|
|
Důvody, které vedou pacienty k nezahájení a nebo ukončení dialyzační léčby
Beranová, Petra ; Maffei Svobodová, Ludmila (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Úvod: Z literatury je známo, že vlivem přibývajícího počtu stárnoucí populace přibývá i počet starších nemocných s chronickým selháním ledvin, kteří jsou zařazování do chronického dialyzačního programu. Evropskou dialyzační a transplantační společností ERA - EDTA (European Renal Association - European Dialysis and Transplant Association) byla vydána v roce 2016 doporučení pro léčbu starších nemocných s pokročilým onemocněním ledvin. Pro snadnější orientaci v problematice nezahájení nebo ukončení dialyzační léčby byla v roce 2010 vydána doporučení americkou asociací nefrologů (Renal Physicians Association - RPA). Problematikou chronického onemocnění ledvin se zabývá i sesterská organizace EDTNA/ERCA (The European Dialysis and Transplant Nurses Association/European Renal Care Association). Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jaké důvody vedou nemocné s chronickým selháním ledvin k rozhodnutí nezahájit nebo ukončit dialyzační léčbu. Metodologie: Diplomová práce byla prováděna pomocí kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí návodu řízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo pět informantů, z toho čtyři informanti byli z predialyzační péče a rozhodli se nezahájit dialyzační léčbu, ale pokračovali v léčbě nedialyzační. Jeden informant, který byl chronického dialyzačního programu...
|
|
|
Možnosti časopiseckého publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu
Hůlová, Eva ; Hercová, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat, ověřit možnosti publikování výsledků výzkumných prací v odborných ošetřovatelských periodicích v České a Slovenské republice pro sestry. V souvislosti se zvyšujícími se nároky na vzdělávání všeobecných sester se také zvyšuje a rozšiřuje zapojení sester do ošetřovatelského výzkumu. Obsah i rozsah ošetřovatelské péče je nutné ověřovat a podporovat výzkumem, hodnotit efektivitu ošetřovatelské péče. V této souvislosti jsou pro nás předmětem zájmu možnosti časopiseckého publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu, a také pravidla recenzního řízení a požadavky, kladené redakcemi vybraných časopisů na zájemce, autory o publikace v odborných českých a slovenských časopisech. V teoretické části práce je zmíněna problematika související s vývojem ošetřovatelských časopisů. Práce bude sestavena ve formě analýzy písemných dokumentů, a to s využitím metody citační analýzy, která umožní vyhodnotit dokumenty na základě bibliografických citací a bibliografických odkazů. Čerpat práce bude z informačních zdrojů v citačních bázích Science Citation Index, Web of Science, Scopus, Google Scholar v kategorii Nursing, v ČR v Seznamu vydávaného Radou pro výzkum, vývoj a inovaci. Tento přehled možností, pravidel a požadavků pro autory může být přínosem pro začínající autory, kteří...
|
|
|
Porovnání účinnosti proplachu arteriálních setů: heparinizovaný proplach versus fyziologický roztok
Strychová, Zdenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Cílem této diplomové práce bylo zejména zjistit, zda je fyziologický roztok, určený ke kontinuálnímu proplachu arteriálních katétrů, stejně účinný v prevenci uzávěru arteriálních setů v porovnání s fyziologickým roztokem s heparinem. V této diplomové práci se zabývám také porovnáním spotřeby materiálu při použití obou metod proplachu arteriálních setů a finančních nákladů s nimi spojených. Do studie byli zařazeni pacienti s diagnózou sepse či septického šoku. Zařazení 52 pacientů do experimentální a kontrolní skupiny proběhlo formou pseudorandomizace. Testování bylo provedeno pomocí neparametrického Wilcoxonova dvouvýběrového testu a Fisherova přesného testu. Z výsledků mé studie vyplývá, že proplach arteriálních katétrů fyziologickým roztokem je ve vztahu k výskytu komplikací (uzávěr katétru) stejně účinný jako proplach fyziologickým roztokem s heparinem. Mé zkoumání také potvrdilo, že používání fyziologického roztoku jako proplachovacího roztoku je co do materiálu méně nákladné, a proto je vhodné používat k proplachu arteriálních katétrů fyziologický roztok. Na základě mé studie se používá fyziologický roztok jako proplachový roztok arteriálních katétrů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, kde byl do provedení studie k proplachu používán výhradně fyziologický roztok s heparinem....
