|
|
Význam mykorhizní symbiózy pro průběh primární sukcese ve vápencovém lomu
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Arbuskulární mykorhizní symbióza vznikla před miliony let a stala se jedním z nejdůležitějších symbiotických vztahů vůbec. S přibývajícími zásahy člověka do přírodního prostředí její důležitost roste. Porozumění významu mykorhizních hub při sukcesi vegetace na výsypky lomů může výrazně pomoci při obnově takto narušených míst a v neposlední řadě může výrazně zlevnit celý proces rekultivace. Cílem této diplomové práce bylo popsat vývoj arbuskulárních mykorhizních hub na výsypce lomu Čeřinka a schopnost těchto hub ovlivnit skladbu rostlinného společenstva tamtéž. Pro naplnění těchto cílů byl určen mykorhizní inokulační potenciál, ze kterého vyplývá, že mykorhizní houby se šíří na výsypku poměrně rychle. Aplikace půdního inokula jako zdroje původního přirozeného společenstva arbuskulárních mykorhizních hub a jiných půdních mikroorganismů zatím nepotvrdila jejich vliv na skladbu rostlinného společenstva. Skleníkový pokus s dvěma původními stepními druhy rostlin popisuje význam arbuskulárních mykorhizních hub pro šíření specializovanějších druhů rostlin na výsypku. Klíčová slova: arbuskulární mykorhizní symbióza, sukcese, výsypka, vápencový lom, vegetace
|
|
|
Houbové symbiózy v kořenech mořských trav rodu Posidonia: distribuce, fenotypová a genotypová variabilita a potenciální ekofyziologický význam
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Adamec, Lubomír (oponent)
Kořeny rostlin hostí široké spektrum endofytických hub, od parazitických přes neutralistické až po mutualistické mykorhizní houby. V terestrickém prostředí jsou tyto houby poměrně dobře prozkoumány, ale co se týče vodních rostlin, naše znalosti jsou značně omezené. Obzvláště málo je známo o houbách asociovaných s kořeny mořských trav, jediné skupiny cévnatých rostlin trvale ponořených pod mořskou hladinou. Zaměřili jsme se na studium kořenů mořské trávy posidonie Neptunovy, endemického druhu Středozemního moře. V jejích kořenech jsme zjistili přítomnost endofytických hub. S využitím mikroskopických technik jsme studovali jejich morfologii. Izolací a následnými molekulárními analýzami mykobiontů jsme pak odhalili jejich taxonomickou příslušnost. V celém rozsáhlém areálu Středozemního moře od Španělska po jižní Turecko jsme zaznamenali výskyt symbiózy kořenů p. Neptunovy s tmavě zbarvenou septovanou houbou. Tato houba se vyznačuje charakteristickými strukturami, kterými jsou povrchové hyfy tvořící někdy souvislý plášť nebo hustou hyfovou síť, dále vnitrokořenové hyfy rostoucí mezi buňkami, řidčeji i uvnitř buněk, a konečně vnitrobuněčná mikrosklerocia. Celkově se tento endofyt podobá dark septate endophytes (DSE), běžným symbiontům terestrických i sladkovodních rostlin. V několika následných studiích jsme se...
|
|
|
Mykorhiza ve fosilním záznamu
Kadlecová, Veronika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mykorhizní symbióza je dnes rozšířená u naprosté většiny suchozemských rostlin. Pro oba účastníky symbiózy představuje mykorhiza významný zdroj obživy a může jim také poskytovat ochranu nebo pomoci přežít v méně pohostinném prostředí. Je pravděpodobné, že stejně důležitá byla mykorhiza i v minulosti a hrála důležitou roli v etapách vývoje rostlinstva, například při výstupu rostlin na souš. Pro svůj hospodářský význam je v současnosti mykorhizní symbióza předmětem mnoha výzkumů. Existuje také množství prací, které se věnují studiu fosilní mykorhizy, ale zájem o tuto problematiku zatím není velký. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Orchideje jako model studia ekofyziologických adaptací mykoheterotrofních rostlin
Ponert, Jan ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Patrně všechny orchideje jsou mykotrofní v časných fázích svého vývoje, ale později začíná většina druhů fotosyntetizovat a jen zhruba 200 druhů orchidejí zůstává plně mykotrofní po celý život. Mykotrofie ovlivňuje orchideje na mnoha úrovních. V této práci se zaměřuji na čtyři aspekty biologie orchidejí, které mohou být mykotrofií ovlivněny: (i) systematika, (ii) velikost genomu a endoreduplikace, (iii) regulace klíčení semen a (iv) mechanismus přenosu uhlíku a energie z hub do orchidejí. Dnes je známo přes 27 000 druhů orchidejí, ale neustále jsou objevovány další a předchozí taxony jsou revidovány. Zde prezentuji popis nového druhu Cleisostoma yersinii a jeho charakterizaci po morfologické, anatomické, ekologické i systematické stránce. Rekonstrukce fylogeneze potvrdila předpoklad příbuznosti tohoto druhu s C. birmanicum. V subtribu Podochileae jsem předefinoval vymezení rodu Campanulorchis tak, aby vznikla monofyletická a morfologicky charakterizovatelná skupina. Pro oba výše uvedené rody jsem vytvořil klíč k určování druhů. V rodu Dactylorhiza jsem zrevidoval taxony udávané z území ČR a vytvořil klíč k určování, ve kterém z našeho území poprvé uvádím D. maculata subsp. elodes. Druhová diverzita orchidejí se patrně odráží i ve struktuře jejich genomu. Zde prezentované analýzy ukázaly, že po...
