|
|
Zásady soukromého práva
Čermák, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
V diplomové práci jsem se zabýval zejména jednotlivými vybranými zásadami, které ovládají soukromé právo a které by měly vést k realizaci myšlenky spravedlnosti jako konečného cíle právního řádu vůbec. Úkol je to sisyfovský, ale nemožnost ho dosáhnout nemůže však odradit od nepřestajných snah se mu alespoň přiblížit. Rád bych si připustil, že pokus uskutečněný touto diplomovou prací měl smysl a alespoň tu nejmenší ambici. Neschopnost dokonalého poznání "an sich" obrací pozornost při zkoumání mimo právo samotné, na zdroje extralegální, na morálku, politologii, sociologii, ekonomii a matku všech věd filosofii. Na práci se jistě odrazil veskrze intuitivní charakter přístupu k zásadám soukromého práva, v závislosti na mých osobních preferencích a citovaných pramenech a jejich autorech (byť i to je jistě odraz mého osobnostního založení). Stěžejní otázkou byla funkce zásad soukromého právo v normativním řádu. Ty v něm mají důležité místo, jelikož tvoří jeho mantinely. Těžko si jeho "provoz" bez nich vůbec můžeme představit, chrání jeho koherenci a integritu, jsou jeho tmelem, neboť soukromé právo je v českých podmínkách zvláště nesourodým souborem celé řady předpisů. V souladu s omezením vyjádřeným v úvodu této diplomové práce byla pozornost upřena jen k některým zvlášť vybraným zásadám soukromého práva. Práce...
|
|
|
Vliv změny poměrů na trvání závazku
Raffaiová, Markéta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1. Shrnutí Většina států se opírá při úpravě svého soukromého práva o zásadu pacta sunt servanda. V rámci právní jistoty smluvních stran tedy většina právních systémů vyžaduje, aby smluvní strany splnily to, na čem se ve smlouvě dohodly. Záměrem mé práce bylo zjistit, zda, a pokud ano jak, je možné se od dodržování tohoto principu odchýlit a vyvolat změnu či zánik závazkového vztahu. Ze zkoumání, které jsem provedla v rámci této diplomové práce, vyplývá, že zásada, že smlouvy mají být dodržovány, není neprolomitelná a smlouvy nejsou nezrušitelné. Naopak, mohou nastat situace, které povedou ke střetu výše uvedené zásady se zásadou rebus sic stantibus a která podle mého názoru nabývá v posledních letech na významu. Nejčastějším způsobem změny či ukončení závazkového vztahu je shodnou vůlí stran, která pramení z další základní zásady soukromého práva, a to autonomie vůle smluvních stran. Dalším příkladem může být přijetí nové právní úpravy v dané oblasti, která může mít dopad na výši plnění ze smlouvy; nelze také nezmínit "moderační právo" soudu, které je také s to ovlivnit rozsah plnění. Další možností, tedy změnou či zánikem závazkového vztahu v důsledku podstatných změn poměrů, se zabývala tato práce. V kontextu historického vývoje v naší zemi jsme si ukázali, že přístup k zásadě rebus sic stantibus byl v...
|
|
|
Principles of private law
Andraško, Richard ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Zásady súkromného práva Téma zásad súkromného práva je predmetom mojej práce pre jej hodnotový význam, ktorý sa odráža v súkromnom práve, napr. prostredníctvom základných hodnôt slobody alebo rovnosti. Bez existencie týchto princípov by právo nemohlo byť funkčným normatívnym systémom v pravom zmysle. Mnohé z nich vychádzajú z rímskeho práva. Cieľom tejto práce je zhrnutie a vymedzenie hlavných zásad súkromného práva, ktoré sa objavujú v českom právnom systéme, ale najmä v občianskom práve hmotnom. Zároveň je v tejto práci pojednávané o súvislostiach zásad s rekodifikáciou súkromného práva, ale predmetom je tiež skúmanie vzťahov medzi jednotlivými zásadami. Práca pozostáva z dvoch časti, a to z časti všeobecnej a zvláštnej. Všeobecná časť zahŕňa pojmové vymedzenie právnych princípov z hľadiska právnofilozofických smerov (právneho pozitivizmu, prirodzeného práva a sociologického smeru). Zároveň pojednáva o mieste a funkcii právnych princípov v systéme práva Českej republiky. Venuje sa taktiež koncepcii právnych princípov Ronalda Dworkina. Zvláštna časť obsahuje prehľad jednotlivých zásad súkromného práva. Pojednáva o ich vymedzení, zakotvení v právnom poriadku, funkciách a vzťahoch medzi nimi. Zásada autonómie vôle je považovaná za východiskovú zásadu, pre jej axiomatickú povahu. Zásady súkromného...
