Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stabilita přírodních olejů používaných v kosmetice a farmacii
Milerová, Helena ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou stability vybraných rostlinných olejů, které jsou využívány v kosmetickém průmyslu. Šest olejů bylo podrobeno analýze pomocí diferenční skenovací kalorimetrie (DSC), pomocí které byly u všech vzorků stanoveny teploty náběhu oxidace. Cílem práce je zhodnocení využití metody DSC pro získání údajů o termo-oxidační stabilitě rostlinných olejů. Vzorky byly pro porovnání proměřeny metodou Rancimat, jakožto komerčně zavedeným postupem, při které byly vzorky vystaveny zvýšené teplotě pomocí proudu vzduchu. Výsledkem byly indukční periody, které znamenají dobu, než začne docházet k oxidaci vzorku. Po proměření vzorků oběma metodami byly oleje seřazeny podle jejich oxidační stability od nejstabilnějšího po nejméně stabilní. Výsledné posloupnosti obou metod byly téměř shodné. DSC se ukázala jako vhodná metoda pro měření termo-oxidační stability rostlinných olejů.
Vliv lyofilizačních podmínek na hydrofobní interakce mezi nativním hyaluronanem a fluorescenční sondou
Říha, Karel ; Venerová, Tereza (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Biopolymer nativní hyaluronan disponuje amfifilním charakterem své molekuly. Což znamená, že v sobě obsahuje část hydrofilní i hydrofobní. Tento charakter molekuly napomáhá interakcím mezi hydrofobními ligandy a hydrofobními části řetězce, což z hyaluronanu činí jednu ze sloučenin, které jsou potenciálně vhodné jako nosičové systémy léčiv. Cílem této bakalářské práce bylo připravit nosičový systém na bázi hyaluronanu a modelové hydrofobní sloučeniny (fluorescenční sondy). Námi použitou fluorescenční sondou byl pyren. Dále byla práce zaměřena na studium lyofilizačních podmínek, které by vedly k faktickému ovlivnění hydrofobních interakcí mezi námi použitými látkami. Hlavními technikami, které nám posloužily k ověření efektivity lyofilizace (a to ve smyslu podpoření vzniku hydrofobního efektu mezi jednotlivými řetězci hyaluronanu), byly: termogravimetrická analýza, fluorescenční spektrometrie, a v neposlední řadě infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací.
Programově řízená lyofilizace pro přípravu nosičových systémů na bázi polysacharidu a hydrofobních molekul
Dufková, Michaela ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Proces lyofilizace upřednostňuje hydrofobní efekt mezi jednotlivými řetězci dextranu. Tento hydrofobní efekt umožňuje hydrofobním léčivům se usadit a setrvat v rámci biopolymeru. Dextran může díky hydrofobnímu efektu sloužit jako nosič pro distribuci hydrofobních léčiv. Cílem této diplomové práce bylo připravit pomocí programově řízené lyofilizace nosičový systém na bázi nativního dextranu. Hydrofobní léčiva byla modelována pomocí fluorescenčních sond pyrenu a prodanu. Účinnost podpory hydrofobního efektu byla studována pomocí infračervené spektrometrie, fluorescenční spektrometrie a skenovacího elektronového mikroskopu. Pomocí ATR-FTIR spektrometrie byl pozorován posun absorpčního pásu valenční vibrace C–O vazby v OH skupinách v alkoholu. Pomocí fluorescenční spektrometrie byl u pyrenu vypočítán emisní polaritní index z 1. a 3. maxima intenzity fluorescence a u prodanu byl pozorován posun maxima intenzity fluorescence k nižším vlnovým délkám. SEM snímky ukázaly, že při procesu lyofilizace struktura dextranu vytvořila hustou síť vláken, což naznačuje přítomnost mnoha míst s vyšším obsahem hydrofobních domén. Těmito metodami byly získány pozitivní výsledky, které dokázaly pozitivní vliv lyofilizace na tvorbu hydrofobního efektu mezi jednotlivými řetězci polysacharidu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji nosičových systémů pro hydrofobní léčiva.
Fyzikálně-chemická charakterizace půdních huminových látek izolovaných z hnědozemě modální
Churina, Iuliia ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací půdních huminových látek izolovaných z hnědozemě modální na základě mezinárodního postupu IHSS. Huminové látky jsou organické sloučeniny vyskytující se v půdě a mají významný vliv na půdní procesy a vlastnosti. Cílem této práce je získat detailní informace o fyzikálních a chemických vlastnostech huminových látek, jako jsou střední molekulová hmotnost (Mr), spektrální charakteristiky, elementární složení a termická stabilita. Vzorky půdních huminových látek byly charakterizovány termickými technikami, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Pro analýzu vzorků byly použity různé instrumentální metody, jako jsou UV/Vis spektrometrie, infračervená spektrometrie a fluorescenční spektrometrie. Výsledky této práce mohou přispět k lepšímu porozumění půdních procesů a vlastností, což může vést k vylepšení zemědělské produkce a ochraně životního prostředí.
