|
|
Německý Český Krumlov jako téma výletu středoškolské třídy
FIŠEROVÁ, Ivana
Prakticky zaměřená bakalářská práce pojedná výlet se zaměřením na německý jazyk studentů střední školy z Vimperka do Českého Krumlova. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměří na vybraná témata spjatá s historickým soužitím českého a německy mluvícího obyvatelstva Českého Krumlova. Praktická část navrhne výukový projekt výletu, ve kterém studenti budou organizovat výlet, zjišťovat dosavadní povědomí o tématu výletu, dopravní spojení, ceny jízdného, informace o pamětihodnostech spjatých s německy mluvícími osobnostmi a historií v Českém Krumlově vč. otevíracích časů a cen vstupného, a plánovat časový harmonogram.
|
|
|
Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci J.E. Purkyně
Fišerová, Ivana ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Komunikace vědy v 19. století se zřetelem na práci Jana Evangelisty Purkyně" mapuje vývoj komunikace vědy za dob českého národního obrození a dokazuje ohromný podíl vědy v rozvoji společnosti, jazyka, kultury i politiky. Zvláštní pozornost práce přikládá jednomu z největších buditelů této doby, Janu Evangelistovi Purkyňovi, jenž měl obrovský vliv na formování dnešní vědecké společnosti. V první části jsou představeny teoretické podklady komunikace vědy, které slouží jako důkazy jejího vlivu na emancipační procesy v českých zemích v 19. století. Jedná se o celkový dobový kontext, následně životopis a přínos Jana Evangelisty Purkyně, samotný vývoj české vědy, který je důležitý pro porozumění této oblasti, a závěrem jsou pak uvedeny první české vědecké časopisy, jejichž zakladatelem, nebo alespoň částečným iniciátorem jejich založení, byl Purkyně. Druhá část práce je empirická a jsou v ní analyzovány editorialy prvního období vydávání vědeckého časopisu Živa v letech 1853-1867, tedy za dob vedení Purkyně a Krejčího. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy je zde dokázán zejména politický podtext a vyobrazena náročná vydavatelská činnost v těchto letech.
|
|
|
Jaderný receptor PPARα a jeho úloha během rozvoje srdečního selhání
Goffová, Gabriela ; Fišerová, Ivana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Srdeční selhání je stav, kdy dochází k narušení funkce mechanického čerpání krve a není tak zajištěna dostatečná dodávka kyslíku a živin do tkání v souladu s potřebami organismu. Receptory PPAR fungují jako jaderné transkripční faktory genů spojených s energetickým metabolismem v kardiomyocytech. Izoforma PPARα je centrálním regulátorem metabolismu mastných kyselin myokardu, podílející se na patogenezi srdečního selhání. Aktivace PPARα specifickými ligandy podporuje příjem, využití a katabolismus mastných kyselin zvýšenou expresí genů zapojených do jejich transportu, vazby, aktivace a β-oxidace. Dosavadní studie upozorňují na změny v expresi PPARα, vliv nefunkčního genu studovaným na zvířecích modelech s deletovaným PPARα, sníženou expresi koaktivátoru PGC-1α, vliv agonistů PPARα a vliv těchto faktorů při rozvoji srdečního selhání. Z aktuálních výsledků vyplývá, že úroveň exprese PPARα se může stát metabolickým markerem kardiomyocytů. Bakalářská práce si klade za cíl shrnout aktuální poznatky o PPAR receptorech se zaměřením na izoformu PPARα, zejména s ohledem na úlohu v metabolismu myokardu během srdečního selhání. Klíčová slova: jaderný receptor PPARα, metabolismus, srdeční selhání
|
host ::
RSS.