|
|
|
Přenositelnost podmínek domácí paliativní péče na oddělení intenzivní péče
Pešlová, Šárka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Podle výzkumu, který provedla agentura STEM/MARK ve spolupráci s organizací Cesta domů, si 78% české populace přeje umírat a zemřít v domácím prostředí. Skutečnost je ovšem taková, že více jak 60% chronicky nemocných, kteří by z poskytnutí Cílem této práce bylo zjistit zda, za jakých podmínek, a případně v jaké míře, se dají důvody, pro které si umírající přejí závěr svého života prožít v domácím prostředí, přenést na oddělení intenzivní péče a zpříjemnit tak poslední období života těm, kteří zde umírají a najít akceptovatelné řešení, jak i v prostředí intenzivní péče poskytovat kvalitní paliativní péči. Tento kvalitativní výzkum proběhl dvoufázově, přičemž první fáze vedla ke zjištění, pro jaké důvody si nemocní přejí umírat v domácím prostředí a pro jaké důvody jejich příbuzní souhlasí s poskytováním péče těmto nemocným. Jako výzkumná metoda zde byla použita interpretativní fenomenologická analýza. Druhá fáze byla zaměřená na možnost přenositelnosti těchto podmínek na oddělení intenzivní péče a proběhla formou rozhovorů se zdravotními sestrami sloužícími na odděleních intenzivní péče. Za výzkumnou metodu jsme zde zvolili metodu zakotvené teorie. Hlavním výsledkem této práce je Teorie přenositelnosti podmínek domácí paliativní péče na oddělení intenzivní péče, jejímž centrálním tématem je...
|
|
|
Sledování indikátorů kvality anesteziologické péče
Šimonová, Petra ; Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Bezpečnost a kvalita v anesteziologické péči je považována za jednu z hlavních priorit v anesteziologii. Řízení a sledování kvality péče v anesteziologii by mělo probíhat jako kontinuální a systematický proces. Z tohoto důvodu by se sledování indikátorů kvality mělo stát jednou z nezbytných podmínek v tomto oboru. Sledované indikátory kvality je nutné pravidelně vyhodnocovat. Jejich evidencí a následným hodnocením lze vytvářet bezpečné podmínky nejen pro pacienta, ale i kontinuálně zvyšovat kvalitu anesteziologické péče. Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit spokojenost pacientů s anesteziologickou péčí, která je považována za důležitý indikátor kvality poskytované péče. Jedním z dílčích cílů bylo zjistit, jaké indikátory kvality jsou v současné době v ČR v anesteziologii doporučovány. Mezi další cíle patřilo vyhledat doporučení zahraničních odborníků, nebo odborných společností z oblasti anesteziologie, a zjistit, jaké indikátory kvality jsou doporučovány ve světě. Posledním dílčím cílem bylo na základě zjištěných poznatků navrhnout záznamový list pro sledování indikátorů kvality v anestezii pro konkrétní pracoviště anestezie. Výzkumné šetření se uskutečnilo kvantitativní metodou pomocí nestandardizovaného dotazníku pro pacienty, kteří v době výzkumného šetření byli hospitalizováni na...
|
|
|
Poskytování spirituální péče na jednotce intenzivní péče
Čermáková, Věra ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Moderní ošetřovatelství a ošetřovatelský proces vychází z holistické filozofie. Při poskytování péče je potřeba věnovat se biologickým, psychologickým, sociálním, ale také spirituálním potřebám nemocných. Péče o duchovní potřeby je nedílnou součástí komplexní péče. Poskytování spirituální péče, psychické opory patří mezi hlavní činnosti nemocničních kaplanů. Jejich činnost má velký význam při zdolávání všech těžkostí, které nemoc přináší. Jsou součástí multioborové spolupráce při léčbě nemocných bez rozdílu vyznání. Cílem práce je zjistit míru informovanosti pacientů v oblasti spirituální péče, jejich očekávání a přínos. Pro diplomovou práci jsem zvolila sběr dat v nemocnici formou kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníku. Cílovou skupinou výzkumu bylo 100 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče s minimální dobou hospitalizace 7 dní. Cíl práce byl splněn. Výsledkem výzkumu se potvrdilo, že poskytnutá duchovní péče se projevila na psychickém stavu pacientů a také splnila jejich očekávání. V závěru práce jsem vypracovala doporučení, které by mohlo vést k zlepšení kvality péče v oblasti spirituálních potřeb. Práce bude předložena managementu nemocnice. klíčová slova: Spirituální potřeby, spirituální péče, nemocniční kaplan, víra, nemoc, sociální opora.
|
|
|
Vztah vybraných polutantů v ovzduší na vznik akutního koronárního syndromu u pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku
Cmorej, Patrik Christian ; Nesvadba, Marcel (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Recentní publikované studie přinášejí nové informace o významném působení environmentálních činitelů, především znečištěného ovzduší v rozvoji akutního koronárního syndromu. Vedle dobře známých ovlivnitelných a neovlivnitelných rizikových faktorů je nutné se zaměřit na nekonvenční rizikové faktory. Cílem diplomové práce je zjistit, zda existuje statisticky významný vztah mezi dny, ve kterých byli zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku ošetřeni pacienti s akutním koronárním syndromem typu STEMI a průměrnými denními koncentracemi polutantů v ovzduší (polétavý prach PM2,5 a PM10, ozon, oxid dusnatý a oxid dusičitý) v sedmi předchozích dnech. Metodika výzkumu spočívá v retrospektivní observační analýze 116 pacientů s akutním infarktem myokardu v prostředí přednemocniční neodkladné péči a vlivu výše uvedených polutantů v ovzduší s využitím vyšších statistických metod. Výsledky prezentují v souborech ozonu a oxidu dusnatého signifikantní vliv efektu dne (p=0.0283/0.0424), pohlaví (p=0.0216/0.0232) a věku (p=0.0008/0.0187). Ačkoliv jsme v souborech ozonu a oxidu dusnatého nalezli statisticky významný vliv efektu dne, pohlaví a věku, je nutné dále pokračovat ve výzkumu většího statistického vzorku, abychom minimalizovali statistickou chybu, kterou může být zatížený náš výzkum. Klíčová slova: akutní...
|
|
|
Potřeby rodiček v první době porodní se zaměřením na potřeby psychické a sociální.
