|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Janíčková, Aneta ; Guzdek, Adam (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Předmětem práce je urbanistický a architektonický návrh objektu na nárožní parcele mezi ulicemi Stará a Bratislavská. Navržený objekt hmotově navazuje na přiléhající štíty a dotváří přilehlé nároží. Polyfunkční dům je dělen na jednotlivé funkční plochy. V 1.NP se nachází obchodní parter s kavárnou a sportovním zařízením. V dalších patrech jsou řešeny administrativní plochy, zdravotní zařízení a bytové jednotky. Součástí objektu jsou řešeny podzemní garáže pro návštěvníky a obyvatele domu.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
|
|
|
Bourat se nemusí!
Guzdek, Adam
Nádraží v Havířově bylo postaveno v letech 1964-1969 podle návrhu akademického architekta Josefa Hrejsemnou. Architekt při jeho výzdobě spolupracoval s brutalistním sochařem Václavem Urubou, který je autorem betonové skulptury „Směrník“ před budovou. Spolu s nádražím v Ostravě-Vítkovicích a hlavním nádražím v Ostravě se jedná o unikátní budovu bruselského stylu vycházející ze světové výstavy „Expo 1958“ v Bruselu.
|
|
|
Zprůmyslněné stavebnictví a typizace
Guzdek, Adam
Zprůmyslnění stavebnictví nabízelo jedinou možnou cestu, jak rychle odstranit válečné škody. V prvé řadě bylo důležité začít opravovat stavby železniční dopravy, mostů a vrchních staveb a postupovat tak od zařízení pro stát nejdůležitějších po ty méně nal
|
|
|
Modelová sídliště
Guzdek, Adam
Příkladová sídliště v Ostravě-Porubě, v Brně-Lesné a v Bratislavě Devínské Nové Vsi, která představuji obytné soubory stavěné od 60. do 80. let. 20. století v Československu, se stala předmětem zájmu. Pětidenní mezinárodní workshop o udržitelnosti těchto modelových sídlišť zkoumal možnosti aplikace principů návrhu obytného prostředí v souladu s požadavky udržitelnosti a současným trendem bydlení ve třech modelových sídlištích. Studenti měli za úkol se zabývat porovnáním původního projektu s realizací, analyzovat současný stav a zabývat se potenciálem budoucího vývoje.
|
|
|
Havířov – postsocialistické město
Moler, Vít ; Guzdek, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá Havířovem, městem plného fenoménů. Je to nejmladší město v celé ČR, bylo založeno na zelené louce v moravskoslezském kraji. Architektura Havířova je jednotná a byla silně ovlivněna Sorelou. Město leží na rovině, obklopeno vodními nádržemi a nad nimi se ční Bílé Karpaty. Z celého okolí má město Havířov nejčistější ovzduší. Cílem práce bylo dát Havířovu novou ideu a odstranit nedostatky. Projekt řeší rozlehlou část v centru Havířova, kde chybí příjemné a útulné náměstí s obchůdky. Součástí řešeného území, je i vypořádání se s problematikou rychle stárnoucího města s velkým množstvím obyvatel. Součástí řešeného území, je vypořádání se s problematikou rychle stárnoucího města s velkým množstvím obyvatel. Obyvatelstvo ve stejné věkové skupině, se zde nastěhovalo v 50. letech 20. Století a byli to právě mladí lidé jdoucí za prací do dolů a železáren.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
České země byly od 18. století vyspělou průmyslovou části rakouské monarchie a Brno se stalo textilním průmyslovým městem. V polovině 19. století na volné ploše ostrova v Obřanech vzniká přádelna, kterou o 70 let později nahradil objekt, který je nyní předmětem diplomové práce. Během doby zde vznikly další objekty, sklady a kanceláře, které vytvářejí atmosféru průmyslového městečka. Přádelna s výrazně dominantní asymetrickou polohou u dnešního mostu přes řeku Svitavu se tak stává těžištěm činnosti na ostrově. Svým neoklasicistním dekorem, velkými členěnými okny připomíná spíše styl francouzských vodních zámků než průmyslovou halu. Symetricky objekt je narušen umístěním vodárenské věže u jihovýchodního nároží. Vnitřní struktura jasně vypovídá o původní funkční náplni, tedy o etážovém umístěním přacích strojů. Z ní je taky čitelná tektonika objektu, kdy nejvyšší podlaží je tvořeno rastrem štíhlých sloupů, zatímco v přízemí se jedná již o pilíře nesoucí tíhu všech podlaží. To právě podporuje mou volbu vytvořit ze čtvrtého podlaží volný ničím nedělený prostor s dvěma světlíky, čímž se i do hloubky přádelny dostane denní světlo. Dominanci přádelny nad ostrovem vyvažuje platan, který ještě více podporuje domněnku šlechtického sídla, neboť právě tyto stromy můžeme nalézt v mnoha zámeckých parcích. Právě tyto dva symboly živé a neživé přírody se stávají nosnými pilíři mého konceptu – dům a strom. V dnešní době, kdy ostrov neplní již funkci průmyslového areálu, tedy uzavřenou jednotku, by se měl stát opět přístupným široké veřejnosti. Do počátku 19. století zde byly volné zelené plochy. V mém návrhu ostrov čistím do podoby, kdy bude podřízen pouze výrazné hmotě přádelny a starému stromu. Ostrov tak nabídne chybějící zatravněnou plochu kontrastní k zalesněným okolním kopcům.
|
host ::
RSS.