|
|
|
Smluvní nabývání vlastnického práva
Faltová, Nikola ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Diplomová práce "Smluvní nabývání vlastnického práva" pojednává o základních otázkách smluvního nabývání vlastnického práva v občanském zákoníku České republiky. Určité pasáže práce mají komparativní povahu, když se zaměřují buď na starší české úpravy či na regulaci smluvního nabývání vlastnického práva v zahraničí. V úvodu je zdůrazněn význam vlastnického práva jakožto základního pilíře soukromého práva (spolu s osobou a smlouvou), jakož i možnost jeho smluvního nabytí. První kapitola poukazuje na to, že vlastnické právo lze obecně nabývat z různých důvodů. Je uveden i jejich základní přehled a dělení dle relevantních kritérií. Smluvní nabývání je chápáno jako derivativní (odvozené) nabytí. Následující kapitola se věnuje některým obecným otázkám smluvního nabytí. Zdůrazňují se zejména základní obecné a zvláštní principy smluvního nabývání. K obecným patří princip autonomie vůle a princip neformálnosti smluv. Zvláštním principem je pak zásada nemo dat quod non habet. Upozorňuje se na to, že žádná zásada není bezvýjimečná a výjimky se jmenovitě uvádějí. V téže kapitole je pozornost věnována i základním koncepčním otázkám smluvního nabytí a popisují se možné fundamentální teoretické přístupy. Třetí kapitola přináší popis právní úpravy smluvního nabytí vlastnictví v České republice (a dřívějším...
|
|
|
Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Kraus, Radek ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
The institution of pre-contract liability in theory and practice Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem "Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi". Práce je rozdělena do tří částí - "Pojem předsmluvní odpovědnosti", "Komparativní analýza zahraničních právních řádů" a "Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti". Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi...
|
|
|
Zastoupení
Navrátilová, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
ZASTOUPENÍ Práce se zaměřuje na zastoupení z hlediska občanského práva, zákona o rodině a obchodního práva. Tato problematika je zpracována komplexně a zahrnuje veškeré základní atributy zastoupení. Práce vychází z nynější úpravy soukromého práva a obsahuje upozornění na změny v novém občanském zákoníku účinném od ledna 2014. Hodnotí dosavadní úpravu v porovnání s budoucími změnami. Poukazuje na spornosti, nejasnosti a nepřesnosti obsažené v nynějším občanském zákoníku. Práce se soustředí na zastoupení obecně a jeho jednotlivé druhy vycházející z občanského zákoníku. Dále obsahuje úpravu zastoupení v rámci obchodního zákoníku, který je zaměřen na zastoupení právnických osob a prokuru. Z rodinného práva čerpá úpravu zastoupení nezletilých a opatrovnictví, poručnictví.
|
|
|
Dědění ze závěti
Duspivová, Petra ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- 1 - Resumé Tato diplomová práce se zaměřuje na právní úpravu dědění ze závěti v českém právním řádu, a to především ve vztahu k účinnému občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb. a k novému občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., přičemž se pokouší o jejich srovnání a zaměřuje se na důsledky, které plynou adresátům právních norem. Tato práce se neomezuje pouze na závěť, ale rozebírá i další předpoklady dědické sukcese a některé související právní instituty. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. Každá z nich se zabývá různými otázkami dědění a nabývání majetku podle závěti. Úvodní první kapitola, společná jak dědění ze závěti, tak i zákonné dědické posloupnosti, je rozdělena na čtyři částí. První část čtenáře seznamuje s koncepcí českého dědického práva včetně jeho účelu, využití a základní terminologie. Druhá část popisuje prameny a základní principy, na nichž české dědické právo spočívá, a část třetí ze zabývá předpoklady dědické sukcese, na nichž nabývání dědictví závisí, a to s ohledem na okolnosti, za nichž je nástup dědice vyloučen. Kapitolu druhou tvoří čtyři části, v nichž je postupně pojednáno o zákonné dědické posloupnosti, dědění ze závěti, dědické smlouvě a dalších formách pořízení pro případ smrti. Kapitola popisuje okolnosti, za nichž se jednotlivé tituly uplatní. Třetí kapitola, rozdělená do...
