|
|
Importance of the Visegrad Group for member states
Stanová, Zuzana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
V současnosti existuje nespočetné množství regionálních a univerzálních mezinárodních organizací. Tato bakalářská práce má za cíl analýzu významu jedné z nich, Visegrádské skupiny. Význam Visegrádské skupiny je sledován z hlediska, jestli plní pro své členské státy funkce, které by měla teoreticky plnit mezinárodní organizace. Text práce představuje v první (teoretické) části různé typologie funkcí mezinárodních organizací, ostatní (analytické) části práce na teoretickou část navazují a poskytují stručný přehled některých příkladů plnění nebo neplnění sledovaných šesti funkcí. Visegrádská skupina neplní uspokojivě všechny sledované funkce, a proto bývá považována i za mezinárodní režim. Navíc některé z funkcí plní pro členy Visegrádské skupiny jiné mezinárodní organizace, kterých jsou taky členy, co oslabuje význam samotné Visegrádské skupiny.
|
|
|
Zájem české zahraniční politiky na posílení spolupráce s Ruskou federací
Staňková, Daniela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá českou zahraniční politikou a spoluprací s Ruskou federací v politické a ekonomické oblasti v období 1993--2011. Práce je rozdělena do tří kapitol představujících zároveň jednotlivé etapy v česko-ruských vztazích. První kapitola, začínající vznikem České republiky 1. 1. 1993 a končící rokem 2000, zkoumá vývoj politické a ekonomické spolupráce v tomto období, které je charakteristické ochlazením vztahů. Druhá kapitola se zabývá vývojem české zahraniční politiky ve vztahu k Rusku a česko-ruskou spoluprací v letech 2001--2006, pro které je příznačné zlepšení vzájemných vztahů. Třetí kapitola pojednává o vývoji spolupráce České republiky a Ruské federace v letech 2007-- 2011, charakteristických opětovným ochlazením vzájemných vztahů.
|
|
|
Východní partnerství očima České republiky
Hrdá, Jana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce se zabývá politikou Východního partnerství, která představuje východní dimenzi Evropské politiky sousedství, jež byla formulována jako odpověď na Východní rozšíření EU v roce 2004. Politika Východního partnerství je v práci zachycena z pohledu ČR, přičemž je analyzován postoj ČR při prosazování celé politiky resp. jejích jednotlivých iniciativ, kroky a role, kterou ČR sehrála při formálních i neformálních setkáních zaměřených na tuto problematiku. Aby byl obraz českého vztahu k politice Východního partnerství kompletní a relevantní, je v práci zachycen nejen český přístup na rovině vládní, ale i postoj českých podnikatelských subjektů a nevládních neziskových organizací tedy zástupců české veřejnosti.
|
|
|
Měnící se role Ruska a Číny v energetickém sektoru Kazachstánu
Lacina, Jiří ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Následující bakalářské práce se zabývá měnící se rolí Ruska a Číny v energetickém sektoru Kazachstánu. Zaměřuje se pouze na ropný a plynový sektor. První část zkoumá měnící se roli Ruska jako důležitého aktéra v těchto sektorech a druhá část zkoumá roli Číny. Důraz je kladen na diverzifikaci exportních tras Kazachstánu ve vztahu k Rusku a jeho zájmům. Čína je analyzována jako samostatný aktér s vlastními zájmy, jako potenciální konkurent pro Rusko a jako významný ekonomický hráč nabízející Kazachstánu alternativu v jeho cestě k diverzifikaci exportních tras.
|
|
|
Ruská soft power - příklady užití
Samková, Barbora ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Zahraniční politika Ruské federace je spojována zejména s uplatňováním hard power prostředků. Cílem diplomové práce "Ruská soft power -- příklady užití" je zjistit, zda se Ruská federace ve své zahraniční politice snaží aplikovat soft power tak, jak ji definuje J. Nye. Práce je rozdělena do 3 kapitol. První kapitola teoreticky vymezuje pojmy soft power a veřejná diplomace. Ve druhé kapitole je analyzován zahraničně-politický vývoj v Ruské federaci; hlavní část této kapitoly definuje zdroje ruské soft power, dělené na kulturu, politické hodnoty a zahraniční politiku. Třetí kapitola aplikuje užití ruské soft power na postsovětský region a dále ho rozvíjí na konkrétní případové studii Gruzie. V závěru diplomové práce by mělo být zřejmé, zda Ruská federace zdroje soft power používá, jaké volí prostředky k jejímu šíření a zda se jí soft power daří nově uplatňovat i v Gruzii.
|
|
|
SPECIFIC INTERNAL FACTORS OF THE FOREIGN POLICY MAKING IN RUSSIA
Puzyrev, Kirill ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
After the collapse of the Soviet Union and the failure of an ideology of Socialism Russia appeared on a new stage of its development. The political system, its institutions and mechanisms were changed considerably. In this new system appeared new economic, political, social and other factors, conditions and processes which contribute to the formation of the foreign policy of Russia. Thus the research is dealing with such an important component of the foreign policy formation as specific factors and processes occurring within the state. The aim of the paper is to determine the most significant of those factors, find out the reason of their influence and to reveal their weak and strong positions.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparativní analýza zahraničních politik pobaltských států
Gromilova, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat zahraniční politiky Estonska, Litvy a Lotyšska v období od roku 1991 do roku 2004 a dospět k závěru, zda je časté a velmi běžné zevšeobecňování zahraničních politik těchto států správné. V první části jsou zkoumány hlavní přístupy k analýze zahraniční politiky a k analýze národních zájmů států. V této časti je zvolen přístup analýzy národních zájmů států, nabízený kodaňskou teoretickou školou, který je použit v druhé kapitole této práce. V druhé části jsou zkoumány hrozby Estonska, Lotyšska a Litvy, jedna po druhé, v politickém, societálním, vojenském a ekonomickém sektoru. V závěru jsou pak popsány výsledky analýzy každého sektoru a vzniká posouzení a porovnání hlavních problémů Estonska, Lotyšska a Litvy ve sledovaném období a způsobů, jakými se je státy snažily vyřešit. Ukazuje, že i přesto, že Estonsko, Litva a Lotyšsko často čelily stejným výzvám, měly také hodně velmi odlišných problémů, nebyly schopné pracovat ve shodě a spíše prokazovaly odpor k považování za "pobaltské". To přispívá k závěru, že považování jejich zahraničních politik za jednu společnou, "Pobaltskou zahraniční politiku", je chybné a může být zavádějícím.
|
|
|
Rusko-gruzínský konflikt 2008 a energetická bezpečnost
Stárek, Václav ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Předkládaný text se zabývá ozbrojeným konfliktem v Gruzii ze srpna 2008 ve dvou rovinách. Zaprvé, shrnuje závěry vyšetřovací mise ustavené Evropskou komisí v prosinci téhož roku. Smyslem této části je kromě obeznámení čtenáře s nejpodstatnějšími nálezy terénního šetření do Gruzie vyslaných odborníků také ukázat, jaké důsledky vyplynuly z jejich zprávy pro energetický sektor. Zadruhé, práce hodnotí povahu motivů, jež vedly dvojici hlavních soupeřících stran, tj. Gruzii a Ruskou federaci, k vyostření situace a přechodu k otevřenému násilí. Tato analýza vychází jednak z informací obsažených ve zprávě výše uvedené mise, jednak z oficiálních materiálů konkretizujících státní energetické koncepce obou zemí. Účelem tohoto úseku je pokusit se zodpovědět, jestli a do jaké míry vojenský střet sledoval záměry státních energetických koncepcí zmíněných zemí.
|
host ::
RSS.