|
|
Novel fluorosensors based on naphthalimide derivatives
Garbárová, Veronika ; Dian, Juraj (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce bylo připravit a charakterizovat fluorescenční senzory založené na fluoroforech a supramolekulárních systémech (cyklodextrinech) připojených k pevným nosičům. V této práci byly jako pevné nosiče použity 75 µm skleněné kuličky s vhodnou derivatizací povrchu a dva typy nafionových membrán. Byly syntetizovány deriváty naftalimidu s kladně nabitou částí umožňující navázání na povrchy. Kladně nabitý derivát naftalimidu byl nejdříve připojen elektrostatickými interakcemi na záporně nabité pevné nosiče a stupeň navazování byl sledován pomocí UV-VIS absorpční spektroskopie. Alternativně byl na pevný povrch rovněž navázán kladně nabitý derivát β- cyklodextrinu v ekvimolárním poměru s naftalimidovým fluoroforem. Těžištěm práce bylo měření fluorescenční senzorové odezvy připravených systémů v plynné a kapalné fázi na homologickou řadu n-alkoholů (methanol až n-hexanol). Pro studované senzorové systémy byly vyhodnoceny vybrané statické a dynamické senzorové parametry - citlivost, mez detekce, lineární dynamický rozsah a časová konstanta senzorové odezvy. Praktická využitelnost připravených senzorových systémů byla zkoumána pro detekci ethanolu v benzínu. Měření fluorescenční senzorové odezvy senzorových systémů na bázi naftalimidového fluoroforu a β-cyklodextrinů připojených k nafionové...
|
|
|
Analytická studie redukce rhenistanu amonného vybranými redukčními činidly
Lišková, Jana ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Dian, Juraj (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium redukce rhenistanu amonného méně častými re- dukčními činidly. Jako méně častá redukční činidla byla zvolena kyselina askorbová a acetylhydrazin. Redukce byly sledovány pomocí metody kapilární zónové elektroforézy a UV-VIS spektrometrie. Měření proběhla v kyselém i bazickém prostředí. V případě metody kapilární zónové elektroforézy byl sledován úbytek plochy píku rhenistanu amonného po přidání redukčního činidla. U metody UV-VIS spektrometrie byla sledována míra absorpce rhenistanu amon- ného. Dále byla sledována možnost posunu rovnováhy reakce ve prospěch produktů redukce vlivem přídavku komplexotvorného činidla. Jako ligand byl použit pyrogallol (benzen- 1,2,3-triol). Jako redukční činidlo byl zvolen acetylhydrazin. Redukce byla sledována me- todou kapilární zónové elektroforézy. Identita vzniklého komplexu byla potvrzena s po- mocí ESI/MS. Klíčová slova rhenium, komplexní sloučeniny rhenia, kyselina askorbová, acetylhydrazin, kapilární zóno- vá elektroforéza, UV-VIS spektrometrie, hmotnostní spektrometrie
|
|
| |
|
|
Příprava a charakterizace materiálů na bázi nanostrukturního křemíku
Šlechta, Miroslav ; Dian, Juraj (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Název práce: Příprava a charakterizace materiálů na bázi nanostrukturního křemíku Autor: Miroslav Šlechta Katedra / Ústav: Katedra chemické fyziky a optiky Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Juraj Dian, Csc., Katedra chemické fyziky a optiky Abstrakt: Porézní křemík je nanostrukturní materiál na bázi křemíku. Byl připraven anodickým leptáním krystalického křemíku v kyselině fluorovodíkové. Fyzikální a chemické vlastnosti porézního křemíku vyplývají z rozměrů nanokrystalů, které se pohybují v rozmezí jednotek až desítek nanometrů. U nanostrukturního křemíku se, v porovnání s objemovým krystalickým křemíkem, projevují unikátní vlastnosti které závisí na míře kvantového rozměrového jevu a jevech na jeho velkém vnitřním povrchu. Vhodnou volbou použitého křemíkového substrátu, zejména z hlediska vodivosti a krystalografické orientace, a technologických podmínek (zejména složení elektrolytu, doby leptání a proudové hustoty), lze připravit nanostrukturní materiál o různé velikosti pórů - makroporézní, mesoporézní a mikroporézní křemík a o různém zastoupení vazeb Si-O a Si-H. Morfologie a chemické složení povrchu porézního křemíku o něm dovolují uvažovat jako o vhodném materiálu pro oblast aplikací - zvláště senzorů chemických látek a biosenzorů, optoelektroniky a aplikací biomedicínských. Byly připraveny vzorky...
