|
|
Postavení kataforických slov v latinské větě
Knotková, Nela ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice slovosledného postavení kataforických slov v latinské větě. V teoretické části jsou představeny vybrané studie Dirka Panhuise a Olgy Spevak, dvou badatelů zkoumajících latinský slovosled z komunikačního hlediska. Následuje obecná definice katafory a její zasazení do latinského větného kontextu. Kapitola 4 představuje statistickou analýzu postavení kataforik v latinské větě provedenou na základě excerpce z vybraných dopisů Seneky mladšího a dvou Ciceronových filozofických děl (Laelius de amicitia a 2. kniha De officiis). Ta potvrzuje předpoklad, že latinská kataforika se poměrně často vyskytují v iniciální větné pozici, což je v rozporu se závěry zmíněné Panhuisovy studie. Dílčí analýzy odhalují, jak se tendence k iniciálnímu či jinému postavení proměňuje v závislosti na konkrétním použitém kataforiku a typu postcedentu, na nějž kataforikum odkazuje.
|
|
|
Pseudo-vergiliovská báseň Ciris: Tkaní jako narativní technika (studie a prozaický překlad)
Filipová, Nikola ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Předmětem této diplomové práce je překlad pseudovergiliovského epyllia Ciris, které vypráví příběh megarské princezny Skylly, jenž ustřihne svému otci Nísovi posvátný nachový pramen vlasů a tím vydá nepříteli Mínóovi celé město, aby získala jeho lásku. Její plán nedopadne dle očekávání a Skylla je proměněna v nový druh ptáka jménem ciris. První část této práce obsahuje literárně-teoretickou analýzu básně na základě srovnání s jejími předlohami, neboť se zdá, že Ciris byla složena neznámým básníkem a kompozičně připomíná pozdně latinského cento. Někteří ji přesto připisují mladému Vergiliovi či Corneliu Gallovi. Studie se zaměří zejména na následující otázky: Je proměna Skylly osvobozením nebo trestem za její zločin? Jaká je role nutrix v epylliu a jaká je její literární předloha? Jak básník pracuje s metaforou tkaní? Druhá část práce obsahuje vlastní překlad básně, jenž je prvopřekladem do českého jazyka. V obtížně interpretovatelných místech bude opatřen stručným komentářem.
|
|
|
Pseudo-vergiliovská báseň Ciris: Tkaní jako narativní technika (studie a prozaický překlad)
Filipová, Nikola ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Předmětem této diplomové práce je překlad pseudovergiliovského epyllia Ciris, které vypráví příběh megarské princezny Skylly, jenž ustřihne svému otci Nísovi posvátný nachový pramen vlasů a tím vydá nepříteli Mínóovi celé město, aby získala jeho lásku. Její plán nedopadne dle očekávání a Skylla je proměněna v nový druh ptáka jménem ciris. První část této práce obsahuje literárně-teoretickou analýzu básně na základě srovnání s jejími předlohami, neboť se zdá, že Ciris byla složena neznámým básníkem a kompozičně připomíná pozdně latinského cento. Někteří ji přesto připisují mladému Vergiliovi či Corneliu Gallovi. Studie se zaměří zejména na následující otázky: Je proměna Skylly osvobozením nebo trestem za její zločin? Jaká je role nutrix v epylliu a jaká je její literární předloha? Jak básník pracuje s metaforou tkaní? Druhá část práce obsahuje vlastní překlad básně, jenž je prvopřekladem do českého jazyka. V obtížně interpretovatelných místech bude opatřen stručným komentářem.
|
|
|
Analýza českých překladů Caesarových Zápisků
Pohl, Martin ; Ctibor, Michal (vedoucí práce) ; Vaníková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na české překlady Zápisků o válce galské Gaia Iulia Caesara. První část podává stručný chronologický přehled překladů Zápisků o válce galské do češtiny. Hlavním zaměřením práce je srovnání vybraných překladů (s rokem publikace 1940 a novějším). Práce se snaží vyjevit podstatu posuzovaných překladů postihnutím rysů, které konkrétní překlad charakterizují a odlišují od ostatních. Každý takový rys je doložen ukázkami. Práce si dále pokládá otázku, zda-li je potřeba nový překlad Zápisků, a na základě shromážděných důkazů podává kladnou odpověď. V neposlední řadě se také snaží opravit některé nepřesné domněnky (např. druhé a třetí vydání překladu Ivana Bureše nejsou totožné).