|
|
|
Houbové symbiózy v kořenech mořských trav rodu Posidonia: distribuce, fenotypová a genotypová variabilita a potenciální ekofyziologický význam
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Adamec, Lubomír (oponent)
Kořeny rostlin hostí široké spektrum endofytických hub, od parazitických přes neutralistické až po mutualistické mykorhizní houby. V terestrickém prostředí jsou tyto houby poměrně dobře prozkoumány, ale co se týče vodních rostlin, naše znalosti jsou značně omezené. Obzvláště málo je známo o houbách asociovaných s kořeny mořských trav, jediné skupiny cévnatých rostlin trvale ponořených pod mořskou hladinou. Zaměřili jsme se na studium kořenů mořské trávy posidonie Neptunovy, endemického druhu Středozemního moře. V jejích kořenech jsme zjistili přítomnost endofytických hub. S využitím mikroskopických technik jsme studovali jejich morfologii. Izolací a následnými molekulárními analýzami mykobiontů jsme pak odhalili jejich taxonomickou příslušnost. V celém rozsáhlém areálu Středozemního moře od Španělska po jižní Turecko jsme zaznamenali výskyt symbiózy kořenů p. Neptunovy s tmavě zbarvenou septovanou houbou. Tato houba se vyznačuje charakteristickými strukturami, kterými jsou povrchové hyfy tvořící někdy souvislý plášť nebo hustou hyfovou síť, dále vnitrokořenové hyfy rostoucí mezi buňkami, řidčeji i uvnitř buněk, a konečně vnitrobuněčná mikrosklerocia. Celkově se tento endofyt podobá dark septate endophytes (DSE), běžným symbiontům terestrických i sladkovodních rostlin. V několika následných studiích jsme se...
|
|
|
Orchideje jako model studia ekofyziologických adaptací mykoheterotrofních rostlin
Ponert, Jan ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Patrně všechny orchideje jsou mykotrofní v časných fázích svého vývoje, ale později začíná většina druhů fotosyntetizovat a jen zhruba 200 druhů orchidejí zůstává plně mykotrofní po celý život. Mykotrofie ovlivňuje orchideje na mnoha úrovních. V této práci se zaměřuji na čtyři aspekty biologie orchidejí, které mohou být mykotrofií ovlivněny: (i) systematika, (ii) velikost genomu a endoreduplikace, (iii) regulace klíčení semen a (iv) mechanismus přenosu uhlíku a energie z hub do orchidejí. Dnes je známo přes 27 000 druhů orchidejí, ale neustále jsou objevovány další a předchozí taxony jsou revidovány. Zde prezentuji popis nového druhu Cleisostoma yersinii a jeho charakterizaci po morfologické, anatomické, ekologické i systematické stránce. Rekonstrukce fylogeneze potvrdila předpoklad příbuznosti tohoto druhu s C. birmanicum. V subtribu Podochileae jsem předefinoval vymezení rodu Campanulorchis tak, aby vznikla monofyletická a morfologicky charakterizovatelná skupina. Pro oba výše uvedené rody jsem vytvořil klíč k určování druhů. V rodu Dactylorhiza jsem zrevidoval taxony udávané z území ČR a vytvořil klíč k určování, ve kterém z našeho území poprvé uvádím D. maculata subsp. elodes. Druhová diverzita orchidejí se patrně odráží i ve struktuře jejich genomu. Zde prezentované analýzy ukázaly, že po...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.