|
|
|
Studium morfologie a chemického složení povrchu porézního křemíku v závislosti na podmínkách přípravy
Konečný, Martin ; Dian, Juraj (vedoucí práce) ; Herynková, Kateřina (oponent)
Název práce: Studium morfologie a chemického složení povrchu porézního křemíku v závislosti na podmínkách přípravy Autor: Bc. Martin KONEČNÝ E-mail autora: konecmar@seznam.cz Katedra (ústav): Katedra chemické fyziky a optiky (113. ▪ 32-KCHFO) Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Juraj Dian, CSc., KCHFO, MFF UK E-mail vedoucího: Juraj.Dian@mff.cuni.cz Abstrakt: Porézní křemík je materiál na bázi křemíku, který se nejčastěji připravuje anodickým leptáním krystalického křemíku v kyselině fluorovodíkové. Fyzikální a chemické vlastnosti porézního křemíku určují útvary rozměrů řádově jednotky až desítky nanometrů. Vlastnosti nanostrukturních materiálů jsou ve srovnání se svými makroskopickými protějšky ovlivněny kvantovým rozměrovým jevem a fyzikálně-chemickými jevy na jeho obrovském vnitřním povrchu. V závislosti na typu křemíkového substrátu (typ dopantu, vodivost, krystalografická orientace) a technologických podmínkách lze připravit materiál o různé velikosti pórů (makroporézní, mesoporézní a mikroporézní křemík) a o různém zastoupení vazeb Si-O a Si-H. Morfologie a chemické složení povrchu porézního křemíku předurčují jeho využití pro nejrůznější aplikace. Jednou z nejvýznamnějších aplikačních možností porézního křemíku je konstrukce senzorů chemických látek. K tomu lze využít výrazné citlivosti fyzikálních...
|
|
|
Studium volných klastrů a nanočástic v molekulových paprscích
Profant, Václav ; Kužel, Petr (oponent) ; Dian, Juraj (vedoucí práce)
V předložené práci studujeme vlastnosti malých heteroatomových biologicky významných molekul prostřednictvím několika experimentů, které jsou založené na metodě molekulových paprsků. V prvním experimentu je pomocí rozptylu molekulárních paprsků studována struktura a dynamika velikostně selektovaných nabitých klastrů pyrrolu. Malé neutrální klastry P yn jsou připraveny v Py/He expanzi a větší smíšené P ynArm klastry v expanzi Py/Ar. Výběr neutrálních klastrů různé velikosti se uskutečňuje pomocí rozptylu se sekundárním paprskem He atomů. Na základě měření úhlových a rychlostních rozdělení pro různé hmoty fragmentů byla určena fragmentace pro dimery až tetramery pyrrolu po ionizaci nárazem elektronu o energii 70 eV. V druhém experimentu je studována fotolýza klastrů pyrrolu, imidazolu a pyrrazolu v závislosti na jejich velikosti. Výsledky byly porovnány s fotolýzou izolovaných molekul a pro studované systémy mezi sebou. Klastry byly fotolyzovány laserovým zářením o vlnové délce 243 a 193 nm a byla měřena rozdělení kinetické energie vznikajících vodíkových fotofragmentů. Kromě toho byla měřena i hmotnostní spektra fragmentů po vícefotonové ionizaci na uvedených vlnových délkách. Pozorovali jsme významný vliv klastrového prostředí na fotolytické chování molekul a provedli jeho diskusi.
|
|
| |
|
|
Laser photolysis of molecules in free nanoparticles
Tkáč, Ondřej ; Dian, Juraj (vedoucí práce) ; Kužel, Petr (oponent)
Na aparatuře s molekulovými paprsky bylo provedeno několik experimentů s různými klastry. (1) Byly změřeny rychlosti klastrů vzácných plynů a vody za různých expanzních podmínek, abychom se učili o supersonické expanzi a procesech tvorby klastrů. (2) Fotodisociace klastrů (HBr)n byla změřena kvůli kalibraci. (3) Hmotová spektroskopie klastrů malých biomolekul imidazolu, pyrazolu a pyrolu byla zkoumána. Byla odhalena stabilizace těchto molekul, které jsou vázany vodíkovými vazbami, přenosem vodíku, což je relevantní ke stabilitě biomolekul obecně. (4) Konečně, fotodisociace molekuly HI na klastrech vody (H2O)n byla studována a porovnána s fotodisociací na klastrech argonu (Ar)n. Bylo ukázáno, že molekula HI podléhá acidické disociaci na (H2O)n za tvorby obojetného ionu H3O+ I-(H2O)n-1, který je následně excitován do biradikálového stavu s neutrální molekulou H3O.
|
|
| |
|
|
Studium volných klastrů a nanočástic v molekulových paprscích
Profant, Václav ; Dian, Juraj (vedoucí práce)
V předložené práci studujeme vlastnosti malých heteroatomových biologicky významných molekul prostřednictvím několika experimentů, které jsou založené na metodě molekulových paprsků. V prvním experimentu je pomocí rozptylu molekulárních paprsků studována struktura a dynamika velikostně selektovaných nabitých klastrů pyrrolu. Malé neutrální klastry Pyn jsou připraveny v Py/He expanzi a větší smíšené PynArm klastry v expanzi Py/Ar. Výběr neutrálních klastrů různé velikosti se uskutečňuje pomocí rozptylu se sekundárním paprskem He atomů. Na základě měření úhlových a rychlostních rozdělení pro různé hmoty fragmentů byla určena fragmentace pro dimery až tetramery pyrrolu po ionizaci nárazem elektronu o energii 70 eV. V druhém experimentu je studována fotolýza klastrů pyrrolu, imidazolu a pyrrazolu v závislosti na jejich velikosti. Výsledky byly porovnány s fotolýzou izolovaných molekul a pro studované systémy mezi sebou. Klastry byly fotolyzovány laserovým zářením o vlnové délce 243 a 193 nm a byla měřena rozdělení kinetické energie vznikajících vodíkových fotofragmentů. Kromě toho byla měřena i hmotnostní spektra fragmentů po vícefotonové ionizaci na uvedených vlnových délkách. Pozorovali jsme významný vliv klastrového prostředí na fotolytické chování molekul a provedli jeho diskusi.
|
host ::
RSS.