Enzymatická degradace biouhlu
Zmijová, Marie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Prosperita lidstva je neodlučně spjata se zdravou půdou. Ukazuje se, že aplikací biouhlu dochází ke zlepšení půdních vlastností a vlivem toho také růst a výnosnost rostlin. Přítomnost a činnost půdní bioty připívá ke kvalitě půdy, ta ale zároveň vylučuje sloučeniny, které mohou biouhel degradovat. S cílem zjistit, zdali dochází k fyzikálně-chemickým změnám biouhlu, byly provedeny experimenty simulující působení enzymů a kořenových exsudátů. K tomuto účelu byly vybrány tři biouhly, které byly pomocí roztoku H2O2, představujícího enzymatické působení, degradovány a následně analyzovány metodami TGA, FTIR, SEM a měřením kontaktního úhlu. Bylo zjištěno že množství a typ degradované hmoty biouhlu závisí na parametrech jeho výroby. Enzymatickou oxidací přibývají na povrchu biouhlu funkční skupiny obsahující kyslík a značně se mění smáčení povrchu. Extrakční experiment s kyselinou citronovou, představitelem kořenových exsudátů, odhalil efektivnější promytí vzorku, díky čemuž biouhly obsahovaly větší podíl organické hmoty. U získaných výluhů bylo sledováno množství prvků uvolněných z biouhlu pomocí ICP-OES. Počáteční promytí vedlo k uvolnění největšího množství mikro a makroprvků, které způsobilo snížení hodnoty pH požitého roztoku a zvýšení jeho vodivosti. Hodnota pH prostředí měla zásadní vliv na množství uvolněných vícevalentních prvků (Ca, Mg). Kombinací těchto změn, ke kterým může docházet v půdním systému, pravděpodobně nedochází ke změně požadovaného účinku biouhlu a jeho použití může být v dlouhodobém horizontu prospěšné.
Programově řízená lyofilizace pro přípravu nosičových systémů na bázi hyaluronanu a konkrétních léčiv
Řihák, Marek ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo připravit nosičové systémy na bázi nativního hyaluronan s využitím lyofilizace coby vhodné metody pro zajištění interakce mezi konkrétním léčivem a polymerní strukturou. K přípravě systémů byl využit terc-butylalkohol coby ko-rozpouštědlo podporující hydrofobní efekt mezi léčivem a hydrofobními doménami hyaluronanu. Vzhledem k tomu, že všechny polární skupiny zaujímají ekvatoriální polohu, připadají na axiální polohu pouze vodíky, čímž získává molekula amfifilní charakter. Předchozí studie potvrdily, že sušení mrazem je užitečnou metodou pro přípravu nosičových systémů. Nicméně, tato studie se zaměřuje na přípravu zmíněných systémů ze vzorků reálných léčiv, které dříve byly nahrazeny fluorescenčními sondami. Díky dobrým fluorescenčním vlastnostem všech vzorků byla coby hlavní metoda vyhodnocující úspěšnost přípravy zvolena fluorescenční spektrometrie. Dalšími metodami byly termogravimetrická analýza a infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. Všechny tyto metody potvrdily, že lyofilizace je účinnou metodou pro přípravu nosičových systémů reálných léčiv. Výborných výsledků bylo dosaženo ve smyslu rozpustnosti lyofilizovaných systémů. Na závěr byla pomocí head-space mikroextraakce na pevné vrstvě stanovena koncentrace residuálního ko-rozpouštědla. Tato metoda taktéž přinesla cenné informace a potvrdila, že terc-butylalkohol se v lyofilizovaných systémech nachází pouze ve stopovém množství.
Studium vlivu přídavku liposomů na dlouhodobou stabilitu a vlastnosti pleťového krému
Müllerová, Kristýna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo navrhnout složení a následně připravit nativní pleťový krém a pleťové krémy obohacené o liposomální částice s enkapsulovaným vitamínem E. Po přípravě pleťových krémů byla studována jejich stabilita a reologické vlastnosti v daných časových intervalech během skladování po dobu 12 týdnů. Stabilita připravených vzorků byla stanovena pomocí analytické odstředivky LUMiSizer s technologií STEP-Technology. Z reologických vlastností byly sledovány změny míry regenerace struktury přípravků, dále pak změny nulové a nekonečné viskozity, které lze prezentovat jako změny viskozity během skladování produktu a změny viskozity během aplikaci a roztírání na pokožce. Všechny stabilitní a reologické testy byly prováděny pro teplotu 25 °C, která odpovídala i teplotě skladování, a pro teplotu 37 °C, která přibližně odpovídá teplotě lidského těla. Dle výsledků nejvyšší stabilitu vykazoval vzorek bez přídavku liposomů a nejlepší roztíratelnost vykazoval pleťový krém s přídavkem 10 hm.% liposomů při stáří 1 týden od přípravy. Dále byla provedena charakterizace liposomálních částic. Na závěr práce byla provedena senzorická analýza, kde hodnotitelé porovnávali čerstvý nativní pleťový krém, nativní pleťový krém při stáří 12 týdnů, čerstvý pleťový krém s nejvyšším obsahem liposomů a pleťový krém s nejvyšším obsahem liposomálních částic při stáří 12 týdnů.
