|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Atmosférický aerosol ve vysokém časovém rozlišení
Makeš, Otakar ; Schwarz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent) ; Mikuška, Pavel (oponent)
V průběhu posledních dekád se ukazuje, že velikostní a chemické složení atmosférického aerosolu (AA) má zásadní vliv jak na lidské zdraví, tak na řadu procesů probíhajících v atmosféře. Ačkoliv stále roste snaha o popis chování AA, mnoha jevům stále nerozumíme dostatečně, abychom byli schopni chování aerosolů a jevy s nimi spojené v uspokojivé míře předpovídat. Tato dizertační práce popisuje chování aerosolu ve vysokém časovém rozlišení v rámci tří hlavních témat. Prvním tématem je popis chemického a velikostního složení frakce non-refractory PM1 (NR- PM1) na příměstské stanici Praha - Suchdol a studium vlivu meteorologických jevů na chování tohoto aerosolu. Kvůli identifikaci sezónních vlivů probíhala měření v letním i zimním období. V souvislosti s popisem aerosolu na stanici byla provedena Positive Matrix Factorization (PMF) analýza, která identifikovala chemicky rozlišené hmotnostní profily zdrojů aerosolu a jejich časový průběh. Druhým tématem je pronikání aerosolových částic z venkovního do vnitřního prostředí. Souběžným měřením vně a uvnitř budovy byl prozkoumán vliv velikostního a chemického složení částic na jejich penetraci z venkovního do vnitřního prostředí. Také byl zkoumán vliv meteorologických podmínek a sezónnosti na míru penetrace. Během tohoto experimentu byl identifikován zdroj...
|
|
|
Predikce průměrných hodinových koncentrací přízemního ozonu z měření pasivními dozimetry
Sinkulová, Michaela ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Z hlediska znečištění ovzduší je přízemní ozon látkou, která podle současných poznatků nejvíce přispívá k poškození ekosystémů. Pro výpočet klíčových ukazatelů potenciálního poškození ekosystémů, tedy expozičního indexu AOT40 a stomatálního toku, je důležitá znalost hodinových koncentrací ozonu, které jsou vstupními daty pro oba výpočty. Přitom pro měření imisních koncentrací O3 pro účely environmentálních studií se nevyužívá kontinuálního měření, ale měření pasivními (difuzními) dozimetry, které jsou exponovány po delší období (zpravidla 1 týden-1 měsíc) a udávají tedy průměrnou koncentraci za příslušný časový úsek. Cílem této diplomové práce je predikce hodinových koncentrací přízemního ozonu z měření pasivními dozimetry, které probíhalo v letech 2006-2010 v Jizerských horách. Monitoring probíhal vždy v délce 2 týdnů během vegetační sezóny (duben-říjen) na vybraných lokalitách v různých nadmořských výškách (714 m n.m. - 1 000 m n.m.). Použity byly pasivní dozimetry značky Ogawa. Z těchto průměrných koncentrací a doprovodných meteorologických dat byly vypočteny hodinové hodnoty koncentrací přízemního ozonu dle modelu z odborné literatury a ty byly následně porovnány s měřením z automatizované stanice, která poskytla reálné hodinové koncentrace. Pro analýzu dat byly uvedeny základní parametry jako...
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
|
Aktuální témata v ochraně ovzduší
Weingartová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Práce je zaměřena na publikace, které se týkají tématu ochrany ovzduší. Odborné publikace byly čerpány z internetové stránky Science Daily a to v období jednoho roku, od dubna 2017 do dubna 2018. Zaměřují se na několik hlavních témat jako jsou skleníkové plyny, znečištění ovzduší, klimatické změny, obnovitelné energetické zdroje a další. Cílem této práce je seznámit čtenáře s aktuálními tématy, novými pokrokovými studiemi a možnými technologickými objevy, které by v budoucnu mohly pomoci snížit dopady znečištění ovzduší a klimatické změny. Klíčová slova: skleníkové plyny, klimatické změny, znečištění ovzduší, klimatické modely, obnovitelné energetické zdroje
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
| |
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Na základě literární rešerše byly v této práci shrnuty poznatky o využití stabilních izotopů v atmosférické depozici. Podle studií a měření lze zjistit původ a míru znečištění v životním prostředí. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu ekosystému. Dusík se v životním prostředí vyskytuje ve všech složkách přírody, kde nabývá různých izotopových hodnot. Cílem práce bylo shrnout informace o stabilních izotopech a dokázat, zda jsou věrohodným ukazatelem při určování zdroje dusíku v daném místě. Pomocí vyhodnocené studie byl popsán rozdíl ve znečištění přímořských a pevninských oblastí ve střední Evropě. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusíkový cyklus, stabilní izotopy dusíku, frakcionace
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.