|
|
|
Virtus jako hodnotový pojem ve třetí dekádě Liviových Dějin
Maixnerová, Monika ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá jednu z klíčových hodnot antické římské společnosti, virtus. Podává stručný přehled vývoje konceptu této hodnoty v období římské republiky na základě analýzy pasáží vybraných antických pramenů. Ukazuje proměnlivost jejího významu, který závisí na zdůrazněném aspektu hodnoty. Hlavním tématem práce je interpretace virtus ve třetí dekádě díla Ab Urbe condita historika Tita Livia na základě analýzy originálního autorova textu. Práce sleduje Liviovu motivaci k využití této hodnoty: zaměřuje se na akcentované aspekty této hodnoty, na osoby, kterým ji připisuje, charakteristiku jejích konkrétních projevů. Interpretace virtus v Liviově díle může pomoci lépe porozumět antické římské mentalitě, která tuto hodnotu v průběhu celých svých dějin vnímala jako zásadní.
|
|
|
"Quid bello Punico secundo?" Přehodnocení výpovědí tradičně editovaných jako "Quid?" v klasických latinských textech
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent) ; Mikulová, Jana (oponent)
Práce se zabývá latinskou neslovesnou uvozovací konstrukcí "Quid X?" (ekvivalentní českému "A co X?" nebo anglickému "What about X?") a způsobem jejího editování v klasických latinských textech: hlavní hypotézou této práce je, že tato konstrukce je v textech ve stovkách případů zaměňována za jednoslovnou konstrukci "Quid?", což by z této záměny činilo největší systematický omyl v novověkém editování klasických latinských textů. S vědomím toho, že důkazní břemeno spočívá na straně, která se snaží zpochybnit a revidovat současný stav editování, se první část práce snaží na podporu této hypotézy předložit argumenty formální, funkční i historické a popsat další neslovesné konstrukce začínající slovem quid, které mohou být za uvozovací konstrukci "Quid X?" zaměňovány. Neschopnost editorů úspěšně od sebe odlišovat různé konstrukce se slovem quid je zapříčiněna několika objektivními faktory, z nichž jedním je také skutečnost, že tato konstrukce a její - v několika ohledech velmi specifické - chování není popsáno v literatuře. Absence tohoto popisu je pravděpodobně sama zase zapříčiněna podceňováním a přehlížením drobných neslovesných (zdánlivě neproblematických) výpovědí, pro něž není v metodologickém rámci používaném v současnosti pro popis latinské syntaxe místo. Druhá a třetí část této práce se proto...
|
|
| |
|
|
Pragmatická analýza latinského vokativu
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce popisuje několik dosud nepovšimnutých komunikačních funkcí (nejen) latinského vokativu. Polemizuje s dosavadními představami, že vokativem se buď oslovuje, volá, kvalifikuje a zdůrazňuje, nebo je daný vokativ pouze konvenční, zdvořilostní, a tedy nefunkční. Autor nejprve popisuje vokativ z hlediska teorie mluvních aktů a podává definice mluvních aktů volání a oslovení. V kapitole 3 a 4 se pak věnuje vokativům, jež byly dosud pokládány za nefunkční, a na základě analýzy zejména Ciceronových řečí a starých římských komedií dospívá ke dvěma zásadním funkcím vokativu v neiniciálním postavení v promluvě: 1) vokativ jako kohezní prostředek, který přispívá k přehlednosti promluvy a tematizuje její strukturu; 2) tzv. garanční vokativ. V kapitole 5 jsou uvedeny další, méně důležité pragmatické funkce vokativu: vokativ triumfální, zostuzující a parodický. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Duál v Kronice trojánské
Ctibor, Michal ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá kategorií duálu v češtině, přičemž jejím vlastním jádrem je kapitola čtvrtá, autorův výzkum, zakládající se na excerpci duálových a jiných relevantních tvarů z Kroniky trojánské (J. Daňhelka, ed.). Kapitoly předcházející se zabývají rekonstrukcí čísla v PIE, kategorií duálu v češtině (od počátků do současnosti) a charakteristikou excerpovaného textu. Autor za nejvýznamnější považuje: (I) představení klasifikace používání duálu v PIE podle A. Cunyho a její aplikaci na český materiál (kapitoly 2 a 4); (II) celkové zhodnocení současné pozice pozůstatků duálu v češtině (kapitola 2); (III) prezentaci údajů o duálu v Kronice trojánské, které doposud k dispozici nebyly (kapitola 4).
|
host ::
RSS.