Metoda polaritní-sekvenční extrakce pro studium a izolaci organické hmoty biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce kompletně charakterizuje organickou hmotu biouhlu z fyzikálněchemického hlediska. Teoretická část je zaměřena hlavně na použití biouhlu v technologickém průmyslu, látky v něm obsažené, extrakci a instrumentální techniky, které se využívají k jeho studiu. K extrakci organické hmoty byl použit Soxhletův přístroj a metoda sekvenční frakcionace sérií šesti organických rozpouštědel, které byly seřazeny na základě jejich vzrůstající polarity. Experimentální část diskutuje analýzu získaných vzorků pomocí termických metod, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Využity byly také optické metody; v našem případě spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR-ATR), ultrafialová-viditelná (UV-VIS) a fluorescenční spektrometrie. Díky skenovací elektronové mikroskopii (SEM) byly získány snímky povrchu biouhlu. Souvislá charakterizace zahrnující výsledky obsahu biogenních prvků, jednotlivých funkčních skupin a hodnoty zavedených indexů vystihující povahu látek, nám umožnila definovat organické složky biouhlu a přispěla k zavedení lepší metodiky týkající se zkoumané problematiky.
Možnosti využití vibrační spektroskopie při studiu interakcí přírodní organické hmoty s modelovými polutanty
Stehlíková, Kristína ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavným cieľom tejto diplomovej práce bolo overenie potenciálu využitia pokročilých techník spracovania infračervených spektier, konkrétne analýzy hlavných komponentov (PCA), za účelom sledovania interakcií prírodnej organickej hmoty s organickými polutantmi. Prírodná organická hmota bola reprezentovaná štandardom humínových kyselín IHSS Leonardite a za zástupcov organických iónov boli zvolené aromatické farbivá metylénová modrá a Rhodamin 6G a tiež alifatická látka Septonex. Ich interakcie boli potom sledované pomocou infračervenej spektroskopie, ktorej využitie pre tento účel bolo overené v mojej bakalárskej práci. Na získané infračervené spektrá vytvorených komplexov a pripravených slepých vzoriek bola napokon aplikovaná analýza hlavných komponentov, ktorá pomohla odhaliť spektrálne zmeny na prvý pohľad nerozoznateľné v samotných spektrách. Bolo zistené, že najpravdepodobnejším mechanizmom interakcie humínových kyselín s aromatickými polutantmi sú - interakcie, zatiaľ čo pri viazaní alifatických látok je predpokladaná elektrostatická povaha interakcie.
Studium vlivu aplikace plazmatem aktivované vody na enzymatickou aktivitu půd
Lungová, Tereza ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla charakterizace plazmatem aktivované vody (PAW) připravené pomocí dielektrického bariérového výboje za atmosférického tlaku a vyhodnocení jejího vlivu na půdní enzymatickou aktivitu ve vzorku černozemě s obsahem chemicky aktivních látek s dlouhou dobou života, tzv. long life species. K tomuto účelu byla na základě literárních rešerší zvolena metoda tzv. nádobových pokusů. Ke zjištění celkové půdní mikrobiální aktivity byla stanovena aktivita enzymu dehydrogenázy (DHA) ve vzorcích půdy zalévaných plazmatem aktivovanou vodou s různou dobou aktivace. Enzym dehydrogenáza je řazen do skupiny oxidoreduktáz a jeho aktivita je vhodným ukazatelem pro stanovení aktivní biologické činnosti v půdě. V této práci byly stanoveny hodnoty aktivity dehydrogenázy pro PAW ošetřenou výbojem po dobu 2 minut 2,3 g/gh, pro PAW ošetřenou výbojem po dobu 5 minut 2,7 g/gh a pro PAW ošetřenou po dobu 10 minut 3,5 g/gh. Ve srovnávacím vzorku zalévaném destilovanou vodou byla hodnota dehydrogenázové aktivity stanovena 2,5 g/gh. Na základě celkové analýzy bylo zjištěno, že nedochází k negativnímu ovlivňování enzymatické aktivity v půdě navzdory široké škále potvrzení o antimikrobiálních účincích PAW.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 106 záznamů.   začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Enev, V.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.