: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti bolest. H6: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné duševní zdraví. H7: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti vitalita. H8: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné vnímání vlastního zdraví. K realizaci výzkumného šetření byla využita kvantitativní metoda analýzy sebraných dat. Šetření bylo uskutečněno pomocí standardizovaného dotazníku SF-36. Standardizovaný dotazník byl v úvodu doplněn otázkami k identifikaci respondentů, časové náročnosti jejich léčby a následné spokojenosti. Dotazník byl distribuován pacientům, kteří využívají domácí parenterální výživu ve specializovaných nutričních centrech při Fakulní Thomayerově nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici v Brně a Hradci Králové; a dále i elektronicky cestou webového portálu spolku Život bez střeva. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována do přehledných tabulek a grafů.Výstupem práce je podrobné zmapování problematiky kvality života a upozornění na opomíjené oblasti kvality života pacientů využívajících DPV. Výsledky budou prezentovány členům pracovní skupiny pro DPV v rámci každoročního setkání a budou nadále diskutovány - mohou být podkladem k nalezení vhodných intervencí, které zlepší kvalitu života těchto pacientů v oblasti každodenních aktivit a budou součástí materiálů pro jednání se zdravotními pojišťovnami v oblasti hrazení mobilního programu DPV. Dále mohou být použity jako studijní materiál.
|
|
|
Specifika podávání výživy pacientům v akutním a septickém stavu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce popisuje specifika ve výživě pacientů v akutním a septickém stavu. Jejím záměrem je prohloubit povědomí a informovanost sester nebo zdravotnických záchranářů, kteří tyto pacienty ošetřují, o problematice malnutrice a specifických možnostech výživy. V teoretické části je popsána malnutrice - nevyvážená výživa, jako rizikový faktor, který komplikuje průběh onemocnění, prodlužuje dobu hospitalizace a zvyšuje mortalitu. Nastíněna je i spolupráce s odborníky na výživu, výživová doporučení a způsoby, jak živit pacienty v akutním stadiu onemocnění. Podrobněji je zde rozpracována enterální a parenterální výživa. Závěr teoretické části je věnován syndromu systémové zánětlivé odpovědi organismu, sepsi a multiorgánové dysfunkci jako komplikacím, jimiž je pacient v akutním stavu ohrožen, doplněný je o výživové doporučení pro pacienty v septickém stavu. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumného šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, jenž byl určen sestrám nebo zdravotnickým záchranářům anesteziologicko-resuscitačních oddělení a jednotek intenzivní péče. Na základě studia problematiky výživy pacientů v akutním a septickém stavu, specifických možností jejího podávání a vyhodnocených výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen standard ošetřovatelské péče zaměřený na asistenci při zavádění centrálního žilního katétru a následnou péči o pacienta. Bakalářskou práci je též možno použít jako studijní materiál pro výuku ošetřovatelského personálu, jenž pacienty v akutním či septickém stavu ošetřuje.
|
host ::
RSS.