|
|
Teoretická východiska vzdělávání ve stáří
Drekslerová, Anna ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Štěpánek, Zdeněk (oponent)
Vypracování následujícího textu bylo v prvé rade motivováno snahou prispet k rozširování povedomí o významu vzdelávání ve stárí a o možnostech a mezích jeho praktické realizace. S využitím statistik, analýz mezinárodních dokumentu a záveru nejruznejších výzkumu je poukázáno na evidentní rozpor mezi nemalými ocekáváními, která jsou na vzdelávání senioru kladena, a jeho skutecným stavem, zázemím a popularitou, jíž se teší v soucasné ceské spolecnosti. Stranou zájmu pochopitelne nemohlo zustat ani teoretické uchopení gerontagogiky - relativne moderní vední disciplíny zabývající se edukací "ve stárí a ke stárí", kterou považuji za další, velmi perspektivní, kvalitativní stadium v procesu diferenciace a specializace ved o výchove a vzdelávání. Spolecenská potreba, která za jejím formováním stojí, je obecne spojována zejména s celosvetovým trendem demografického stárnutí. Ten - nejen pro gerontagogiku - predstavuje velkou, neprobádanou oblast, nastolující radu otázek. Jaké zamerení ve vzdelávání senioru v budoucnu prevládne? Zvítezí jeho ekonomická, ci humanizacní dimenze? Bude samotnými seniory prijato jako samozrejmá soucást celoživotního rozvoje a stane se tak naplnením zodpovedného prístupu k vlastnímu, aktivnímu, stárnutí? Predkládaná práce nemá natolik vysoké ambice, aby se na tyto a radu dalších...
|
|
|
Teoretická východiska vzdělávání ve stáří
Drekslerová, Anna ; Štěpánek, Zdeněk (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Vypracování následujícího textu bylo v prvé rade motivováno snahou prispet k rozširování povedomí o významu vzdelávání ve stárí a o možnostech a mezích jeho praktické realizace. S využitím statistik, analýz mezinárodních dokumentu a záveru nejruznejších výzkumu je poukázáno na evidentní rozpor mezi nemalými ocekáváními, která jsou na vzdelávání senioru kladena, a jeho skutecným stavem, zázemím a popularitou, jíž se teší v soucasné ceské spolecnosti. Stranou zájmu pochopitelne nemohlo zustat ani teoretické uchopení gerontagogiky - relativne moderní vední disciplíny zabývající se edukací "ve stárí a ke stárí", kterou považuji za další, velmi perspektivní, kvalitativní stadium v procesu diferenciace a specializace ved o výchove a vzdelávání. Spolecenská potreba, která za jejím formováním stojí, je obecne spojována zejména s celosvetovým trendem demografického stárnutí. Ten - nejen pro gerontagogiku - predstavuje velkou, neprobádanou oblast, nastolující radu otázek. Jaké zamerení ve vzdelávání senioru v budoucnu prevládne? Zvítezí jeho ekonomická, ci humanizacní dimenze? Bude samotnými seniory prijato jako samozrejmá soucást celoživotního rozvoje a stane se tak naplnením zodpovedného prístupu k vlastnímu, aktivnímu, stárnutí? Predkládaná práce nemá natolik vysoké ambice, aby se na tyto a radu dalších...
|
host ::
RSS.