|
| |
|
| |
|
|
Překlad, výklad a analýza latinského textu Liber Sancti Jacobi (V. kniha)
Falátková, Michaela ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá latinským průvodcem (nadále Průvodce) pro poutníky do Santiaga de Compostela z první poloviny 12. století, který se nachází v páté knize Codexu Calixtinus, známého též jako Liber Sancti Jacobi. Průvodce je považován za první středověký itinerář obsahující informace o cestě do Santiaga de Compostela. Jeho autorství je připisováno francouzskému poutníkovi Aymericu Picaudovi. Je rozdělen do jedenácti nestejně dlouhých kapitol. Obsahuje informace, kudy vedou čtyři hlavní poutní cesty z Francie do Santiaga, jak dlouhé a náročné jsou jednotlivé etapy a kde se nalézají nejdůležitější hospice pro poutníky. Vedle těchto praktických informací upozorňuje také na nejdůležitější poutní místa a kostely, jejichž návštěvu by neměl poutník vynechat. Rozsáhlá část Průvodce je věnována také Santiagu de Compostela a podrobnému popisu katedrály sv. Jakuba. Cílem práce je vypracovat překlad Průvodce doplněný o výkladový komentář, ve kterém budou vysvětleny především obsahové zvláštnosti textu týkající se zejména topografie, poutních kostelů a historického kontextu. Pozornost bude věnována také lexiku. K překladu bude připojena úvodní studie, která se bude skládat ze tří částí. V první z nich bude Průvodce zasazen do širšího kontextu poutnictví a poutních příruček ve středověku,...
|
|
|
Francis of Meyronnes's Tractatus de passione Domini: Critical edition and analysis
Burgazzi, Riccardo ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kiss, Farkas Gábor (oponent) ; Falvay, David (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav řeckých a latinských studií Latinská medievistika a neolatinská studia Abstrakt Francis of Meyronnesʼ Tractatus de passione Domini: Critical edition and analysis Školitel: doc. Mgr. Lucie Doležalová, M.A., Ph.D. 2015 Riccardo Burgazzi František z Meyronnes (1288 - 1328) byl teolog a kazatel, žák Jana Dunse Scota. Studoval na univerzitě v Paříži a učil na několika provinčních studiích ve Francii a v Itálii. V roce 1323 se stal profesorem teologie a roku 1324 byl jmenován provinciálem Provensálska. Později se přestěhoval do Avignonu, kde působil jako kazatel a poradce. František z Meyronnes napsal impozantní množství prací, které bychom mohli rozdělit na filosofické, politické a náboženské. Předmětem této práce je Tractatus de Passione Domini. Toto dílo můžeme datovat mezi roky 1318 a 1320, kdy František působil jako baccalarius biblicus v Paříži. Traktát pravděpodobně napsal pro své řeholní bratry s cílem poskytnout jim biblický výklad, který by jim posloužil jako pomůcka při přípravě jejich vlastních kázání a prací. Jak tvrdí Tobias Kemper, autoři pozdního středověku většinou popisovali Kristovo utrpení dvěma způsoby: formou "meditací", nebo formou "narativních reprezentací". Meyronnesovo pojednání patří do druhé kategorie, která umožňuje autorovi...
|
|
|
Fluktuace sester na pracovišti intenzivní péče
Doležalová, Lucie ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit příčiny fluktuace všeobecných sester a zmapovat pohled vedoucích pracovníků na fluktuaci a na její případná řešení. Součástí práce je také přehled fluktuace sester na vybraných odděleních Ústřední vojenské nemocnice (UVN) v období 2005- 2009. Teoretická část se zabývá samotným pojmem fluktuace a dále se věnuje jejím příčinám, možnostem prevence a také jejím důsledkům, kdy je věnován prostor i syndromu vyhoření. Práce se nezabývá pouze demotivátory, ale rozebírá i pojem motivace, stále vyvíjející se roli sester a její vnímání veřejností. V úvodu praktické části, kterou jsem směřovala ke splnění cílů práce, jsem uvedla již zmíněný přehled fluktuace na vybraných odděleních Ústřední vojenské nemocnice v období 2005 - 2009. Hypotézy jsem ověřovala prostřednictvím dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky rovněž na pracovištích Ústřední vojenské nemocnice. Výsledky jsou shrnuty v diskusi a v závěru práce.
|
|
|
Literární autorky evropského středověku
Bednaříková, Eliška ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou literárních autorek evropského raného a vrcholného středověku, zejména pak čtyřmi spisovatelkami, tvořícími v období od poloviny 9. do počátku 13. století na území západní Evropy. I když ve středověku psalo mnohem více mužů než žen, výjimečné osobnosti, které ovlivnily svět literatury, se nacházely i mezi ženami. V této práci prezentované dámy dokládají svojí tvorbou literární vývoj ve středověku obecně, ale zároveň vždy stojí na počátku něčeho nového. Jsou jimi Dhuoda, nešťastná manželka šlechtice, řeholnice Hrotsvita z Gandersheimu, abatyše Hildegarda z Bingen, a nakonec sebevědomá autorka z královského dvora, Marie de France. Dhuoda v polovině 9. století svým spisem Liber manualis vytvořila jedinečné didakticko-pedagogické dílo, nejstarší "ve Francii" napsaný spisu o výchově.375 Hrotsvita psala obdobně jako její současníci legendy a historickou epiku, ale nadto vytvořila první dramata křesťanského světa.376 Hildegarda z Bingen svojí tvorbou reprezentuje přelomovou epochu 12. století, ale její dílo svou obsáhlostí a rozsahem nemá ve své době obdoby. Poslední, Marie de France, je reprezentantkou dvorské kultury, ale jako zakladatelka nového literárního žánru, veršované povídky, nedbala na dobové konvence. Práce se sestává ze stručného biografického představení autorek...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Komentovaný překlad spisu Liber de coronatione Karoli IV. imperatoris Jana Porty z Annonay (Iohannes Porta de Annoniaco)
Pavlíková, Anna ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá spisem Liber de coronatione Karoli IV. imperatoris (Kniha o korunovaci císaře Karla IV.) z poloviny 14. století. Jeho autorem je Jan Porta z Annonay, osobní sekretář a důvěrník kardinála Petra z Colombier, jehož papež Inocenc VI. pověřil císařskou korunovací Karla IV. v Římě roku 1355. Autor v něm jako očitý svědek líčí kardinálovu a částečně i Karlovu cestu do Říma, zevrubněji popisuje římský pobyt, a především samotný akt korunovace. Věnuje se také následujícím událostem, které se odehrály na zpáteční cestě obou osobností. Do svého díla vložil i opisy listin a korespondence, které se k události váží. Text tak nabízí cenný zdroj bezprostředních zpráv o průběhu Karlovy římské jízdy. Předmětem předkládané práce je překlad vybraných částí Portova textu, doplněný stručným výkladovým komentářem, jehož účelem je přiblížit jak obsahová, tak případná jazyková specifika textu. Překlad doprovází úvodní studie, v níž je nastíněn historický kontext Karlovy císařské korunovace, další část je věnována autorovi a celkové charakteristice spisu.
|
host ::
RSS.