Koblitzová, Svatava ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku porodu a potřeb rodiček v první době porodní. Konkrétně na potřeby rodiček od začátku první doby porodní až do doby samotného po-rodu. V teoretické části se autor zaměřuje na historii porodnictví, na přístup k těhotným ženám v minulosti a v současném porodnictví. Dále je v rámci teoretické části popsán porod a jednotlivé doby porodní, včetně zaměření se na psychické a fyzické či sociální aspekty porodu. Pro realizaci praktické, výzkumné části práce je využito kvantitativní metodiky a technikou sběru dat je dotazník. Hlavním cílem výzkumné části bakalářské práce je zjistit, jak samy rodičky hodnotí přístup ošetřovatelského personálu v souvislosti se svými potřebami. V rámci dílčích cílů výzkumné části bakalářské práce bylo: Zjistit, zda rodička měla po celu dobu příjmu pocit soukromí a intimity. Zjistit, zda byl přístup ošetřovatelského personálu k rodičce empatický. Zjistit, zda na rodičku působilo prostředí porodnického oddělení uklidňujícím do-jmem. Z výsledků je zřejmé, že oslovené respondentky považují za nejvýznamnější po-třeby například přítomnost blízké osoby v době předporodní a u porodu. Další výraznou potřebou, která se prezentovala ve výzkumné šetření, byla potřeba tišení bolesti, a to jak farmakologickými, tak i nefarmakologickými postupy...
|
|
|
Vznik a vývoj neonatologické intenzivní péče v České republice
Uhlířová, Lucie ; Fendrychová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem intenzivní péče o novorozence v České republice. Klade si za cíl zmapovat vývoj intenzivní péče od samých počátků až po současnost a poskytnout ucelený přehled událostí, které vedly k tomu, že Česká republika je jednou ze zemí, která v současnosti patří v oblasti péče o novorozence k nejvyspělejším zemím na světě. Práce je teoretického charakteru a při její tvorbě bylo využito studium historické i soudobé odborné literatury, především článků a monografií. K dokreslení slouží autentické informace získané během rozhovoru s pamětníky. Úvod práce je věnován důvodu výběru tématu a dále je nastíněn současný stav poznání dané problematiky. Následně je popsán proces vzniku samotné historické analýzy. Kapitola neonatologie představuje a osvětluje pojmy, které jsou klíčové pro pochopení souvislostí uvedených v historické části práce. Samotná kapitola mapující historický vývoj je rozdělena do sedmi podkapitol, které popisují sled událostí v jednotlivých časových obdobích. Pro doplnění souvislostí je v krátkosti nastíněn i vývoj perinatální péče v zahraničí. Výsledkem práce je přehled mimořádného vývoje neonatologické intenzivní péče v České republice, který se udál během relativně krátkého časového období. Během tohoto vývoje museli průkopníci oboru překonat mnohé...
|
|
|
Koncept bazální stimulace z pohledu sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
Kycltová, Pavlína ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Úvod: Diplomová práce "Koncept bazální stimulace z pohledu sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení" pojednává o specifikách a úskalích při poskytování bazální stimulace během péče a hospitalizace pacienta na resuscitačních odděleních. Na resuscitačních odděleních bývají hospitalizováni pacienti ve velmi vážném zdravotním stavu. Mnohdy je u těchto pacientů porušené vědomí. Koncept bazální stimulace může pacientům napomoci při komunikaci s okolním prostředím, při uvědomování si aktuální situace a při zotavování. Záměrem této práce bylo zmapovat reálnou problematiku bazální stimulace na resuscitačních odděleních a to, jak sestry tento koncept uplatňují. Metoda výzkumu a výsledky: V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který probíhal formou rozhovorů s deseti všeobecnými sestrami, které pracují na resuscitačních odděleních. Po doslovném přepsání získaných rozhovorů jsou výsledky zhodnoceny v závěrečné diskuzi. Vyplývá z nich, že všeobecné sestry největší problém při poskytování bazální stimulace u pacienta spatřují v nedostatku časových možností a v malém počtu zdravotnického personálu. Dále poukazují na nutnost kontinuity bazální stimulace a zahrnutí celého ošetřovatelského týmu do této péče. Jako návrh pro zlepšení sestry uvádějí zvýšení...
|
host ::
RSS.