|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Transgender problematika v současném judaismu
Portešová, Tereza ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá různými přístupy k transgender problematice v rámci tří, respektive čtyř, hlavních proudů současného judaismu, ortodoxního - a ultra- ortodoxního - konzervativního a reformního. Tyto přístupy jsou postupně představeny a porovnány především na základě práce s responsy, rezolucemi a dalšími dokumenty, které vydávají instituce nebo autority jednotlivých denominací. Aby práce co nejvíce odrážela současnou situaci, čerpala jsem také z článků, které se transgender problematiky v judaismu týkají, a byly v posledních letech publikovány na online zpravodajských serverech. Použity byly též texty rituálů a požehnání vytvořených speciálně pro transgender Židy, informace z internetových stránek organizací podporujících transgender Židy a z webů jednotlivých židovských kongregací, a vybraná odborná literatura. Důležitou součástí práce jsou kromě toho oddíly věnující se chápaní pohlaví v tradičních židovských textech, tedy v Tanachu a rabínské literatuře, a v kabale. V závěru práce je k dispozici příloha - Slovník použitých pojmů, které jsou pro transgender problematiku specifické a bez jejichž vysvětlení by nemusel být text srozumitelný.
|
|
|
Život a dílo Fanny Neuda
Příplatová, Silvie ; Damohorská, Pavla (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce s názvem Život a dílo Fanny Neuda pojednává o významné a málem zapomenuté spisovatelce z Loštic, která žila mezi lety 1819-1894. Právě Loštice byly místem její spisovatelské tvorby, proto je jim věnovaná první kapitola. Tato židovská obec byla ve své historii dost specifická, o čemž kapitola pojednává. Druhá kapitola se zabývá již samotnou Fanny Neudou, jejím životem a její "průkopnickou" spisovatelskou činností. Jelikož Fanny Neuda, rozená Schmiedl, byla celosvětově první žena židovského původu, která nesepsala jen samotné modlitby pro ženy, ale napsala knihu pro všeobecné příležitosti/podněty pojmenovanou Stunden der Andacht. Ein Gebet- und Erbauungsbuch für Israels Frauen und Jungfrauen, zur öffentlichen und häuslichen Andacht, sowie für alle Verhältnisse des weiblichen Lebens (Praha/Břeclav, 1855). Sebevědomě porovnává svoje modlitby s těmi, které jsou sepsané muži pro ženy, neboť jim je odepřené vcítit se do ženského vnímání. Žena však dokáže číst v srdcích svých sester.1 Stojí za to přiblížit postavu Fanny Neudy a její práce, a také vidět výzvy, kterým čelila při psaní v němčině. Pnina Navé Levinson charakterizovala literární práci Fanny, rebecin - rabínovy manželky, jejíž zbožná kniha pro ženy se od druhé poloviny 19. století až daleko do našich časů, dá považovat za...
|
|
|
Vznik a vývoj kongregace Bejt Simcha
Madarová, Sara ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
7 Anotace Má práce má za úkol zmapovat všechny důležité aspekty činnosti kongregace Bejt Simcha. První část mé práce zahrnuje popis reformního judaismu, nastínění jeho vzniku v Evropě a Spojených státech amerických a uvedení důležitých dokumentů týkajících se formování tohoto hnutí. Dále se snažím popsat na základě poskytnutých informací vznik, vývoj a formování Bejt Simcha. V několika kapitolách, které následují, píšu o fungování kongregace společně s jejím obsáhlým programem, a to nejen edukativním, ale i vydavatelským. Závěrem popisuji náboženské praktikování a získávání finančních prostředků, které napomáhají Bejt Simcha ke komunitní činnosti.
|
|
|
Židé v Březnici (s důrazem na náboženský element a otázku soužití s majoritní společností)
Průcha, Daniel ; Holubová, Markéta (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na historii Židů v středočeském městě Březnice, a to jak před ghettoizací (1726), tak i po ní až do období Šoa. V první části se po stručném shrnutí dějin Březnice samotné (kap. 1) přesouvá pozornost na chronologicky uspořádané události březnických Židů (kap. 2). Další kapitoly se zabývají architektonickými památkami (kap. 3), významnými řemesly (kap. 4) a osobnostmi z řad židovského obyvatelstva Březnice (kap. 5). Pro práci bylo využito jak odborných monografií, článku a nevydaného materiálu, tak archiválií z fondu Archivu židovského muzea v Praze.
|
host ::
RSS.