|
|
|
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě
Paulová, Jana ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Vzhledem k požadavkům současné doby jsou vedlejší ujednání důležitou součástí smluvních vztahů. Při jejich sjednávání je však třeba velké pozornosti smluvních stran, neboť zákonná úprava vedlejších ujednání je úpravou velmi sporou, nejednoznačnou, s možností rozsáhlého odchýlení se od dikce zákona. Po provedeném zkoumání lze říci, že se jedná o problematiku velmi různorodou, která je jen obtížně ze strany zákonodárce postižitelná v celé své šíři, neboť zásada smluvní volnosti stran vždy relativizuje jakýkoli závěr, ke kterému teorie i praxe došla. Problematika vedlejších ujednání je roztroušena v rámci celého právního řádu, kdy tato práce měla za cíl postihnout nejvýznamnější ujednání, která jsou mezi stranami sjednávána, ať už v rámci smlouvy kupní nebo jiné. Z hlediska vytyčeného cíle byla analyzována úprava možných ujednání dle zákoníku občanského i obchodního, kdy nepovšimnuta nezůstala ani možnost sjednat si i ujednání jiná v občanském, popř. obchodním zákoníku výslovně neupravená a limitace možnosti sjednání takovýchto ujednání. Vzhledem ke skutečnosti, že těžiště této práce spočívá na úpravě vedlejších ujednání zakotvených v občanském zákoníku, bylo nezbytné tuto skutečnost rovněž určitým způsobem zohlednit. Z tohoto důvodu byla ke každému vedlejšímu ujednání, které je upraveno občanským...
|
|
|
Neplatnost v občanském právu
Langhans, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Práce se zabývá pojmem neplatnosti, jako institutem občanského práva. Podává teoretický výklad o druzích neplatnosti, jejich společných znacích a odlišnostech. Zvlášť podrobně jsou zkoumány jednotlivé důvody neplatnosti s přihlédnutím k judikatuře. Důraz je kladen především na srovnání úpravy neplatnosti dle stávajícího a nového občanského zákoníku.
|
|
|
Dědění ze závěti
Schneiderová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je část občanského práva, jejímž hlavním cílem je zajistit dědickou posloupnost v průběhu generací. K nabytí dědictví dochází v okamžiku smrti zůstavitele. Posléze je z úřední povinnosti zahájeno řízení o dědictví. Účelem mé diplomové práce je analyzovat institut dědění ze závěti. Ve skutečnosti však existují dvě možnosti dědického nástupnictví. První z nich je dědění ze zákona a druhou možnost představuje dědění ze závěti. Přestože je zákonná posloupnost v občanském zákoníku zmíněna na prvním místě, dědění ze závěti zaujímá první místo v praxi. Dědicové ze zákona totiž nastupují, pokud zůstavitel nezanechá závěť. Výjimku tvoří neopomenutelní dědicové. K dědění ze závěti dochází na základě dědického titulu, kterým je závěť, někdy též nazývaná poslední vůle zůstavitele. Aby byla závěť platná, je nutné ji sepsat v souladu s ustanoveními občanského zákoníku. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž se každá zabývá různými aspekty dědění ze závěti. Kapitola první je úvodní a je v ní mimo jiné vyložen historický kontext dědění ze závěti. Druhá kapitola nazvaná "Předpoklady dědění" nejprve definuje základní terminologii používanou v této práci, např. dědické právo v subjektivním a objektivním smyslu, dědic, zůstavitel atd. Poté jsou popsány jednotlivé předpoklady dědění. Kapitola třetí...
|
host ::
RSS.