|
|
Komplexace iontů zinku fytochelatinem PC2
Šestáková, Ivana ; Serrano, N. ; Diaz-Cruz, J. M. ; Arino, C.
Na rozdíl od živočišných metalothioneinů, kde je Zn(II) koordinován čtyřmi atomy síry, strukturní studie komplexů fytochelatinů se zinkem zatím nejsou. Na základě předchozích zkušeností s elektrochemickým studiem komplexů nejjednoduššího fytochelatinu-PC2- s ionty kadmia, použili jsme voltametrii a chronopotenciometrii s konstantním proudem na HMDE pro studium komplexace tohoto fytochelatinu s ionty zinku. Pro zpracování překrývajících se signálů byla použita metoda multivariačního rozlišení křivek. Výsledkem je navržení struktur, kde se na komplexaci Zn(II) podílí dva nebo čtyři atomy síry.
|
|
| |
|
|
Aplikace eliminační voltametrie při studiu komplexů fytochelatinů se zinkem
Šestáková, Ivana ; Navrátil, Tomáš ; Velek, Jiří
Pro dva synteticky připravované fytochelatiny – PC2 a PC3- byla sledována tvorba komplexů s ionty zinku v prostředí borátového pufru pH 8.5 metodami DC a DP voltametrie na HMDE. V obou případech dochází kromě tvorby komplexů současně i k oxidaci peptidu. Rozlišení jednotlivých typů Zn-komplexů umožňuje eliminační voltametrie s lineárním scanem, která ukázala redukci komplexů v adsorbovaném stavu a významné ovlivnění kinetikou -pomalý vznik komplexů a jejich labilní chování.
|
|
|
Reprodukovatelnost pracovních elektrod ve voltametrii
Josypčuk, Bohdan ; Heyrovský, Michael
Pracovní elektroda (WE) ve voltametrii je jediným zdrojem signálu, který se potom zpracovává pro získání potřebné informace. Přechod od kapající rtuťové elektrody (DME) na stacionární elektrody je vždy doprovázen zhoršením reprodukovatelnosti měření a v případě visící rtuťové kapkové elektrody (HMDE) i většími aparaturními nároky. Při řešení konkrétního úkolu se dostačující reprodukovatelnost měření často stává rozhodujícím faktorem pro zvolení té či oné pracovní elektrody anebo i možnost použití voltametrické metody vůbec.
|
|
|
Využití Brdičkovy reakce ke stanovení fytochelatinů v reálných vzorcích ječmene a termofilní sinice pěstovaných v přítomnosti kademnatých iontů
Čížková, Petra ; Fedjuk, K. ; Šestáková, Ivana
Těžké kovy tvoří závažnou skupinu kontaminantů životního prostředí. Ionty těžkých kovů (Cd, Pd, Cu, Hg, Zn a Ni) se mj. i v důsledku okyselování půd stále častěji uvolňují do půdního roztoku. Jejich přítomnost tak bezprostředně oblivňuje fyziologické pochody v rostlinách, které si vytvořily různé mechanismy pro adaptaci na tyto podmínky. Jedním y mechanismů tolerance rostlin k iontům těžkých kovů je jejich inaktivace vazbou na polypeptidy či nízkomolekulární bílkoviny mající vysoký podíl cysteinu, které se označují jako fytochelatiny (PC) nebo metalothioneiny, jejichž funkce je prozkoumána především u člověka a u zvířat.
|
host ::
RSS.